Velké větrné elektrárny za našimi domy

V ČR a SR se připravuje uzákonit tzv. akcelerační zóny (oblasti). V České republice jsou aktuálně ve fázi veřejného projednávání a finální přípravy legislativy. Cílem akceleračních zón je radikálně zkrátit povolovací procesy pro velké větrné a solární elektrárny z deseti let na pouhý jeden rok. Pro veřejnost a dotčené subjekty je klíčovým termínem polovina května 2026, kdy probíhají veřejná slyšení k návrhu změny č. 2 Územního rozvojového plánu.

Je třeba se umět nejen rozhodnout, ale i aktivizovat a zabránit ničení české a slovenské krajiny.

Přitom např. ve Francii v červnu 2025 francouzské Národní shromáždění odhlasovalo pozměňovací návrh na dočasné moratorium na nové větrné a solární projekty. Francie se rozhodla vsadit na masivní výstavbu nových jaderných reaktorů (až 14 do roku 2050).

Naproti tomu se v ČR a SR se stavba velkých větrných elektráren (VE) s výškou nad 150 m připravuje. Při rozhodování je třeba vzít v potaz, že vliv velkých VE není jednoznačný. Neslyšitelný infrazvuk v oblasti 10 až 15 km od několika velkých větrných elektráren v některých místech lidem a zvířatům škodí a jinde nikoliv.

Pro zastupitele obcí a pro občany, kteří rozhodují v referendech o stavbách VE vysvětlíme, proč to tak je. Jde o kombinaci jevů skládání infrazvukového vlnění od několika větrných elektráren a rezonance budovy, kde lidé či zvířata žijí.

Mezi negativní účinky patří i nízkofrekvenční slyšitelný zvuk, narušení rázu krajiny aj. Další vlivy jsou popsány v článku https://www.cestyksobe.cz/velke-vetrne-elektrarny-ve-vasem-okoli-a-v-cr-lide-prosim-aktivizujme-se-zabranme-tomu/81011

Vědecké výzkumy dospěly k závěru, že vliv infrazvuku a nízkofrekvenčního zvuku VE je nejednoznačný. Viz rešerše Účinky hluku větrných elektráren na zdraví, autorka MUDr. Zdeňka Vandasová, Státní zdravotní ústav, Ústředí monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva, Praha, Česká republika. Rešerše je na:

https://www.mesto-horazdovice.cz/templates/projekt/data1/2969_ucinky-hluku-z-vte-na-zdravi.pdf.

Citace z rešerše: Vliv nízkofrekvenčního zvuku a infrazvuku z VE na rušení spánku byl zkoumán ve studii autorů Laata a kol. a laboratorním pokusu Marshalla a kol. První pramen vztah s rušením spánku potvrdil, druhý ne. Další citace: Vliv nízkofrekvenčního zvuku a infrazvuku z VE na zdraví včetně měření kardiovaskulárních výstupů (tepová frekvence, elektrokardiografie – EKG) byl zkoumán ve studii Chiu a kol., v lab. pokusech Marshalla a kol., Maijala a kol., Lechata a kol. Výsledky jsou nekonzistentní, polovina prací vliv prokazuje, polovina ne.

Asi polovina vědeckých studií ve světě poukazuje na negativní účinky infrazvuku a nízkofrekvenčního zvuku na kardiovaskulární problémy a spánek. To je důvod, aby občané a zástupci obcí odmítli výstavbu velkých větr. elektráren v katastru obcí. I když bonusy investorů bývají lákavé. Navíc dosah infrazvuku, který se šíří zemí, je 10 až 15 km. Je to rozhodování „o nás bez nás".

Rozvoj civilizace přináší i zvyšování spotřeby elektřiny. Ale řada vědců přesvědčena, že jaderná elektrárna (JE) má mnohem menší negativní dopad na zdraví obyvatel než velké větrné elektrárny. Bezpečnost JE je naddimenzovaná. Měl by se dostavět plánovaný 3. a 4. blok JE Temelín. 5. blok Dukovan se staví. Na stejné množství vyrobené el. energie na výstavbu velkých VE se spotřebuje asi 3krát více železobetonu než u jaderné elektrárny. Problémem velkých VE jsou mohutné železobetonové sloupy hluboko v zemi, aby se elektrárna nevyvrátila. Ty jsou zdrojem infrazvuku v podloží.

Profesor Stanislav Žiaran ze Slovenské technické univerzity v Bratislavě se ve svých odborných pracích věnoval větrným elektrárnám z pohledu akustiky, vibrací a infrazvuku. Výzkum zaměřil na vliv nízkofrekvenčního hluku na lidské zdraví a pohodu. https://www.researchgate.net/scientific-contributions/Stanislav-Ziaran-2111302518

Mezi jeho výstupy patří odborný posudek: „Veterné turbíny generujú nízkofrekvenčný hluk ovplyvňujúci zdravie človeka v ich nízkofrekvenčnom dosahu". Prof. Žiaran ve svých závěrech upozorňuje, že moderní velké větrné elektrárny sice splní hygienické hlukové limity měřené v dB(A), ale mohou generovat infrazvuk a vibrace, jež se šíří na velké vzdálenosti a mohou způsobit zdravotní potíže, ač nejsou přímo slyšet.

