Spojení s přírodou

Jaké je to cítit les dýchat? Jaké je to vnímat trávu žít si svým životem? Jaké je to pocítit, že vše, co nás (nejen) v přírodě obklopuje, je naši součástí?

Přírodu nesmírně miluji. Nejsem žádná fanynka horské turistiky či jakéhokoliv výkonnostního pohybu v přírodě. Mě stačí v přírodě jen a prostě být. Klidně vydržím hodiny pozorovat jeden strom, kidně vydržím hodiny strávit v přírodě pouze a jen jejím pozorováním. Vnímáním, jak se vlní větve stromu ve větru, pozorováním jak na obloze létají ptáci, pozorováním, jak je vše v přírodě tak nesmírně nádherně propojené. Často prostě a jen pouze pozoruji její tep. 

Ano, miluji pozorování. Už odmala mě to velice bavilo. Bavilo mě pozorovat své okolí a vnímat, co ostatní cítí, prožívají a jak se v daných chvílích mají. Až v dospělosti jsem pochopila, že tento můj největší zájem, neboli záliba v dětství, je vlastně mým darem a doslova posláním. Skrze navnímání se na své okolí, ať už u bytostí či právě přírodu, vím, co se kolem mě odehrává z hlediska hlubokých pocitových či až přímo buněčných pochodů u lidí, rostlin, zvířat. 

Abych se vrátila k přírodě a tomu, proč o ní dnes hovořím. Příroda je velmi mocná a silná. Je mnohem silnější, než si jen dokážeme představit. 

Pokud jednou prožijete, jaké to je být vodou, jaké to je být stromem, jaké to je být vším tím, co vás obklopuje, to, co ve vás uvnitř následně zažehne, se nedá popsat lidskými slovy. 

Miluji přírodu, miluji každý lísteček, který se v ní nachází. Příroda je taaaak silná, úžasná a dokonalá. Je zcela nezatížená egem, ona zkrátka jenom JE. V přírodě můžete pozorovat čisté BYTÍ. Příroda si na nic nehraje. Je surová, je ryzí, je čistá ve svém projevu. Příroda je projevem čistého a ničím nezatíženého a neohroženého boha na dosah.

A proto také v přírodě nacházíme úlevu, nacházíme tam novou energii. Příroda nás dobíjí a nabíjí. A jak jí projevujeme vděk? Tak, že ji drancujeme. 

Představte si, že jste třeba právě takovým stromem. Představte si, co cítíte, co vnímáte, co prožíváte. Každý z nás zažil mnoho projevů svého bytí. Bytí, které bylo někdy projeveno i právě v přírodní říši. Ba co víc, každý z nás tím samým bytím je, a to neustále. My jsme vším. Jen pro účely daného života bylo naše vnímání našeho bytí často omezeno vnímáním ohraničení našeho fyzického těla. 

Miluji přírodu, proto vše přírodní je mi velmi blízké.

Velice mě těší pozorovat malé děti, jak jsou stále ještě napojené na boha v nich samých. A jak skrze toto napojení cítí respekt ke všemu živému. Malé děti dokáží vidět krásu v kamínkách, které nasbírají cestou. Vidí v nich poklady, mají je doslova jako drahokamy. Stejně tak vidí nebeskou krásu v každé barvě květin, kdy nelze než uznat, že barvy přírody jsou mnohdy tak neuvěřitelné, že nám až přechází zrak. 

Milujte sebe, protože pak budete milovat i svět okolo nás. Jakmile se budeme mít rádi přesně takoví, jací jsme, poznáme, jaké je to milovat svět okolo nás přesně takový, jaký je. A právě v tento okamžik si také uvědomíme, jak nádherný a pestrý život na planetě Zemi existuje. 

S láskou

Janka

Autor: Janka Havláková
Zdroj: www.havlakovajana.cz

Sdíleno s laskavým svolením autora