Sobota, Prosinec 7, 2019

Ztrácíme kontakt s přírodou, zahrada by pro nás měla být kostelem, říká přední slovenský sadař

1 390
V chladném, podmračeném předjarním dnu se šplháme po promočených stráních Bílých Karpat, tedy jejich slovenské straně. Na Moravu je to odsud jen pár kilometrů. Výhledy jsou tu skvostné a nepochybuji, že až se oteplí a zazelená, bude to ještě poutavější. Poutavé je i povídání mého průvodce Ľudovíta Vašše, sadaře, pomologa a ekologa. 

Ľudo je srdcař, oddaný své práci, která je pro něho posláním. Ve svém oboru je pojem. Jako každý, kdo má svou práci rád, je v ní dobrý. Ale nejenom to. Svou odborností se chce na poli, kterému rozumí, přičinit o lepší svět.

Foto portrét: Ľudovít Vašš v sadu Španie. (Ondřej Horecký / Epoch Times)

Odmalička měl ke stromům a zahradničení obecně blízko. Fascinovaly ho hlavně ovocné stromy se svou různorodostí, ale už při studiu ekologie si uvědomil, že genetická rozmanitost odrůd se ve světě rapidně zužuje. Trápilo ho to, protože dobře ví, že ke šlechtění je třeba co nejširší škály odrůd a plemen.

Slovenská „Noemova archa“

Do sadu Španie v obci Nová Bošáca se Ľudo dostal poprvé v době, kdy zpracovával svou diplomovou práci. Aktivně se zapojil do občanského sdružení Pangaea a jak z něj postupně všichni odpadli, sám se ujal vedení a přitáhl sem své přátele. Dnes je to parta 6–8 zapálených sadařů, kolem nichž se pohybuje řada dobrovolníků, všechno mladí lidé do 35 let.

Nejenže tu pracují zdarma, navíc jim tu nepatří ani píď půdy. Vlastníkem pozemků je ochranářská organizace BROS z Bratislavy, která v rámci svého moravsko-slovenského projektu zakoupila místní pozemky, aby umožnila záchranu ohrožených druhů motýlů. „My sa popritom vezieme a robíme tu svoje ovocinárske aktivity – ošetrovanie stromov a záchrana starých odrôd,“ říká Ľudo.

Sad Španie v Nové Bošáci na Slovensku ve květu. (OZ Pangaea)

V sadě, kde se od jara do podzimu pasou kozy, je přes 180 starých odrůd jabloní, hrušek a třešní a každý rok přibývají další. Kluky z Pangaey nejvíc zajímají odrůdy a způsob ovocnářství, které pocházejí z předválečného či ještě dávnějšího období, přičemž neopomínají ani nové poznatky.

„Múdrosť starých sadárov sa snažíme skombinovať s najmodernejšími prístupmi ekologického poľnohospodárstva,“ vysvětluje mi ředitel sdružení Ľudo a pokračuje: „Odporujeme používaniu ťažkých agrochemikálií a snažíme sa zakladať sady, které sú extenzívne – s malým vstupom energie.“ Ovocnářství nevnímají jako chemizované pásy stromů, ale něco, co je v krajině rozmanité, krásné a vytváří genius loci.

Panorama sadu Španie. (OZ Pangaea)

Ovoce lidem

Sad, kterému přezdívají „Noemova archa starých odrůd na Slovensku“, je vlastně taková živá sbírka ovocnářského odkazu našich předků. Čtyři roky trvalo, než sdružení vyčistilo sad od náletových dřevin. Teprve pak mohli začít s ošetřováním starých stromů a množením. To, co tu vytvořili, je na Slovensku raritou co do rozsahu i rozmanitosti starých odrůd. Kousek odsud, v Moravském Lieskovém, navíc založili genofondový sad meruněk, kde se nachází 124 odrůd tohoto oblíbeného ovoce.

Ovocné zahrady tvoří podstatnou část naší krajiny. (ovocnestromy.sk)

Nejde tu však jen o záchranu starých odrůd a vytváření sterilní genetické banky. Sad má krásu ovocnářství přiblížit i běžným lidem. Za menší poplatek si sem na podzim může zajet každý, aby si nasbíral ovoce. A za pár let, až začnou rodit i novější stromky, budou mít lidé možnost ochutnat stovky odrůd z tohoto sadu a na vlastní chuťové pohárky zakusit, proč se všechno tohle děje.

