Zdroj: Pixabay.com

Představivost je lidem vlastní. Díky ní umíme tvořit naši realitu, ať už tomu věříme či nikoliv. Máme tolik možností, kolik představ umíme vytvořit. Tvořivý člověk může být i nebezpečný. Ale komu? Pohlédněme do historie, i tam nalezneme poučení, a jak se s lidskou svobodou tvořit často zacházelo. Jak si tedy udržet roli tvůrce?

Doba čtení 7,5 min.

Cesty k sobě


Lidské tvoření

Jakékoliv tvoření začíná u člověka nějakým popudem. Může to být touha něco změnit, něco získat, může to být pocit určité potřeby něco tvořit, může to být potřeba něco zničit. Takto to většinou začíná. Ale touhou nebo jiným pocitem se ničeho nedosáhne. Aby mohlo být cokoliv uskutečněno, je potřeba použít představivosti. Představivost je jakási obrazotvornost, je skutečným hybatelem tvoření, protože v představivosti vznikají první podoby všech hmotných věcí, všech ideologií a obrazy řešení určitých situací.

Nikdo ze skutečných vládních elit nechce, aby lidé používali svoji představivost, proto se snaží lidem vnutit přesvědčení, aby přenechali veškerou odpovědnost na vládě, že vláda vám naservíruje jen to nejlepší, vše vyřeší, že si stačí jen vybrat. Je to jeden z prvků uchování moci. Velká snaha je věnována odpoutání pozornosti člověka žádoucím směrem, hlavně tam, kde se to více hodí. Člověk, který se vzdá představivosti, se stane tou skutečnou loutkou, která je snadno ovladatelná. Dokonce je pojem loutka často používán. Nikdo však nevysvětluje způsob, jak se jí člověk stane. Je to právě tímto způsobem. Člověk bez představivosti jen čeká, kdo co udělá, dělá jen věci, které se mu řeknou. Není schopen samostatné tvůrčí činnosti, jen pasívně přijímá předložené a přehrabuje se v tom. Loutka ve své představivosti nevytváří obrazy své budoucnosti.

Představivost člověk používá i zcela nevědomě. Každý si může uvědomit, že jestliže chce třeba nový dům, nové auto, hodně peněz, něco ukrást, získat štěstí, vyřešit nějaký problém, něco zničit, tak první věc, kterou si vytvoří, je konkrétní představa, jak by měla určitá věc vypadat, případně jak dosáhnout svého cíle. U lidí, kteří nejsou intelektuálně moc nadaní, mají představy horší kvalitu. Často se spokojí s první představou, která je napadne. Vytvořené představy, tedy jakési obrazy, se však dají pomocí představivosti vylepšovat. Mohou mít takovou kvalitu, že pomocí obrazů se dají přetvářet státy a lidská společenství. Nikdo nemůže popřít fakt, že třeba ideologie křesťanství, islámu, komunismu, kapitalismu a jiné, nijak neovlivnily svět. Přitom je stvořil jiný konkrétní člověk pomocí představivosti. Ovšem jejich cílem bylo vždy vládnout, chopit se moci a rozšířit moc. Lidé, kteří je vytvářejí, jsou v tomto velice schopní.

Všimněme si rovněž, že se proti všem různým ideologiím vždy bojovalo pomocí jiných ideologií a ideálů, které rovněž nejprve vznikly jako představy. Ať už jsou představy jakékoliv, mají společnou jednu věc. Byly vytvořeny konkrétními lidmi, kteří mají svá jména. A vládnoucí lidé s tím mají také tisícileté zkušenosti, které si předávají v tajných spolcích. Nikdo z nich nemá zájem, aby se něčím podobným zabýval někdo jiný, který by mohl překážet při realizaci jejich představ. A pochopitelně není ani sebemenší zájem sdělovat lidem jakoukoliv pravdu s tímto související. Vše se tedy točí kolem lhaní, vytváření iluzí, překrucování, zatajování a zastrašování. Jaká je obrana proti těmto cizím představám? Jednoduchá, stačí říct jasné NE a neztotožnit se s nimi. Pokud bude nedostatek lidí, kteří by se chtěli s představami vládnoucích elit ztotožnit, nemohou se jejich představy zrealizovat. Žádného člověka, který si je vědom svého pozorujícího lidského bytí, neztotožněného, vědomého své svobodné vůle, nesoucího odpovědnost za své konání, nelze nijak ovládat.

