Sluneční medicína a voda jako lék

Jsou období, kdy nepotřebujeme odpovědi, plány ani velká rozhodnutí. Stačí jen být. Vdechnout léto, nechat se pohladit sluncem a ponořit se do vody – tělem i duší. A právě v tom prostém bytí se děje víc, než se zdá.

Slunce jako živá bytost

Slunce není jen kulatý kotouč na obloze. Je to vědomá síla, dávná inteligence, která ví. Když nás jeho paprsky hladí po tváři, není to jen fyzické teplo. Je to dotek života. Sluneční světlo proniká do všech vrstev našeho bytí – spouští v těle tvorbu hormonů, podporuje naši vitalitu a zároveň probouzí radost, naději a vděčnost.

V mnoha tradicích se Slunce uctívalo jako božská energie – zdroj jasnosti, růstu a vnitřního světla. A i dnes k nám může promlouvat. Stačí chvíli vnímat jeho přítomnost vědomě. Zavřít oči a jen stát. Dýchat. A nechat sluneční záři dotknout se všeho, co potřebuje být prohřáto, oživeno, znovuzrozeno.

Voda jako náruč

Když vstupujeme do vody, často ani netušíme, kolik toho s sebou neseme. Únavu, napětí, myšlenky, které se v nás točí dokola. A voda nás přitom přijímá bezpodmínečně. Neptá se, nehodnotí. Jen objímá. Uklidňuje. A odnáší.

Voda léčí nejen tělo, ale i naši duši. Smývá to, co už nemusíme nést. Uvolňuje, co se v nás drželo příliš dlouho. Je to návrat – k prvotnímu pocitu bezpečí, k našemu vnitřnímu oceánu. Ať už se ponoříš do jezera, moře nebo jen pustíš vodu ve sprše s vědomým záměrem – můžeš vnímat, jak ti voda pomáhá znovu dýchat.

Když se slunce spojí s vodou

Největší kouzlo nastává, když se tyto dvě síly propojí. Když po koupání sedíš na břehu a sušíš se na slunci. Tělo je vlhké, sluneční paprsky tě hladí, a ty cítíš, jak tě oživují. Jakoby vše v tobě našlo nový dech.

V takových chvílích se nemusíš snažit být silná, moudrá ani výkonná. Stačí být živá. A cítit, že právě teď jsi dokonale v pořádku.

autor: Kateřina Vyšehradská
Zdroj: www.kucharka-zivota.cz

Sdíleno s laskavým svolením autora