„Keď sa hovorí o záchrane starých odrôd, je to také anonymné. Ludia si povedia: No dobre, je to záchrana nejakých tradícií, niečoho prírodného. Ale pokial to tí ľudia neochutnajú v podobe sušeného ovocia, muštov, džemov, pálenného atď., dovtedy je to pre nich len niečo, čo robia akýsi nadšenci. My sa to snažíme dať k ľuďom.“

Sady jako nedílná součást krajiny

Bílé Karpaty (Biele Karpaty), které spojují Moravu se Slovenskem, jsou na ovocné odrůdy bohaté. Je to dáno tím, že na těžce přístupných kopcích neproběhla kolektivizace tak brutálně jako jinde, i když ani tady se budovatelskému nadšení komunismu nevyhnuli.

„Boli povytrhávané dlhoveké stromy – staré hrušky, oskoruše, jablone – pásovými traktormi. Volali to ,Stalinove buldozéry‘. Tým v podstate zničili strašne veľa odrôd. Plus propaganda modernizácie ovocinárského poľnohospodárstva a intenzifikácia zničili pôvodné ovocinárstvo,“ stěžuje si Ľudo.

Stará jabloň v sadu Španie před a po odborném prořezu. (OZ Pangaea)

Dnes tyto stromy v krajině velmi chybí, protože tuto krajinu výrazně formovaly právě ovocné stromy. Na sady bylo navázáno také mnoho živočišných i rostlinných druhů, které pomaličku mizí. Region ale není pouze ovocným rájem a ukázkou krajinné symbiózy člověka a přírody. Rostou zde unikátní orchideje a poletuje vzácný hmyz.

Jen nadšení nestačí

Ľudo je jedním z těch šťastných lidí, pro které je koníček i prací. Sám se nejdřív věnoval potulnému sadařství dobrovolně, když byl ještě na vysoké škole. Toulal se po krajině, kde pátral po starých odrůdách, a domlouval se s jejich vlastníky, že jim stromy zadarmo ošetří.

Časem zjistil, že o funkční zahrady a sady lidé mají zájem a že se tím dá i slušně uživit. Teď se sadařinou i živí a do sadu v Bošáci přijíždí o víkendech a ve chvílích volna. Podobné je to i s několika dalšími členy sdružení. „Rúbať osem hodin denne niekde v továrni, to nás nebaví. My sme rebeli a chceme robiť niečo, čo nám dáva zmysel,“ říká Ľudo.

Zakládání prvních městských sadů na Slovensku, ve městě Žiar nad Hronom. (ovocnystrom.sk)

Nadšení je podle něj super a je důležité, ale samo o sobě nestačí. „Prídete na to, že keď sa vám narodia deti, je treba kdesi bývať, a zrazu sa z toho odíde.“ Tím, že si kluci na sebe vydělají sadařinou, má jejich projekt silnější udržitelnost. Naštěstí se řemeslo potulných sadařů stává v posledních letech vyhledávaným, a tak si na nedostatek práce nemohou stěžovat.

„Ľudia prichádzajú na to, že stromy, ktoré sa sadili pred sedemdesiatimi, osemdesiatimi rokmi, sú tu stále a stále plodia. Toto na trhu chýba a chýbajú ľudia, ktorí by vedeli, ako sa o ne starať, ako ich sadiť, a ktorí by to ďalších ľudí naučili,“ praví ovocnářský guru.

Inspirací druhým

O vzdělávací ovocnářské kurzy, které Ludo dělá v Česku i na Slovensku, je velký zájem a většinou jsou obsazené už dva měsíce před začátkem. Sdružení zpracovává také odborné publikace pro veřejnost – o řezech, o školkách, množení, půdě atd.

Svou činností inspirovali i další uskupení v jiných částech Slovenska, které vysazují sady se starými odrůdami, byť v daleko menším rozsahu.

Kluci z o.z. Pangaea pořádají pravidelné ovocnářské kurzy. V sadě na Španie kurzy probíhají dokonce zdarma, aby se o staro-nových poznatcích dozvědělo co nejvíc lidí. (OZ Pangaea)

Přestože můžeme vnímat ovocné sady jako něco mimoměstského, mohou fungovat i v urbanistickém prostoru. Jen je třeba vybrat vhodné ovocné druhy a lokaci. Vhodné jsou zejména místa navazující na parky nebo cyklotrasy.

