Veronika Wildová, Kapitola 9. - Příšerný život (z Ellori, Příběh duše)

Veronika Wildová, Kapitola 8. - Pozemské tělo (z Ellori, Příběh duše)

Profesor Bu seděl vedle Ellori a pil zelený čaj. 

"No, takže jsem si vyzkoušela Porty na Gaie, a vyděsilo mě to. A co má být?" 

"Zanedlouho sis pořídila vlastní sadu," řekl Bu. 

"Asi jsem potřebovala udělat i něco fakt stupidního." zaprskala. 

"Mělo to svůj důvod." 

Ellori se dívala na klubko jemných mihotavých kvantových příběhů, které se chystaly odkrýt další tajemství její minulosti. 

"Já nejdu zpátky na Gaiu! Vždycky když tam jdu, zapomenu. Vždycky uvěřím, že jsem k ničemu. Nikdy to nenapravím. Vždycky se to zopakuje. Vždycky ho potkám, a on mě nakonec opustí. Nikdy tam nebudu doopravdy milována!" 

Profesor Bu si něco zapsal do svého poznámkového bloku. 

"Pokud chceš doopravdy pomoci ženské esenci na Gaie, budeš muset tato přesvědčení změnit zevnitř." 

"Jak jako, zevnitř!" Ellori se začala obávat nejhoršího. 

"Budeš muset tato přesvědčení nejprve prožít, rozpoznat je, a pak se jich vzdát. Vyléčit je v sobě." 

"Takže budu muset mít další příšerný život." 

"Když to říkáš," profesor Bu psal další poznámky. 

"Já nechci příšerný život. Vím zcela přesně, jak chutná utrpení. Zažila jsem ho ze všech stran ve stovkách příšerných životů. Zažila jsem to všechno. Proč musím znovu?" 

"Protože tentokrát ti ta příšernost bude opravdu vadit." 

"No právě!" 

"A zároveň na Gaie přichází věk, kdy bude možné tuto příšernost rozpoznat a proměnit." 

"Chceš říct, vzít za ni zodpovědnost." 

"Do určité míry." 

"Takže to znamená, že budu muset prožít bolest a utrpení natolik silné, že se rozhodnu se probudit." 

"Je to jeden ze starých způsobů, ano. Záleží ve které se chceš narodit době a jaké Duše si vybereš jako své učitele a souputníky. Například, pokud by ses chtěla narodit v devadesátých letech, zažiješ ještě dobu bez internetu, a tvé sebe-podceňování nebude posílené šikanou na sociálních sítích." 

Profesor Bu své vyprávění doprovázel obrazy, odvíjejícími se z kvantového klubka. Ellori ho musela obdivovat, jak dokáže stahovat informace o všech důležitých detailech. Viděla, že na Gaie se vyvíjí technologie, díky které každá bytost Peeple vlastní přenosný předmět. Chytrý telefon. Tento předmět, zdá se, nahrazoval schopnosti telepatie a čtení z Akáši, které hvězdné Duše ovládaly jako běžnou praxi. I tento předmět byl protkaný nitkami Hry o Moc. Ellori viděla, že bytosti Peeple, stejně jako mnohé hvězdné národy, propadly technologiím - aniž by předtím ovládly technologii vlastního srdce. 

"Takže se zase stanu člověkem. To znamená, že jediné, co mi bude připomínat domov, budou krátké záblesky... a sny. Žádná telepatie. Žádné láskyplné propojení s národem skrze srdeční paprsky. Zato spousta zírání do chytrého telefonu.!

"Jenom prvních několik desítek let." řekl Bu a trochu se přikrčil. 

"Desítek let! To je většina lidského života!" 

"Nezapomeň... půjde o ženskou esenci." 

Ellori se opřela a s hlubokým výdechem sledovala kvantové klubko. 

"Tak pojď," řekla profesorovi Bu. 

"Nemusíš to dělat, jestli nechceš." Bu silou myšlenky začal odvíjet další příběh z kvantového klubka." 

"Když už půjdu na Gaiu... A znova na sebe vezmu tělo bytosti Peeple... a zase budu věřit pocitu nedostatečnosti... A zírat většinu dne do technologické hračky... Tak už se prostě vypořádám i s ním."  "To je Ellori, jakou znám." Bu se hrdě usmál.

Desátá kapitola Ellori zde: Muaru 

autor: Veronika Wildová
web: veronikaheavenwithin.com

Sdíleno s laskavým svolením autora