Člověk a duchovní realita

( navazuje na článek: Základní principy Vesmíru )

Tvoření reality vychází z ducha od vědomí ducha. To platí i v projevu ducha „za závojem“, za „zrcadlem“, tedy i pro člověka a jeho smyslové informace. Jelikož duch tvoří realitu, tvoří vlastní informační mapu, kde jakýkoli scénář, děj, osud, podněty, běžící akce a reakce měnné každé „teď“ vůlí.

Člověk, celková duševní bytost, vstupuje ve světě do prostředí, které je sdíleným zrcadlením v projevu běžící interakce informací, singularitě na jednotlivých myšlenkových úrovních a v projevu zdánlivě vnějším (vnímaným jako svět lidí). Tak jako duch duše má své úrovně dle pater vesmíru, kde se projevuje, tak mysl, projev ducha v informačním zrcadlení má své úrovně. Svět lidí je zrcadlením projevu astrálního, tak i člověk a jeho multidimenzionální mysl (jeho duch) zde vstupuje do sdíleného prostředí, které je myšlenkovým multidimenzionálním prostředím (víceúrovňovou dle pater vesmíru). Tak jako je člověk v projevu individuality svobodnou bytostí, mající vlastní tělo a mysl, tak jeho duch je svobodnou bytostí, mající vlastní elektromagnetické pole vycházející z frekvence 0 (článek: Základní principy Vesmíru) a to v jakémkoli zrcadlení. Člověk si proto i v „holografickém“ projevu v zrcadle světů, dějů, scénářů a skutků zachovává svobodnou mysl a podněty mysli ve sdíleném prostředí světa, který je sdílen i na úrovni myšlenkových úrovní. Rezonance přitahuje a dotahuje dle vibrace základní duchovní částečky, a tak i informace se slučují a odlučují dle rezonance částeček, které informační zrcadlení tvoří. Žádná částice se nemůže dostat do vyšší frekvence, pokud nenabude danou vibraci, a tak i informace, které tvoří myšlenky, se nemůžou dostat výše, pokud nenabudou vyšší náladu.

Vědomý stav

Z pohledu člověka prožíváme život ve světě, kde se narodíme a umřeme. Můžeme zde mluvit o dimenzi našeho známého vesmíru. Projev ducha duše je zde manifestován jako mysl člověka. Podněty mysli vnější (smyslové informace) i vnitřní tvoří celkové zrcadlení úrovně reality. Myšlenky zrcadlí v informační rovině dané frekvence akce a reakce „zrnění” astrálního, duchovního pole. Vědomí člověka je stav mysli bez myšlenek, tedy bez jakýchkoli podnětů myšlenkových, pocitových, smyslových, emocionálních, automatických podvědomích i nadvědomích a dalších. Je to stav existence od stavu 0, stav jsoucna, stav „Já jsem”, stav Lásky. Z astrálního pohledu jde o projev jednotné úrovně harmonické frekvence 0, tedy duševního paprsku. Duševní projev je projev individuální jednotné úrovně do různých hustot vesmíru, vytvořeného taktéž jednotnou úrovní (duševní paprsky). Duševní napojení je neustálá součást, je to základ celé bytosti.

Každý člověk má rád. Rád něco, něco se souvztažností k něčemu. „Mám rád ranní kávu“. „Mám rád svého partnera“. „Mám rád jízdu na kole“. Stav je ponechán a bez informace něco k něčemu, můžeme cítit, mít dobrý pocit, vyšší emoci. Pokud je ponechán pouze stav i bez citů a emocí, lze si uvědomit stav, který tvoří bytost. Lze popsat snad jako neutrální stav, kreativní stav, stav klidu, harmonie, lásky.Tento stav se prolíná životem, jelikož život je procesem vycházejícím z tohoto stavu. Stav, který se prolíná vší kreativitou, stvořením, stav, který ponechaný bez informací, bez toho, co není v absolutní harmonii je v jednotě, jelikož tento stav je stejný, ponechaný bez individuality. Stav, který se prolíná i vším v disharmonii, jelikož jakákoli existující disharmonie má svůj harmonický potenciál. Stav, který nemá žádné zpoždění, jelikož „je“.

Duch, multidimenzionální mysl informačního uzle projevující se v labyrintech informačních mřížek, v procesu astrálního šumění, je stále procesem, kterým se absolutně prolíná tento stav. A tak lze jakoukoli frekvenci, jakoukoli vibraci základních duchovních částeček spatřit v harmonii. Vždy lze najít vyrovnanost.