V představivosti vznikají všechny obrazy lidského konání, které mohou být pozitivní nebo destruktivní. Proto je to mocný nástroj, který je potřeba používat s rozvahou a předvídavostí. Každá představa má svůj časový rámec. Obyčejný člověk většinou vytváří představy v časovém rámci několika hodin až několika let. Vládnoucí skupiny vytvářejí představy s časovým rámcem několika let až stovek let. Z tohoto důvodu zůstává běžným lidem skrytý jejich smysl.

Představivost neslouží jen k vytváření nových představ, ale slouží také k poznání nepochopeného. Toto nebývá zpravidla zmiňováno. Pokud chytrý člověk poznává něco nového, vytváří si o tom pomocí představivosti obraz, který mu umožní naprosto pochopit fungování čehokoliv, a toto osvojení je trvalé. Méně inteligentní člověk, který jen přejímá nějaké informace, ale nevytváří si o nich konkrétní představu, se vše učí jako báseň bez pochopení. Časem zapomene všechno, co se učil. Nemůže potom svých znalostí ani nijak využít pro svoje dobro.

Aby mohla být jakákoliv představa realizovatelná, musí splňovat několik podmínek. Musí být reálná, odpovídat zákonitostem světa, musí být pro její realizaci vhodné materiálně technické podmínky a někdy je třeba i vhodný čas. Pokud představa neodpovídá zákonitostem světa, její zrealizování se nepovede. Dokonce i vládnoucím elitám se nedaří realizovat všechny jejich představy, protože se střetávají s realizací představ druhých, případně neodpovídají aktuální realitě, která se mění.

Každá vytvořená představa by měla projít kritikou pomocí intuice. Těžko popisovat, co to je intuice. Intuice vám může říct, že vaše představa ještě není to pravé a něco tomu chybí. Může se objevit jako pocit varování, který říká, abyste představu nerealizovali. Intuice však neřekne konkrétní důvody, co je špatně. Teprve při bližším prozkoumání své představy člověk často zjistí, že ji lze leště nějak vylepšit, najde chybu, nebo celou představu zavrhne. Pokud intuice napovídá, že představa se zdá dobrou, nevznikají žádná varování, pak pravděpodobně také dobrá bude. Základní nauka o člověku se snaží na intuici upozornit i z toho důvodu, že intuice je něco, co dokáže posoudit vytvořené, co dokáže varovat, jeví tedy jakési známky určité inteligence, která je nezávislá na člověku. Nabízí se zde určitá úvaha, že intuice je možná jakýsi spojovací kanál se stvořitelem, který posuzuje vytvořenou představu, zda je v souladu se zákony okolního světa. Je to ovšem jen úvaha a není to předkládáno jako fakt.

K realizaci čehokoli nestačí jen nějaký popud a vytvoření samotné představy o něčem. Další fází tvoření je vůle. Představte si například, že chcete dům. Toto prvotní chtějí je určitý pocit, po kterém si pomocí představivosti vytvoříte konkrétní obraz domu, jak by měl vypadat. Tím ale dům nevznikne. Následuje vůle. Vůle je jakýsi impuls, kterým se představa dostane z duchovního světa do materiálního. Tím dojde ke stvoření.

