Již více než půl milionu podpisů nasbírala celoevropská výzva „Save bees and farmers” [2], která usiluje o snížení užívání syntetických pesticidů. Ty totiž i přes mnohaleté úsilí ekologických a zdravotních organizací zůstávají pro člověka i životní prostředí problémem, o jehož celkových důsledcích toho stále mnoho nevíme. V české krajině se jejich rezidua a metabolity nachází v 90 % povrchových vod a ve 40 % podzemních vod dokonce v nadlimitním množství. [3]
Pesticidy se ve vodě, ale i v potravinách často nacházejí v „koktejlech”, kdy jednotlivé látky mohou být v zákonné normě, avšak společný vliv více pesticidů na lidské zdraví či životní prostředí většinou není znám. [4] Rezidua pesticidů byla v roce 2019 objevena v 71 % potravin a ve 2 % v nadlimitním množství. [5] Kromě hojně nacházených již zakázaných pesticidů jsou ve vodách problémem hlavně pesticidy spojené s pěstováním řepky (metazachlor) a kukuřice (metolachlor). [6]
Studie francouzských výzkumníků z minulého roku [7] ukázala na nedostatky ověřovacího procesu bezpečnosti pesticidů. Evropská agentura EFSA (European Food Safety Agency) zkoumá jen tzv. aktivní látky, které označí sám výrobce; nezkoumá však už doprovodné látky v prostředku na ochranu rostlin a zejména kumulativní a dlouhodobý efekt těchto látek. Studie objevila ve zkoumaných prostředcích jako doprovodné látky některé těžké kovy překračující až několikasetnásobně povolené normy a karcinogeny jako benzo(A)pyren až tisícinásobně.
Na tuto skutečnost reagovalo mj. 100 francouzských zákonodárců, kteří upozornili, že EFSA tím porušuje rozhodnutí Evropského soudního dvora, který v rozhodnutí z roku 2019 potvrdil, že při povolování prostředků na ochranu rostlin musí být zkoumány i potenciální účinky kombinace prvků, které prostředek tvoří. [8] Evropský účetní dvůr zase minulý rok kritizoval, že při povolování pesticidů není zkoumán vliv na divoké opylovače či kumulativní vliv na včely, ačkoli hmyzu v zemědělské krajině dlouhodobě ubývá. [9]
V Česku na tyto hrozby dlouhodobě upozorňuje Hnutí DUHA, které sbírá podpisy pod českou verzi výzvy na záchranu opylovačů a podporu šetrného zemědělství. [2] Nyní se připojuje i k celoevropské akci Pesticide Action Week [10], jejímž cílem je upozornit veřejnost na rizika plynoucí z plošného užívání pesticidů. Symbolicky v první jarní den, sobotu 20. 3. 2021, vyzve na sociálních sítích k zapojení do výzvy „A jaké je vaše protože?”, tj. ke sdílení důvodu, proč se lidé za záchranu hmyzu a zdravé krajiny podepisují. Svoji účast ve výzvě připojují i známé osobnosti, například herci Robert Mikluš nebo Simona Babčáková.
Cyklus akcí doprovodí také odborné webináře, např. ve středu 24. 3. o pesticidech s Jakubem Hofmanem, profesorem výzkumného centra RECETOX na Masarykově univerzitě a vedoucím výzkumné skupiny Půdní environmentální chemie a ekotoxikologie [11]. 30. 3. v 17 hodin pak proběhne veřejná online debata s odborníky a zemědělci.
Martin Rexa, koordinátor kampaně Zasaďme se z Hnutí DUHA, řekl:
28. 3. 2021
