Neděle, Červen 16, 2019

Záhadný efekt Mandela: Potvrzuje existenci paralelních světů?

1 387

Ozvaly se už celé skupiny lidí, kteří si určité události pamatují velice živě, a přesto se jejich vzpomínky neshodují s tím, jak se věci ve skutečnosti odehrály. Vědci hovoří o kolektivním selhání paměti. Jiní ale v tomto selhání spatřují důkaz existence paralelních světů!

„Pamatujete si věci jinak, než jak se ve skutečnosti odehrály? Možná jste z paralelního vesmíru!“ Takto zjednodušeně by se dalo popsat, co si někteří vědci myslí o takzvaném efektu Mandela. Jde o zvláštní jev, který byl sice popsán poměrně nedávno, přesto se však záhy ukáže, že nejde o nic ojedinělého. Podobně matoucí zkušenost mají tisíce lidí po celém světě.Pozorovat efekt Mandela lze zejména v případě velkých událostí, které hýbaly celým světem. Událostí, které se v živých barvách vryly do paměti milionů diváků. Mezi nimi se po nějakém čase objeví zcela mimořádná skupina, jejíž členové sice prohlašují, že si onen den pamatují, jako by to včera, ale jejich líčení daného dění, je v rozporu s tím, co se stalo ve skutečnosti.Takovou věc by jistě bylo možné smést ze stolu a označit ji za selhání paměti několika jednotlivců. Kdyby ovšem jejich vzpomínky nebyly zcela shodné.Jak je možné, že si mnoho lidí shodně pamatuje něco, co se nikdy nestalo? Skutečně pocházejí z paralelního světa, kde se věci odehrály tak, jak popisují?

Nelson Mandela
ZAČALO TO JEDNOU SMRTÍ

Když v prosinci roku 2013 světové noviny přinesou zprávu o úmrtí jihoafrického bojovníka proti apartheidu Nelsona Mandely (1918–2013), mnozí zůstanou v šoku. Ne zcela proto, že by úmrtím afrického revolucionáře byli sami tak zdrceni, ale spíše proto, že sledují svět truchlící pro Mandelu již podruhé! Jak je to možné?

Nezanedbatelná část populace po celém světě si naprosto živě vybavuje, že Nelson Mandela zemřel ve vězení v 80. letech poté, co byl odsouzen na doživotí za spiknutí za účelem svržení státu. Skutečnost je však taková, že Mandela z vězení vyšel v roce 1990 a do své smrti v roce 2013, kdy podlehl komplikacím při infekci dýchacích cest, ještě několikrát sehrál velkou roli v různých světových událostech.Stal se například držitelem Nobelovy ceny za mír a jako první černošský prezident na pět let usedl do čela Jihoafrické republiky. Žádný z těchto skutků si ale ti, pro které zemřel již před třiceti lety, nepamatují.Jako by snad posledních několik desetiletí prožili v paralelní realitě. Mohlo se to stát?

VIDĚLI JSME JEHO POHŘEB!

Na tento jev poprvé upozorní současná americká vyšetřovatelka paranormálních jevů a autorka mnoha knih Fiona Broome, která se na svých stránkách jednoho dne svěří, jaké pro ni bylo překvapení, když zjistila, že Mandela nezemřel již před lety ve vězení.

Aniž by to tušila, spustí tím lavinu reakcí, v níž se lidé z celého světa svěřují, že oni si jeho úmrtí v 80. letech moc dobře pamatují. Jejich popis události se prakticky neliší. Přestože k ní nikdy nedošlo. Pamatuju si to přesně. Vidím videa z jeho pohřbu, smutek po celé Jižní Africe, nepokoje v ulicích a srdečnou řeč jeho vdovy,“tvrdí Fiona Broome. Během několika let se spojí stovky tisíc lidí z celého světa, kteří sdílejí podobné neobvyklé vzpomínky odporující přijímané realitě. Zatím nevysvětlený jev je podle toho, kdy se do povědomí širší veřejnosti dostal poprvé, nazýván efektem Mandela.Později mu odborníci začnou říkat také efekt masových nesrovnalostí. Existuje vůbec možnost, jak něco takového vysvětlit? Zdá se, že nemůže jít o nějaké obyčejné selhání paměti jednotlivce, když stejnou vzpomínku na Mandelům pohřeb sdílejí tisíce dalších!

