Návrat duše do Japonska

Někdy se v nás ozývá tichý hlas, který neumíme rozumem vysvětlit. Tah k místu, které jsme nikdy dřív nenavštívili. Klid, který cítíme při poslechu cizího jazyka, doteku hedvábí, vůni čaje, když voda tiše klokotá v konvici.

Jedna má klientka s vietnamskými kořeny v sobě nesla právě takový hluboký, nevysvětlitelný tah. Když se během sezení otevřel její minulý život, ukázala se žena z Japonska – hrdá, ztišená, oddaná tradicím a řádu. Žila v rytmu rituálů, které byly pro ni svatyní i jistotou. V jejím světě mělo každé gesto smysl, každý pohyb měl duši.

V současném životě ji Japonsko volá zpět. Poprvé tam vycestovala a cítila, že se konečně nadechla domova. V ulicích Kjóta, v zvuku větrných zvonků, v jemnosti čajového obřadu se její duše rozpomněla, kým kdysi byla.

Karty jí ukázaly, že se tam bude vracet. Že právě tam, mezi dvěma světy, najde své místo – v umění, v kráse, v pohybu mezi Japonskem a Českem.

Možná i vy znáte podobné volání. Když se vám z ničeho nic zrychlí tep při pohledu na určitou krajinu, když vás přitahuje kultura, o které nic nevíte, a přesto cítíte, že je vám důvěrně známá. Možná i vaše duše si jen pamatuje, odkud kdysi přišla.

Autor: Kateřina Vyšehradská
Zdroj: www.kucharka-zivota.cz

Sdíleno s laskavým svolením autora