Když je něco příliš jednoduché, aby to bylo „správně“: skrytá sebesabotáž, kterou má mnoho lidí

Mnoho lidí má v sobě hluboko zakořeněný program: hodnota se rovná dřina. Peníze se vydělávají těžce. Úspěch musí bolet. Pokud se něco daří lehce, je to podezřelé. A tak se děje zvláštní paradox. Člověk najde něco, co mu jde přirozeně, co dělá rychle a s lehkostí… a místo aby to rozvíjel, začne to zpochybňovat.

„Je to moc jednoduché.“

„Tohle přece může dělat každý.“

„Nemůže to být takhle snadné.“

Tak vzniká sebesabotáž. Ne proto, že by člověk neuměl. Ale proto, že jeho vnitřní nastavení neumí přijmout lehkost. Vyrůstali jsme ve světě, který glorifikoval vyčerpání, přetížení a větu „makal jsem na tom od rána do večera“. A tak když se něco daří bez bolesti, mozek začne panikařit a hledat problém.

Ve skutečnosti jednoduchost často znamená kompetenci. To, co připadá jednomu „basic“, může být pro jiného průlom. Když někdo roky studuje určitý obor, přirozeně ztratí pocit výjimečnosti u věcí, které dříve považoval za složité. To však nesnižuje jejich hodnotu. Jen se vytratí efekt novosti.

Další rozšířený tlak dnešní doby je posedlost „Nichem“ ( „Niche“ je úzké zaměření. V praxi: konkrétní téma pro konkrétní typ lidí.). Všude slyšíme, že je nutné zaměřit se na jedno téma, specializovat se a všechno ostatní zahodit. Tento přístup může fungovat, ale není jediný správný. Existují lidé, kteří přemýšlejí komplexně, spojují více oborů a vytvářejí širší pohled na člověka a život. Pro ně je umělé uzavření se do jednoho tématu spíš klecí než strategií.

Klíčem není násilně se zužovat, ale mít vnitřní osu. Tedy vědět, kolem jakého smyslu se všechna témata točí. Někdo pracuje se seberozvojem, jiný s vědomým životním stylem, další s porozuměním lidské psychice. Do takového rámce se pak může vejít astrologie, vztahy, práce s tělem, spiritualita, psychologie i každodenní praxe. Šíře nevadí, pokud má směr.

Sebesabotáž se objevuje i v práci. Člověk může dělat činnost, která mu jde rychle, přináší výsledky, klientům pomáhá a je dobře placená. A přesto ji začne opouštět, protože je „až moc snadná“. Místo vděčnosti za dar efektivity nastupuje pocit viny: nemělo by to být náročnější? Neměl bych víc trpět? Není to nespravedlivé?

Není. Není povinnost trpět, aby práce měla hodnotu. Platíme za hodnotu, ne za vyčerpanost.

Lehkost není podezřelá. Lehkost je signál souladu, zkušenosti a dovednosti. Skutečná práce pak spočívá v tom, že si člověk dovolí ji přijmout. Přestane hledat komplikovanější cestu jen proto, že je zvyklý na boj.

Pokud se v tom někdo poznává, jednoduchý začátek může vypadat takto:

● všimnout si, kdy mozek zlehčuje to, co jde přirozeně

● přestat automaticky rovnat hodnotu = dřina

● dovolit si dělat to, co funguje, i když je to „až podezřele snadné“

● nevzdávat se stabilních zdrojů příjmu jen proto, že nenaplňují mýtus utrpení

● tvořit i „jednoduchý“ obsah, protože jednoduché věci často nejvíc pomáhají

● Lehkost není nepřítel. Lehkost je dovednost, kterou se musíme znovu naučit. A někdy je ten největší krok kupředu prostě přestat sabotovat to, co už funguje.

Jak s tím souvisí Matice osudu?

Matice osudu ukazuje, v jakých tématech má člověk přirozené dary, citlivost a zkušenost. Právě tam se často rodí i jeho „niche“. Nejde tedy o umělé vymýšlení zaměření podle trendů, ale o respektování vlastního nastavení.

U někoho Matice zdůrazňuje vztahy, partnerství a emoce, takže je mu přirozené pracovat s tématy jako rozchody, sebeláska nebo hranice. U jiného je výrazná oblast financí, struktury a výkonu, takže se přirozeně profiluje k práci s podnikáním, penězi nebo kariérou. Někdo má silné léčivé a transformační energie a tíhne k traumatu, vnitřnímu dítěti nebo psychosomatice.

Niche tedy nemusí být náhodně vybrané téma. Může to být přirozený průsečík tří věcí:

● co Matice ukazuje jako tvůj dar
● s čím za tebou lidé spontánně chodí
● co tě dlouhodobě baví a neunavuje

Tím pádem se člověk nemusí násilně zužovat do jedné škatulky. Stačí, když jeho témata vycházejí z jeho vlastní energie. Pak se obsah i práce začnou skládat přirozeněji a bez pocitu, že žije cizí život.

___________________________________________________________________


Jmenuji se Lucie a provázím lidi na cestě k větší vnitřní jasnosti a k sobě samým. Pracuji s metodou Matice osudu i seberozvojem v praktické rovině. Pomáhám pochopit, proč se v životě opakují stejné situace a vztahové vzorce, jak souvisí se sebehodnotou, hranicemi, financemi a vnitřními zraněními, a převádím tato témata do konkrétních kroků v každodenním životě.


Věřím, že v každém člověku je schopnost proměny, jen někdy potřebujeme přesněji vidět vlastní mapu. Matici osudu beru jako nástroj k porozumění darům, výzvám i životnímu směru, ne jako nálepku nebo věštbu.


Pokud chcete nahlédnout do své Matice osudu, objednat osobní či partnerský rozbor nebo se jen inspirovat dalšími texty, najdete mě na:

Instagramu: www.instagram.com/cestaduseofficial?igsh=ZjI1azYxZ2Rpcm9h&utm_source=qr

Facebooku: www.facebook.com/share/1C3GyqJqRA/?mibextid=wwXIfr

Webu: www.cestaduseofficial.cz

Autor: Lucie Skybová
Zdroj: Lucie Skybová

Sdíleno s laskavým svolením autora