Automechanismy v naší hlavě

Určitě sami u sebe najdete spoustu činností, které děláte automaticky. Nepřemýšlíte nad nimi a uděláte je, jakoby vás nestály přemýšlení navíc. Například zamykání při odchodu z domu, vzití si ranního prášku, který už berete moře let, řízení auta, kdy automaticky ruka a nohy ví, co mají dělat (pokud nemáte automat) a vy se „jen“ soustředíte na cestu atd.

A podle mě jsou stejné automatismy v naší mysli a reakcích na různé situace. V situacích vyvolávajících v nás tu samou emoci, se v naší hlavě automaticky spustí ten samý program, naskočí podobná myšlenka a i podobná naše vnější reakce. Pak se možná přistihneme při činu a řekneme si: „Už zase! Už zase jsem takto reagoval(a).“ Pokud se přistihnete při tomto ohlédnutí, tak už nad daným automatismem začínáte mít kontrolu, už totiž, byť zpětně, si daný automatismus uvědomujete. Ne každý automatismus nám škodí. Ale já tu píši o těch, která neprospívají.

Pak postupně si ten automatismus uvědomíte, prokouknete již v průběhu, co vám naskakuje v hlavě, byť ještě neumíte reagovat jinak. A pak se postupně dostáváte do bodu, kdy už automatismus spatříte v zárodku a dokážete v dané situaci mít jiné myšlenky a na to navazující jiné reakce. V poslední fázi nastává situace, kdy vy v dané situaci nějak zareagujete a pak si uvědomíte něco ve smyslu: „Ty bláho, takto jsem reagovala já? Vždyť přeci v podobných situacích reaguji běžně jinak“ Pokud se tak stalo, přepsali jste myšlenkový automatismus a tím změnili své chování v dané situaci.

Daný nový automatismus je zautomatizován ve chvíli, kdy vám v dané situaci automaticky naskočí ta jiná myšlenka a vy automaticky jinak reagujete, než jste v dané situaci reagovali dřív. A tato změna obsahu automatismu může být jak konstruktivní tak i destruktivní.

Typický příklad nového automechanismu, který je destruktivní, je nějaké trauma, které proděláte. A vy najednou jednáte destruktivně tam, kde dříve ne. Pokud se tak stane, okolnosti života a v něm předkládané situace vás budou vystavovat tomu samému, byť v jiné barvě a intenzitě, abyste postupně ten automechanismus přepsali. Může vyvstat myšlenka: Taková zbytečná práce. Ale on ten proces není zbytečný, byť se jakoby vracíte v tomto případě do původních automatizmů, už se nevracíte stejní a tak ani ty staronové automatismy nejsou stejné, jsou hlubší, jste v tom uvědomělejší.

S láskou Peťa

Autor: Petra Jelínková
Zdroj: www.jinypristup.cz/clanek/20260612-automechanismy-v-nasi-hlave

Sdíleno s laskavým svolením autora
Zdroj obrázku: AI (ChatGPT)