Andělská pohlazení - Gabriel

Tento týden pod křídly archanděla Gabriela

Jsme v tom fakt dobrý
(příběh milovaného archanděla Gabriela)

Dva filozofové spolu seděli v kavárničce u stolu venkovní zahrádky. Dívali se na náměstí a popíjeli kávu. V tom si ten jeden povzdechl. „Píši článek o dějinách válek. Už jsem v roce dva tisíce před Kristem. Panečku, to je bojů! Lidi se už několik tisíciletí učí zabíjet. A jak tak čtu zprávy, jsme v tom fakt dobrý. Podívej, píší, že i v naší době se bojuje na několika místech.“

Druhý filozof vzal šálek, upil dobré kávy a rozhlédl se kolem. Poté kolegovi ukázal na pár lidiček okolo nich. „Ne, ne, Brite, to je můj párek v rohlíku,“ ujistila mladá žena svého německého ovčáka, načež mu polovinu dala. „Ale fakt naposledy,“ usmála se a pes šťastně hopkal okolo ni.

Čtyřletá rodina se dívala, jak jejich malý capart zvládá první krůčky. Všem hrál na tváři úsměv, i tomu capartovi, který právě spadl. Šťastně se fotili a smáli.

„Martičko, pojď se mnou do květinářství, chci si koupit macešky. Já je já mám ráda.“ Starší žena se usmála na druhou. „Ale to víš, že s tebou půjdu. A víš ty co, já si koupím petrklíče.“

„Jak tě tak miluju,“ objal mladík dívku a ta mu vlepila pusu.

„Helenko, tady jsem ti přinesla pamlsky pro kočičku. Můj kocour, mlsoun jeden milovaný, je nechce.“ Druhá žena se usmála. „Moje Lady se po nich může utlouct.“

„Už od úsvitu věků se učíme mít tenhle svět rádi,“ zakýval hlavou druhý filozof, „a jsme v tom fakt dobrý.“

Na světe je dobro i zlo. Záleží na úhlu pohledu, co člověk chce vidět a jmenovat na prvním místě.

Milovaný archanděli Gabrieli, mé největší přání je s tebou posilovat Dobro a šířit Světlo v tomto světě. Děkuji ti, že mi v tom pomáháš.

Autor: Jitka Saniová
Web: jitkasaniova

Sdíleno s laskavým svolením autora