Anděl odcházení

Měla jsem tu možnost doprovázet na mentoringu ženu, jejíž duše nese velmi specifickou esenci. Když jsme se napojily, bylo to jasné. Její pole bylo klidné, tiché, hluboké. Bez dramat. Bez potřeby být viděna.

Duše Anděla odcházení. Jsou lidé, kteří přinášejí život. Jsou lidé, kteří drží prostor růstu. A pak jsou ti, kteří přirozeně stojí u prahu mezi světy.

Pro tuto ženu je naprosto přirozené být v přítomnosti lidí, kteří opouštějí fyzické tělo. Necítí strach. Necítí odpor. Cítí vnitřní klid a silné nutkání být nablízku. Držet ruku. Sedět v tichu. Být mostem.

To není role, kterou si člověk vybere rozumem. To je esence, která z něj vyzařuje.

V hmotném životě ji to táhne do sociální sféry. K seniorům. Do nemocnic. Do paliativní péče. Kde jiní uhýbají pohledem, ona se přibližuje. Kde jiní cítí tíhu, ona cítí smysl.

Takto se projevuje převládající esence duše. Každý z nás ji má. Jedna duše je nositelkou uzdravování. Jiná přináší strukturu a řád. Další otevírá pravdu, i když je nepohodlná. Někdo drží děti. Někdo vede komunity. Někdo chrání hranice. A někdo stojí u odchodu.

Problém nevzniká tehdy, když esenci máme. Problém vzniká tehdy, když ji potlačíme.

Tato žena dlouho nechápala, proč ji smrt nepřitahuje z temnoty, ale z hlubokého klidu. Proč ji přítomnost umírajících nenaplňuje bezmocí, ale soustředěností. Myslela si, že je to zvláštní. Že je jiná.

Ano, je jiná. Ale přesně tak, jak má být.

Ne každý dovolí své duši, aby k němu promlouvala. Mnoho lidí žije podle očekávání rodiny, společnosti, strachu z odsouzení. Duše mluví tiše. Nikdy nekřičí. A pokud ji neposloucháme, začne se v těle ozývat tlak, únava, prázdnota.

Když však dovolíme své převládající esenci, aby nás vedla, život se zjednoduší. Ne zmizí výzvy. Zmizí vnitřní rozpor.

Tato žena nepotřebuje hledat své poslání. Ona ho žije pokaždé, když si sedne k lůžku člověka, který se chystá odejít. V její přítomnosti se děje něco jemného a přirozeného – odcházení ztrácí hranu strachu.

A to je dar. Možná nejste Andělem odcházení. Možná jste nositelkou světla v chaosu. Možná jste tou, která nastavuje zrcadlo. Možná jste tou, která tiše drzí rodinu pohromadě.

Otázka není, jaké poslání je vyšší. Otázka zní: dovolujete své duši, aby Vás vedla? Protože jakmile ji začnete skutečně poslouchat, ucítíte zvláštní druh klidu. Ten klid, kdy víte, že jste na svém místě.

Zkuste si dnes v tichu položit jednoduchou otázku:

Kde cítím přirozený klid a smysl, i když to okolí povazuje za náročné nebo zvláštní?

Nehledejte odpověď v hlavě.Vnímejte tělo. Dech. Pocit rozšíření nebo sevření.

Vaše převládající esence už dávno ví. Jen čeká, až jí dovolíte promluvit.

Autor: Kateřina Vyšehradská
Zdroj: https://www.kucharka-zivota.cz/l/andel-odchazeni/

Sdíleno s laskavým svolením autora
autor a zdroj náhledového obrázku: Jitka Saniová, vytvořeno pomocí AI