Ukázkovým příkladem městského sadu je nedávný počin ze Žiaru nad Hronom, kde město ve spolupráci s Vaššovým týmem vybudovalo ovocný sad o rozloze 1,3 hektaru s více než 80 starými odrůdami.  „Je to prvý mestský sad na Slovensku a je voľne prístupný verejnosti. Je to o spojení ich ochoty a nadšenia s naším nadšením a odbornosťou.“

Zahradní náboženství

Zahrádkáři dnes dělají řadu věcí špatně, od hnojení, přes postřiky až po nesprávný výběr odnoží. To všechno jsou ale věci, které se dají naučit. Jako nejzávažnější problém současnosti Ľudovít Vašš vnímá něco jiného.

„Strácame kontakt s přírodou. Ako by sme sa báli vytvoriť si k nej hlbší vzťah. Málo sa venujeme záhrade, trávime tam málo času. Miesto toho uprednostňujeme záhrady okrasné. Záhrady sa stávajú sterilné, nejedlé,“ poukazuje sadař s tím, že zaniká identita venkovské krajiny a zahrad.

Práce na zahradě může být duševní relaxací a obohacující. (ovocnystrom.sk)

Zahrada se pro lidi stala místem, kde se jen nadřou. Přitom práce s půdou a rostlinami nám může v rychlém, stresující životě poskytnout duševní úlevu. „Apeloval by som, aby sa záhrada stala takým kostolom pre nás,“ radí Ľudo. Zahradničení je pro něho jakýmsi zdravým náboženstvím bez jakýchkoliv dogmat, protože to, co funguje u mě, nemusí fungovat na sousedově zahrádce.

Ľudo věří, že přijde doba, kdy se lidé zasytí technologiemi a moderními vymoženostmi a začnou hledat únik v přírodě.

„Zistíme, že ten technologický boom a komfortný život nám kvalitu života nezlepšili, a začneme sa vracať do lona prírody. A zistíme, že to nie je nič spiatočnícké, naopak, je to veľmi pokrokové. Nie je to ani o tom niečoho sa vzdať a odopierať si, ale práve skôr o takej dobrovoľnej skromnosti. Po čase zistíme, že čím menej mám, tým menej sa zahlcujem hmotnými vecami, a tým sa stávam šťastnejším.“

Zahradník v každém z nás

Zahrádkaření je podle slovenského sadaře věc, které se může ve volném čase věnovat každý. Ceny zahrad nejsou velké a jde hlavně o to najít si čas a mít vůli. „Keď člověk čomukoľvek dáva energiu, začne sa to postupne nabaľovať a postupne mu prichádzajú ľudia, informácie, skúsenosti, a on sa v tej téme čoraz viac orientuje.“

A jak můžeme pomoci my, laici se šířením starých odrůd? Tím, že budeme „domorodci ve vlastní krajině“, ponouká slovenský ekolog. Máte doma starou třešni? Vemte z ní roub a naroubujte ho. Nevíte, jak roubovat? Naučte se to.

„To nie je o tom, že kúpim strom a nestarám sa oň. Treba každoročně doviezť hnoj, treba pestovať korunku, a popri svojich koníčkoch sa učiť záhradníckému umeniu.“

V Česku i na Slovensku probíhají ovocnářské kurzy, k dispozici je relevantní literatura. Podporujte školky se starými odrůdami. Jezděte na burzy roubů starých odrůd, kde získáte zajímavé odrůdy zdarma, a ještě potkáte další nadšence. Možností rozvoje je spousta.


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Líbí se vám, co děláme?
Rádi byste podpořili provoz internetové televize Cesty k sobě?

200,-

Platba

300,-

Platba

500,-

Platba

1000,-

Platba

Za veškeré příspěvky předem děkujeme!

Zasláním daru dochází k uzavření darovací smlouvy dledarovacích podmínek.
Prohlášení o ochraně osobních údajů darujícího. Platba probíhá prostřednictvím služby

géčko.png verified_by_visa-full-colour.png Mastercard_SecureCode [Převedený].png visa-full-colour-rgb.png visa_electron_2015.png mc_accpt_match_eps.png me_accpt_match_eps.png ms_accpt_match_eps.png