Zkuste ulovit záhadná svítící oblaka!

datum 7. 7. 2021
Zdroj: Pixabay.com

Opět je tu období, kdy můžete po západu Slunce sledovat tzv. noční svítící oblaka. Jak vypadají? Zvláštně… V kontrastu s tmavým pozadím podvečerní oblohy jako nezvykle jasné vějířovité mraky se stříbřitým zabarvením: s bílým či perleťově modrým odstínem a tu a tam i s nazlátlým okrajem.

Útvary se tvoří v nejchladnější části zemské atmosféry, ve výšce kolem osmdesáti kilometrů (tzv. mezopauza), za teploty -120 stupňů Celsia a milionkrát menším tlaku než u hladiny moře. Jde o nejméně prozkoumanou součást atmosféry: “ze spodu” se sem totiž nedostanou letadla ani balony, “ze shora” zase umělé družice. Vše, co o této části vzdušného obalu Země víme, poskytly prolétající raketové sondy, které zde ale pobývaly jen několik málo minut. Přitom tu pozorujeme celou řadu podivuhodných jevů.

Právě zde začínají zářit meteory, tedy „padající hvězdy“, které obvykle vytvářejí prachové částice uvolněné z kometárních jader. Po srážce se zemskou atmosférou – rychlostí až 71 kilometrů za sekundu – se prudce zahřejí a během krátkého okamžiku zcela vypaří. Na zemi pak sledujeme světelný doprovod zániku: meteor.

V mezosféře se pozorují také elfové a skřítci. Skřítci jsou načervenalé, svislé elektrické výboje, odehrávající se vysoko nad bouřkami v horní stratosféře a mezosféře. Elfové jsou podobné, ale slabší výboje ve tvaru svatozáře, které se objevují ještě výše.

Zdroj: Pixabay.com

Nejlepší období na pozorování svítících oblak začíná v červnu a končí v červenci, kdy Slunce trvale osvětluje nejvyšší vrstvy zemské atmosféry. Oblaka totiž sami nezáří, vidíme je díky rozptýlenému a odraženému světlu naší denní hvězdy. Jinak řečeno, zatímco u nás na zemi již nastala tma, z výšky několika desítek kilometrů bychom Slunce stále spatřili nad obzorem.

Původ nočních svíticích mračen je přitom docela záhadný. Pravděpodobně se jedná o mikrometrové prachové částice pokryté ledem, které se sem dostaly buď z pozemských vulkanických explozí či z kosmického prostoru v podobě pozvolna snášejících se mikrometeoritů. Není přitom vyloučeno, že se až do exploze sopky Krakatoa v roce 1883 vůbec nepozorovala!

Tak co, podíváte se na ně?

Zdroj: www.hvezdarna.cz

sdílet: 
holubice
Podpořte nás

Děkujeme

Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat.

Pro platby zdarma v ČR a Eurozóně:
2502009848/2010 s uvedením slova
„Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro platby v ČR:
107-7380440287/0100 s uvedením
„Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí:
IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287 
BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX
Název účtu: CESTY K SOBĚ
Praha 4, 149 00
Česká republika

111
111 Kč
222
333 Kč
333
555 Kč
444
777 Kč
999
999 Kč
libovolna
libovolná částka
Cesty k sobě
FB ico