Veronika Wildová, Kapitola 16 - Jasmína (z Ellori, příběh Duše)

Kapitola 15 - Lyra (z Ellori, Příběh duše) 

Ellori přišla do jedné ze zahrad v království Lyry. Stále v ní doznívalo jednání s královnou Lyry. Národ Lyry ve spolupráci s technologickými národy chce vyslat načítací paprsek směrem k organickým planetám. Co to může být za paprsek, který přečte principy, které bytosti organických planet nebyly schopné samy sdělit? Ellori to celé přišlo nepravdivé a matoucí. 

Jak může národ Lyry, nejvyspělejší národ ve vesmíru, chtít přečíst principy, aby ovládl Portál do deváté dimenze? Vždyť to celé nedává smysl. 

Ellori se usadila pod nádhernými stromy zahrady. Okamžitě ucítila jejich láskyplné přijetí. Jejich milující energie se dotýkala jejího srdce, a zpívala jemnými světelnými frekvencemi. Ellori si nakonec lehla do trávy a zaposlouchala se do tichého šumění větru. 

Pokud vnímáme jen energii všeho co Jest… jak ji můžeme ještě víc ocenit?

Ellori vnímala, že na ni stromy hovoří. 

Pokud je všechno stvořeno z lásky, podpory, radosti, jak zjistíš, jaký to je vlastně pocit? Pokud i ty sama jsi čistá láska, podpora a radost, jak můžeš sebe sama docenit, když neznáš nic jiného? Jak můžeš sebe sama vůbec poznat? 

Ellori si přikryla oči. Frekvence, které k ní vysílaly stromy, jí začaly jemně ladit oblast srdce. “Takže chcete říct, že všechna temnota, kontrola a touha po moci jsou tu proto, aby Božství mohlo poznat sebe sama? Ale proč si to dělá tak složitý?”

Nejzábavnější cesta ke Světlu je taková, kterou si opravdu intenzivně užiješ. A nemůžeš cítit intenzitu, pokud je všechno láska a světlo. Pokud nic jiného necítíš.

“Je možné, že národ Lyry dobrovolně přijal kódy Hry o moc, aby si víc u uvědomil své Světlo?” 

Ano i ne. Národ Lyry kódy Hry o moc inspiroval. Svými volbami. Byla doba, kdy byl nejvíce technologicky, vědecky i spirituálně rozvinutým národem. Ale začal toužit po tom, být nejmocnější i v dalších vesmírech. Chtěl se vyrovnat národům, které ho stvořily. Část národa se oddělila, aby žila více spirituálně, v souladu s přírodou a Božstvím. Vzdali se technologického rozvoje, aby podpořili rozvoj spirituální. Mají obrovské propojení s námi, i s minerály, i s tělesy vody. 

Na druhou stranu, technologicky zaměřené skupiny národa Lyry začaly toužit po ještě větším rozmachu, větší moci, větších schopnostech. Nakonec se od svého spirituálního kmene oddělili. Jejich touha po ovládnutí portálu do Deváté dimenze vyplývá ze ztráty napojení na vlastní organickou složku. Myslí si, že jsou odděleni od Zdroje. Uvěřili kódům Oddělenosti. Věří, že musí dosáhnout velkého technologického pokroku, aby byli opět nejlepší, a tedy přijatelní. Dřív jejich rozvoj vycházel z přebytku a sytosti, teď vychází z pocitu nedostatku. 

“Paní Ellori?” Ellori se posadila. V uctivé vzdálenosti od ní se jí klaněla drobná žena národa Lyry, jedna ze správkyní zahrad. “Paní Ellori, omlouvám se, že ruším. Slyšela jsem, že si povídáte s našimi stromy.” Ellori se usmála. 

“Je to tak. Zrovna mi tu vykládají něco z vaší historie.” 

“Ano paní, naše stromy jsou velmi moudré. Velmi přátelské.” 

“Jak se jmenujete?” 

“Já jsem Jasmína z planety Lio. Je to nádherná planeta, plná stromů přesně jako tento. Ty stromy jsou plné lásky, plné života. Celá planeta je nádherná. Všechno na ní je Světlo, i když má minerály a vody zapuštěné do třetí dimenze.” 

“Vážně?” Ellori ožila. Jasmína na ni začala překotně chrlit informace. 

“Paní Ellori, slyšela jsem v Síni, jak moc milujete organickou část třetí dimenze. Umíte se napojit na všechny dimenze a vidět v nich Božství. Máte srdce jako oceán. My vás potřebujeme, paní Ellori. Bytosti planet Lio, Mintaka a Maktan jsou v nebezpečí. Potřebujeme vytvořit portál, který nám pomůže se ukrýt.” 

“Jak to myslíš, Jasmíno?” 

“Nevíme přesně, co znamená čtecí paprsek, který plánuje královna vyslat spolu s technologickými národy. Ale víme, že nás to spálí. Naše planety nefungují jako ty technologické. Jsou tvořené jemnými tkáněmi vědomí. Naše buňky si spolu povídají v lásce, skrze cítení, ne skrze technologii. Žádný technologický paprsek to nemůže načíst. Ale může spálit naše jemná energetická centra.” 

