Večerní rekapitulace dne

Všimli jste si někdy kolik myšlenek vám během dne proběhne myslí? I když na výzkumy moc nedám, tak podle některých předpokladů to může být až 35 000 myšlenek za den. Samozřejmě nevím, zda je to pravda, ale věřím tomu, že je jich opravdu hodně.

Většinu produktivního života toho musíme ve všední dny opravdu hodně zvládnout. Či už jste manažerem ve velké firmě nebo matkou v domácnosti. V obou případech potřebujete věci koordinovat, zařizovat, vymýšlet kreativní řešení problémů, domlouvat si schůzky a včas je ukončovat, dělat závěry atd..

Dnešní doba je obecně považována za velice rychlou. K tomuto zrychlení došlo díky obrovskému vývoji na poli informatiky a techniky. Někdy si to ani neuvědomuje, ale to co je možné dnes nebylo ještě před pár lety reálné. Všechny aktivity, které jsme před 10 lety řešili pouze osobně nebo od počítače, dnes můžeme řešit z mobilu, který máme neustále u sebe. Můžeme posílat maily, být neustále připojení na internet, sociální sítě, platit účty, objednávat si zboží nebo jídlo, do toho vyřizovat hovory, SMS zprávy…

Technický rozvoj má samozřejmě své nepochybné výhody, ale jeho rychlost na nás vyvíjí tlak, na který nejsme zvyklí. Rychlá doba nás samotné nutí k zrychlení, k tomu, abychom měli rychlé reakce, dělali rychlá rozhodnutí. Jenže my nejsme počítače, jsme lidi a počítačům se nemůžeme rovnat. Stovky a tisíce let se vyvíjíme určitým tempem. Jen si uvědomte jakým tempem žili naši rodiče. Když jsem byla malá, nebylo běžné, aby měl úplně každý doma telefon (pevnou linku). Občas se chodilo prostě zavolat z telefonní budky. První počítač jsem měla asi když mi bylo 14, bylo to staré Atari s jedním programem na hry. Když se podíváte o generaci dál, tak úplně jiný životní rytmus měli naše babičky a dědečkové.

Je důležité si tyto souvislosti uvědomit a pokusit se vnímat svoje vlastní nastavení. Kde jsou moje osobní hranice. Pokud je totiž přestaneme vnímat může snadno dojít k našemu přetížení, které následně vyvolává negativní pocity jako neklid, stres, frustraci, pocit, že nic nestíhám/nezvládám.

Pokud cítíte, že každý den trávíte v poklusu, vaše hlava neustále pracuje na plné obrátky, tak je dobré využít alespoň večerní čas na rekapitulaci dne. Ideální je chvilka před spaním, ale když jste ještě trochu svěží (ne těsně před usnutím).

Pokuste se zrekapitulovat co všechno jste během dne stihli, uzavřeli, vyřídili. Pokud si úkoly zapisujete, budete to mít jednodušší, ale zahrňte sem i věci, které zapsané nemáte, např. nákup, vožení dětí do školy nebo na kroužky. Jde o všechny “dokončené” aktivity během dne. Tato metoda slouží k uvědomění si toho, co všechno jste dokázali za den zvládnout. Co všechno se vám povedlo.

Pokud jste zažili přes den něco, co ve vás vyvolalo negativní emoce, tak je dobré se pokusit porozumět vzniklé situaci v této chvíli, již s určitým odstupem. Zamyslet se, proč jsme reagovali, tak jak jsme reagovali, proč nás například nějaká situace rozhodila a vyvolala v nás silné emoce. Čím se nás tak dotkla. Trochu nad tím popřemýšlet a zjistit, co v nás potřebuje naši pozornost, aby jsme tuto část nás samých uzdravili. V případě, že nám třeba z našeho pohledu někdo ublížil, tak je velice prospěšné, pokusit se tomuto člověku odpustit. Křivdu bychom si jinak nesli v sobě a zbytečně by nás mohla i později zraňovat. Děláme to tedy pro sebe, pro náš lepší pocit a vnitřní harmonii.

K tomuto formálnímu ukončení dne můžete přidat i myšlenky na to, na co se zítra těšíte. Nejlépe aktivity, které můžete sami ovlivnit, aby nezávisely na někom nebo něčem zvenčí. Samozřejmě, že se můžete těšit na setkání s dobrou kamarádkou, ale při plánování aktivit s někým jiným, je vždy určitá šance, že se třeba setkání vůbec neuskuteční a mohli by jste být zbytečně zklamáni.

Autor: chrysalis
Zdroj: chrysalis.cz

Sdíleno s laskavým svolením autora