Informační mřížka

Duch člověka je člověk a člověk je svým duchem. Je to jedna a ta samá bytost. Člověk je svým duchem a svou duší. Duchem fungujícím multidimenzionálně v astrálním myšlenkovém prostoru vesmíru na všech úrovních zrcadlení, známých okolností a zkušeností v procesu veškerého času.

Člověk svým duchem, vstupuje do sdíleného víceúrovňového prostředí světa, simultárně běžících informací a jejich interakce v informačních mřížkách, kde si zachovává svobodu svého ducha, svobodu své mysli, kterou prostupuje láska plynoucí z frekvence 0, z duševní frekvence. Informační mřížka je informační rozhraní základních duchovních částic, které zrcadlí stav duchovních částic a jejich změnu, zároveň na všech frekvenčních úrovních. Informační mřížka je tedy celkovým projevem akcí a reakcí na multidimenzionální duchovní úrovni základních duchovních částic v projevu informací. Stejně laděné informace vytvářejí informační celky, kterým říkáme úrovně reality. Tento celek získává frekvenci podle vibrací částic a informace podle polarit takových částic. Jednotlivé úrovně informační mřížky dle frekvencí vytvářejí informační proudy proudící dle akcí a reakcí informací jako v labyrintu dané úrovně reality, který má různá patra hustoty vibrací. Celková informační mřížka by pak vypadala jako překrývající se patra takového labyrintu s různou rychlostí zrnění duchovních částic. Akce a reakce informací proudí ve společném rytmu, vlní se, ovlivňují se a dějí se v zrcadleních ducha, například ve světě lidí. Jsou veškerým projevem myšlenkovým nehledě na individualitu myslí, dějů, skutků, činů, „náhod” a ovlivnění. Vše, včetně všech myšlenek rezonuje na základě akcí a reakcí informační mřížky ve společném rytmu.

Vědomí v informační mřížce

Vědomí je jako anténa prostupující dimenzemi, kde vůle ducha duše procesuje informace na celé úrovni synchronicity informací. Vědomí lze znázornit jako duševní sloupec pronikající do duálního vesmíru, projevující se na různých úrovních reality, tedy patrech labyrintu informační mřížky. Dle své nálady a rozpoložení se člověk napojuje, více či méně v čase (čas = změna stavu informací), na více či méně harmonické informační proudy, jako by ladil stanice rádia. A tak zrcadlení nápadů, myšlenek a podnětů mysli ovlivňují právě tato napojení, která člověk nemusí (ale může) vnímat. Mysl je multidimenzionální, a člověk vnímá svou náladu jako zaměření se na určitou svou myšlenkovou hladinu. Pro to, aby člověk poslouchal vyšší stanice rádia, je třeba stav mysli více vyrovnat a odpojit od nežádoucích vlivů. 

Při vyšším napojení jsou informace na celé úrovni synchronicity více zřejmé mentální úroveň začíná procesovat informace na celé úrovni synchronicity, harmonizuje se a vibrace stoupají. Vyvažování frekvencí, harmonizace, je tak v mentální úroveň mysli daná náladou zvyšující úrovně vědomí. Podle nálady, tedy frekvence mysli, se pak napojuje mysl na odpovídající frekvenci i v zrcadlení synchronicity. Při dobré náladě se mysl naladí na vyšší patro labyrintu.

Závěr

Netřeba z pohledu člověka zprvu porozumět funkčnosti mysli. Napojení na sebe je základ a poté postupné zvědomění celé své bytosti. Z vědomí je vše odráženo. Z vědomí plyne vůle. A člověk je plnohodnotnou celoexistenční bytostí. Celoexistenční, jelikož je člověk plnohodnotnou součástí existence s počátkem v lásce, v kreativitě a harmonii. Pokud člověk činí láskou, činí energií, která ho tvoří. Činí energií, která je součástí všech frekvencí. Láska je všude.

Zdroj:

 https://svetlove.eu/cs/kniha-uvedomeni/
https://svetlove.eu/cs/kniha-uvedomeni/duch-myslenkovy-svet/
https://svetlove.eu/cs/kniha-uvedomeni/mysl-informacni-uzel/
https://svetlove.eu/cs/kniha-uvedomeni/mysl-a-clovek/

Autor: Tomáš Růžek
Zdroj: svetlove.eu

Sdíleno s laskavým svolením autora