Fiona Broome
ZÁHADA KENNEDYHO VOZU

Mandelův pohřeb přitom není zdaleka jediným případem, kdy se vzpomínky určité části populace neshodují s realitou. Na další významné události si i vy můžete otestovat, do jaké skupiny patříte. Snad každý už někdy viděl nahrávku či alespoň fotografie pořízené v Dallasu 22. listopadu 1963 v okamžiku, kdy byl zavražděn americký prezidenty John Fitzgerald Kennedy (1917–1963). Máte-li pocit, že alespoň některý ze záběrů se vám pevně vtiskl do paměti, zeptejte se sami sebe, kolik osob sedělo v daném voze. Pokud si vybavíte vůz se čtyřmi lidmi včetně prezidenta, mýlíte se. Ve třech řadách sedadel sedí šest osob. A vůz má navíc dvojité čelní sklo.Takto si ale událost mnoho lidí vůbec nepamatuje. Přísahali by, že ve voze s jedním čelním sklem seděli jen čtyři lidé. Dokonce prý lidé na záběrech reagují v rozporu s tím, jak si událost někteří pamatují. Mezi odpůrci dnešní podoby atentátu, jsou dokonce i odborníci, kteří nahrávku atentátu zkoumali dlouhá léta políčko po políčku.Co tento rozdíl mezi skutečností a vzpomínkami způsobilo?

TO NENÍ MOŽNÉ!

„Kde se vzali ti další lidé? Co je s tím dvojitým čelním sklem? Tato událost se odehrála dřív, než jsem se narodil, ale před několika lety, dvěma nebo třemi, jsem strávil hodiny blízkým zkoumáním nahrávek, bylo to několik různých videí,“ podivuje se jeden z badatelů poté, co na internetu narazí na záběry atentátu. „Při sledování tohoto klipu nemohu ani uvěřit tomu, co vidím, zvláštní!Vůbec to nevypadá jako film, který jsem viděl. Auto je stejné barvy a pořád je to kabriolet, ale je také výrazně odlišné. Úhel kamery je také odlišný,“ stojí si za svým a dodává, že i lidé ve voze sedí a chovají se jinak než záběrech, které viděl pouhé dva roky předtím. Kromě tohoto diskutéra existuje ještě mnoho dalších lidí, kteří jsou absolutně pozitivně přesvědčeni, že ve voze byla jen čtyři místa.V tomto případě by se dalo argumentovat běžným selháním paměti. Šestimístné vozy přeci jen nejsou příliš obvyklé. Možná si proto paměť některých automaticky dosadila auto v podobě, jak je běžně vídáme. Že by si film i odborníci jen špatně zapamatovali?Tady se věc ještě více zamotává. Badatelům se totiž podařilo najít i odlišné autentické fotografie, na nichž je jednou šestimístný a podruhé pouze čtyřmístný vůz. Jak je možné, že z jedné události existují fotky zobrazující dvě různé pravdy?

Vzpomenete si, kolik lidí jelo v autě prezidenta Kennedyho?
SELHÁVÁ LIDSTVU PAMĚŤ?

Rozpory se často objevují také například ve vzpomínkách na různá loga či slogany firem, obaly rozličných produktů a podobně. Zatím je tento jev označován za kolektivní selhání paměti, při němž se mase lidí ze zatím nejasných důvodů vytvoří shodná, leč nepřesná vzpomínka. Mnozí takovému vysvětlení ale příliš nevěří. Dvě verze jednoho atentátu zachycené fotoaparáty mohou být důkazem, že problém není v lidské paměti.Podle mnoha teoretiků by efekt Mandela mohl být spíše důkazem existence paralelního vesmíru či pozměňování minulosti kýmsi z budoucnosti. Dle této hypotézy mohl Mandela v jiném světě skutečně zemřít v 80. letech. Lidé s nepřesnou vzpomínkou pak nějakým způsobem spontánně „přeskočili“ do jiné paralelního světa, kde Mandela nezemřel.Je něco takového vůbec možné? Již před časem vědci během různých experimentů údajně prokázali, existenci paralelních světů. Jeden z takových pokusů proběhl v Oxfordu, kde bylo zjištěno, že atomové částice zaujímají nejasnou „superpozici“, ve které mohou současně rotovat různými směry, nebo se objeví ve stejnou dobu na různých místech.Je efekt Mandela dalším z důkazů paralelních světů?

Foto: media4.s-nbcnews.com, ocdn.eu, reconsolidation.dk, ghosts101.com

Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Líbí se vám, co děláme?
Rádi byste podpořili provoz internetové televize Cesty k sobě?

200,-

Platba

300,-

Platba

500,-

Platba

1000,-

Platba

Za veškeré příspěvky předem děkujeme!

Zasláním daru dochází k uzavření darovací smlouvy dledarovacích podmínek.
Prohlášení o ochraně osobních údajů darujícího. Platba probíhá prostřednictvím služby

géčko.png verified_by_visa-full-colour.png Mastercard_SecureCode [Převedený].png visa-full-colour-rgb.png visa_electron_2015.png mc_accpt_match_eps.png me_accpt_match_eps.png ms_accpt_match_eps.png