Proč jsou zkušenosti některých vědců či obyvatel s velkými větr. elektrárnami někdy kladné či neutrální a jindy záporné? Subjektivně máme silné a méně citlivé lidi. Pak jsou tu lidé citliví, starší, nemocní, oslabení a děti. Je tu i objektivní faktor, o kterém mluví prof. Žiaran aj. vědci a který vysvětlíme. Infrazvuk je zvuk o neslyšitelné frekvenci od 0,7 do 20 kmitů za sekundu neboli hertzů Hz. Částice podloží kmitají touto frekvencí buď ve směru šíření infrazvuku, vlnění podélné, anebo kolmo ke směru šíření, vlnění příčné. Infrazvuk se šíří v zemi rychlostí řádově km/s dle podloží. Např. v žule pod Příbramskem se šíří podélné vlny dobře rychlostí kolem 5,9 km/s. Příčné infrazvukové vlnění se šíří 1,5 až 3,2 km/s dle stejnorodosti žuly.

Skládání vlnění je jev, když se setkají 2 vlny třeba na vodě, tak mají někdy 2násobnou výšku, u zvuku intenzitu. Když jsou 3 vlny, tak někdy 3násobnou výšku. Někdy se vlny mohou odečíst. A výška vlny a odražené vlny se opět buď sčítá, jde o maximální neboli horká místa, anebo odečítá, jde o nulová místa. Když je v podloží např. rozhraní žulové skály a měkké zeminy či jiné horniny, či puklina v hornině, tak od rozhraní se infrazvukové vlny odráží, někdy opakovaně v podloží, a to zvýší v některých místech kmity kmitání částic horniny, tj. podpoří někde vznik horkých míst s maximální intenzitou infrazvuku, který už je mimo normu. A pár set metrů jsou infrazvukové vlny vyrušeny, nulová místa, minima, a obyvatelé jsou v pořádku.

Máme-li např. 3 velké větrné elektrárny, tak vlivem skládání vlnění se v některých horkých místech může intenzita neslyšitelného infrazvuku sečíst např. na 9tinásobek při dvojím odrazu, a to už je nad normu pro jednu elektrárnu. Lidé pociťují negativní účinky takto zesíleného infrazvuku. My nevíme, jestli náš dům stojí na horkém či nulovém místě! Též se horká a nulová místa mohou stěhovat podle rychlosti otáčení turbíny.

Další faktor je vznik rázů: Mají-li zdroje mírně odlišnou frekvenci, např. když se 2 identické velké VE otáčejí mírně odlišnými rychlostmi, vznikají tzv. rázy, okamžiky zesilování a oslabování zvuku a infrazvuku.

Klíčem, zda lidé v domě vedle VE mohou či nemohou žít, je rezonance. Většina budov má rezonanční (vlastní) frekvenci kmitů v rozmezí 0,1 Hz až 10 Hz. Tato hodnota je potřebná pro vyhodnocení zemětřesení viz https://www.seismo.ethz.ch/en. Konkrétní hodnota závisí na výšce a tuhosti konstrukce. Nízké zděné domy a paneláky mají rezonanční frekvenci 3 až 10 Hz. Rezonance se užívá u hudebních nástrojů, kdy např. struna kytary bez ozvučné desky je sotva slyšet, ale s ozvučnou deskou se intenzita zvuku násobí. Frekvence 3 až 10 Hz je právě frekvence infrazvuku od velkých větr. elektráren. I infrazvuk nízké intenzity může rozkmitat budovu, shoduje-li se frekvence infrazvuku např. velké větr. elektrárny s vlastní frekvencí, na které budova vibruje, neboť dojde k rezonanci. Okna a stěny fungují jako membrány, jež zachytí i slabý tlak infrazvukových vln. Má-li člověk dům na horkém místě a vlastní frekvence domu je shodná s frekvencí infrazvuku, tak fouká-li vítr, nemůže ve vlastním domě žít. Infrazvuk rozvibruje konstrukci domu, ač zdroj je kilometry daleko a není slyšet.

Lidé často vnímají nepříjemný tlak v uších, nevysvětlitelný neklid či drnčení skel. Soustavné vystavení mírně či středně intenzivnímu infrazvuku ovlivní tělo zase skrz rezonanci vnitřních orgánů a dráždění rovnovážného ústrojí, tj. smyslový orgán ve vnitřním uchu, jenž nám umožní vnímat rovnováhu, polohu hlavy a pohyb. Lidé i zvířata mají pocity úzkosti, neklidu, strachu, deprese. Mají závratě, nevolnost (podobné mořské nemoci), bolest hlavy, únavu, změnu v dechové frekvenci, narušení srdečního rytmu, snížení pozornost, spánku či pracovní výkonnosti, zvýšení krevního tlaku. Při frekvencích kolem 18 Hz může dojít i k rezonanci oční bulvy, což způsobí mžitky či rozostřené vidění.

Každý můžeme něco udělat pro sebe, oslabené či nemocné lidi i naše děti. A pro krásnou českou a slovenskou krajinu.

RNDr. Aleš Drobník, Bc, promovaný fyzik, absolvent Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, obor Fyzika pevných látek. Obrázek zdarma z https://pixabay.com/cs/photos/mraky-větrný-mlýn-vítr-příroda-3643255/

obrázek zdarma ze https://pixabay.com/cs/photos/mraky-větrný-mlýn-vítr-příroda-3643255

Autor a zdroj textu: RNDr. Aleš Drobník, Bc, promovaný fyzik

Sdíleno s laskavým svolením autora.

Zdroj obrázku: pixabay.com