Co je vůle? Lehněte si na zem, zavřete oči, položte ruce volně na zem a představte si, že zvednete ruku. Ruka se nezvedne, nikdy se takto nezvedne pouhou představou. To, co ji zvedne, takový rozhodný impuls, je vůle. Pomocí vůle se tedy představa začne materializovat v hmotném světě. Něco se vůlí přetvoří, něco se pohne. Nástrojem je tělo. Toto je podstata tvoření a důležitý moment. Vůle je nejdůležitější nástroj, kterým se představa přesune z duchovního světa do materiálního světa, a pozorující lidské bytí začne tvořit. Každá realizace představy je tvořená spoustou kroků, které je potřeba udělat. Každý krok je uskutečněný právě tím rozhodným impulsem, kterým je vůle. Rychlost a ráznost tvoření udává nadšení, které vlévá energii do celého procesu. Takto postupně člověk přetváří svět.

Je třeba ovšem upozornit také na to, že pomocí vůle se tvoří i samotné představy, tedy jakési duchovní obrazy budoucích věcí. Jestliže se již hotové vytvořené představy přesouvají pomocí vůle z duchovního světa do materiálního, můžeme se rovněž zamyslet, z jakého světa se přesunou jakoby ještě neexistující představy do světa duchovního. Jinak řečeno, z jakého světa se vynoří představy. Pokud se lidské pozorující bytí snaží podívat samo do sebe a pozorovat to, co je v něm, vidí jen jakousi prázdnotu, která však prázdnotou být nemůže, protože z ní pomocí vůle vznikají všechny budoucí formy, tedy obrazy v podobě představ, které se pak znovu pomocí vůle otisknou následně do materiálního světa.

Používejte svoji představivost pro své dobro a také pro dobro ostatních. Začněte od malých věcí, poté si představujete složitější. Nerealizujte nikdy první představu. Vždy se snažte tu prvotní představu vylepšit až k největší dokonalosti, jaké jste schopní. Budete často překvapeni, jak se konečná podoba odlišuje od té první. Můžete samozřejmě tvořit představy také s někým jiným a překročit tak díky svým odlišnostem možnosti obou. Nezapomínejte, že představivostí můžete řešit také různé mezilidské vztahy a problémy. Představíte si například několik řešení určitého problému, a u toho správného řešení vám intuice napoví třeba pocitem úlevy.

Mnoho lidí je nespokojených se svým okolním světem. Základní nauka o člověku popisuje, jak používat všechny nástroje tvoření krok za krokem, které by měly pomoci při přetváření okolního světa. Nástroje tvoření by měly být používány vědomě, s maximálním citem, pokud možno s láskou, ohleduplností, předvídavostí a intuicí, aby každé přetváření okolního světa bylo hodné lidské bytosti, a nebylo jen výtvorem šíleného zvířete. Naučte se vědomě a cíleně používat představivost pro zlepšování všeho okolo, pro zachování harmonie. Nemluvíme o vytváření harmonie, ale záměrně o zachování harmonie. Možná čeká stvořitel na vaši pomoc s tvořením a nestojí o žádné škemrající sluhy. Cokoliv neharmonického se obrací vždy proti lidem a světu. Člověk má sice svobodnou vůli, ale zdaleka si nemůže dělat cokoliv, co ho napadne. Jinak za to ponese někdy až příliš kruté následky.

Autor: neznámý

Základní nauka o člověku (2)


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat a velmi nás mrzí, že se mnoho vašich chtěných plateb neuskutečnilo vzhledem k potížím funkčnosti platební brány. GoPay muselo přijmout nové podmínky bank, kdy spolkům neumožní on-line platby kartou. Prosíme o znovu zaslání/zasílání vašich příspěvků, prozatím přes klasický bankovní převod:

Pro platby v ČR: 107-7380440287/0100 s uvedením slova „Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí: IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287, BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX

Snažíme se pro vás najít jiné zjednodušující služby pro vaše platby. Děkujeme za pochopení i za podporu.

S láskou Cesty k sobě