“Jasmíno, proč o tom nikdo neví? Copak vy nemáte žádné národní rady? Národ Lyry se vzájemně nedokáže domluvit?” 

“Pokoušeli jsme se domluvit. Ale někteří z našich vlastních obyvatel věří, že jim chtějí technologické národy pomoci. Myslí, že nám technologie nějak zlepší život. Technologické národy neustále propagují svůj způsob života, své vymoženosti, a naše národy se tím nechaly okouzlit. Někteří z nás věří, že spojení s přírodou není dost dobré, že to není dost noblesní. Věří, že jim technologie pomohou stát se rychle součástí elity.” 

“Ale co s tím můžu dělat, Jasmíno? Nemám žádnou armádu. Nemám ani žádný královský status. Jsem dcera diplomata, ale sama nemám žádnou hodnost.” 

“Umíte vytvářet tak intenzivní Splynutí, že to zahrnuje všechny dimenze, paní Ellori” Jasmína ztišila hlas. 

“Viděla jsem, jaké city chováte k veliteli Muaru. Vaše tělo je v jednom ohni. A stejně, když se rozhodnete vidět lásku, vidíte lásku. Vidíte lásku skrze svůj vlastní oheň, skrze svoji vlastní bolest. Umíte lásku propsat do třetí dimenze a pozvednout své vlastní tělo, i když je smutné. Nikdy jsem neviděla tak velké srdce, které by bilo i pro třetí dimenzi a její organický projev. Potřebujeme, abyste přiletěla na planetu Lio, a pomohla nám se nacítit na lásku stejně silně, jako to umíte vy. Vím, že nás to ochrání před technologiemi. Že nás potom přehlédnou, neuvidí, minou.” 

“Já nevím, Jasmínko. Co když se to nepodaří?” 

Jasmína se rozhlédla na všechny strany, a pak ještě víc ztišila svůj hlas. 

“Stromy mi o vás pověděli, paní Ellori. Kameny mi o vás pověděly. Vody o vás mluvily ještě v době, kdy jste pracovala na Portálu na Gaie. Na Gaie samotné dojde k zániku země Mu, Lemurie. Je to ta samá energie, která je na našich organických planetách. Nejsou to jen organické národy, které chtějí vaši pomoc, jsou to bytosti stromů, vod a minerálů. Když k nám přiletíte, a budete vytvářet Splynutí, vím, že vás naše planeta zahrne všemi zdroji, na které jen pomyslíte. Bude spolupracovat na tom, aby se to podařilo.” 

Ellori se cítila hluboce zasažena. Jak dlouho musela Jasmína čekat, než Ellori doletí z planety Gaia až sem? 

“Velitel Muaru se s lodí vrací zpátky na Orionskou základnu Achnaton, aby se připojil k boji na straně technologických národů. Nemohu se odsud dostat jinak, než vašimi plavidly. A nemám žádnou záruku, že se dostanu kdy zpátky.”

“Jakmile budete na planetě Lio, budete mít spoustu energie na vytvoření Splynutí, a tedy se hravě dostanete kamkoli, paní!” Jasmíně zářily oči. 

“Takhle to nefunguje, Jasmínko. Na Gaie nás bylo několik desítek, někdy i několik stovek, kteří vytvářeli Splynutí naráz. Jinak by se odtamtud nikdo neodlepil.”

“Ale to byla Gaia. Na Lio to funguje trochu jinak. Energie jsou tam jemnější. Někdy jsou tak jemné, že většinu života nemáte ani jednu myšlenku, a pořád jste jenom šťastná.” 

Ellori se zamyslela. Planeta Lio se začínala jevit jako dobrý nápad. 

“Mám tvé slovo, že se kdykoli mohu dostat zpátky, Jasmíno?” 

“Ano paní Ellori, žádný strach!” 

Ellori se zvedla a šla si pro věci. Připadala si jako blázen. Co to dělá? Která síla ve vesmíru ji přiměla si myslet, že je dobrý nápad letět na pochybném plavidle na planetu přírodních národů? Co když jí tam bude naslouchat pět největších nadšenců, a další stovky či tisíce bytostí ji budou vnímat jako bláznivého vetřelce? K čemu to celé bude? 

Ale cítila, že ji na planetu Lio volá její vlastní bytost. Část jejího těla, která vnímala třetí dimenzi, byla bez sebe nadšením. Ta samá část, která se cítila ve spojení se stromy, minerály a vodou. Ellori věděla, že ji na planetu Lio nevolá přírodní národ, ale celý organický princip. Nečekala, že její život nabere takový směr. Ale poté, co viděla sofistikovanost Atlantidy, rozjásanost Plejád, burácivé konfliktní energie Orionu a okázalý pokrok Lyry, jí planeta Lio zněla jako ráj. Bytosti, které neusilují o moc, ale o spojení s přírodou. Bytosti, pro které je jejich vlastní srdce domovem. Jednoduchý život v souladu s tím, co Jest. 

Ellori přidala do kroku, aby ji na cestě ze sídla královny Lyry nikdo nemohl zastavit. 

Pokračování - Kapitola 17: Planeta Lio

Autor: Veronika Wildová
Web: veronikaheavenwithin.com

Sdíleno s laskavým svolením autora