Kniha Uvědomění a její vznik

Pan Tomáš Růžek v rozhovoru přibližuje, jak vznikala kniha Uvědomění a sdílí své klíčové myšlenky týkající se hlubokých témat navazující nejen na tuto knihu.

Na úvod se zeptám na otázku týkající se označení „zprostředkovatel knihy". Můžete nám sdělit, z jakého důvodu se nazýváte zprostředkovatelem knihy a nikoli spisovatelem?
Odpověď na tuto otázku je vlastně jednoduchá. A vychází z toho, kdo jsem. Jsem součástí vší lásky, co existuje. To je původem mé existence. Knihu jsem psal, aby pomohla všem, kteří se ocitnou před stejnými výzvami, před jakými jsem se kdysi ocitl já sám. Knihu jsem psal, zprostředkovával jsem ji právě od počátku mé existence, nevymýšlel jsem ji. Je to tedy zprostředkování informací. Nepovažuji se zde za autora.

Témata bytí a vnímání reality jsou pro řadu lidí klíčovou otázkou, pro jiné je to třeba úplně neznámé nebo nové téma. Co vedlo Vás k zaměření se na podstatu existence, duševní úrovně či vnímání reality?
Před asi čtrnácti lety se mi začaly dít věci, které jsem jako normální, tak trochu skeptický Čech, nedokázal vysvětlit. V té době mi bylo asi 25 let. Děli se mi, aniž bych je sám nějak vyvolával nebo přivolával. Tyto věci byly čím dál intenzivnější a začali se projevovat i v naší realitě. Nešlo jinak, než abych začal hledat odpovědi, a to velmi rychle. Snažil jsem se hledat informace v knihách, náboženstvích, přednáškách. Vlastně všude, kde bych našel vysvětlení toho, co se mi děje. Nutno říci, že mnoho informací mi na začátku velmi pomohlo. Ale nikde jsem nenašel zcela to, co jsem potřeboval. Potřeboval jsem plné pochopení a poznání, které by vedlo k vědění, tedy vědomí. Po mnoha velmi komplikovaných letech jsem došel k tomu, že vím, kdo jsem. V té době se mi začaly třídit a projasňovat jak nabyté zkušenosti, tak poznání. Začal jsem vnímat od vědomí, vědomě. V tu chvíli jsem pocítil, že tu těžkou cestu, kterou jsem prošel, mohu ulehčit komukoli dalšímu, kdo by se na podobné cestě ocitl. To byl důvod, proč jsem začal zprostředkovávat knihu Uvědomění. Aby pomohla lidem uvědomit si to, co už ví.

Proč byla kniha Uvědomění vydána, co si v ní čtenář může nelézt a jaký může mít pro něj přínos?
Přínos pro čtenáře je v tom, že podstatu toho, kdo jsme a co tu děláme, lze z knihy pochopit logicky, a tak, abychom tomu porozuměli. Kniha nezačíná u člověka a u vnímání našeho světa. Začíná obráceně, od počátku. A dále se postupně, kapitolu po kapitole, přibližuje až k člověku, k nám. Záměrně začíná od podstaty a ke konci knihy se k podstatě zpět vrací. Kniha není určitě lehké čtení, nicméně není třeba ji studovat ani učit se. Spíše prožít a vnímat. Čtenář by měl při čtení této knihy být v klidu, vyrovnaný a nemít očekávání, které by mu kniha měla uhasit.

Můžete nám, prosím, obsah knihy ještě více přiblížit. Třeba vysvětlit z Vašeho pohledu princip harmonizace a duševní podstaty či principy mysli člověka?
Vlastně kniha už sama o sobě přibližuje vše. Tím, že jsem ji psal já, jsou samozřejmě výrazy, textace a forma ovlivněná mým vyjadřováním. Knihu nepovažuji za duchovní, ale duševní informační zdroj.
Princip harmonizace je také jednoduchý. Ono už slovo „JEDNOduchý“ vlastně poukazuje na harmonizaci. Harmonizace je proces, kdy cokoli, co není v harmonii se snaží do harmonie dostat. Absolutní harmonie ve Vesmíru je počátkem samotného Vesmíru. Lze říci, že cokoli není v tomto stavu, se ve Vesmíru neustále harmonizuje. Stav absolutní harmonie je vlastně i naše duše. A duše je tedy individuálním projevem tohoto jednotného stavu ve Vesmíru, "mimo" jednotu. Tedy všechny duše jsou tento stav. Zde se lze vrátit k slovu „JEDNOduchý“. K jednomu duchu, kterým Vesmír je. Každá disharmonie, polarita, má svůj harmonický potenciál. Tento potenciál je všude přítomný, jelikož disharmonie z něj vyšly. Tak jako absolutně harmonický stav je vždy jednota, tak tento stav, který se skrze Vesmír projevil, je jeden Duch. A v něm se dále stav harmonie neustále individuálně projevuje. Jako duše, které tvoří svého ducha duše. Ducha duše, který je opět součástí celkového jednoho Ducha Vesmíru.
Proces harmonizace je vyrovnávání polarit, neboli disharmonií. Kdykoli je polarita více vyrovnaná svému protějšku, dostává více a více harmonizace. To se projevuje ve vibracích, tedy vibruje rychleji a získává vyšší frekvenci. Dostává se do jiné dimenze. Sám člověk, jako duševní bytost, má svůj stav absolutní harmonie. Duši, která tvoří svého ducha ve Vesmíru, jenž se může projevovat v prostoru, čase, zrcadleních realit. Třeba jako člověk v našem světě. Naše mentální úroveň, osobnost, je toho součástí. Jen je otočená od "zrcadla" k vnímání své reality. Je však stále součástí.
Mysl je duch. V naší realitě se duch dostává do prostředí forem a struktur, které tato realita má. Do společné synchronicity, kauzality dějů na mnoha úrovních. Náš svět Země je informační svět, společný svět. Informace vnímané našimi smysly jsou stále jen informacemi v mysli, v duchu. Ve společném prostředí se projevujeme jako individuální bytosti, které jsou součástí jednoty.

Závěrem mi dovolte otázku. Máte nějaké přání pro lidstvo jako celek nebo třeba přání pro člověka jako jednotlivce?
Mám přání, aby všechny bytosti měli zvědomělé a pochopené, co je počátkem jejich existence.

Knihu ke shlédnutí a další informace naleznete ZDE.

Kontakt, webové stránky: Tomáš Růžek, [email protected], https://svetlove.eu/cs/kniha-uvedomeni/

Autor: Za Cesty k sobě - Kristina Vyroubalová

Sdíleno s laskavým svolením autora
Zdroj obrázku: vytvořeno pomocí AI Canva