Zachraňujeme rajčata před bramborovou houbou

Jasně mohla by třeba zničit jen část a ne celou úrodu... A taky zničení úrody není zrovna důvod k tomu, aby ji člověk nechal žít. Ale proč to tak řeším a rozebírám? Tak jo, ven s tím.

Muž se zahradou má chemické prostředky, kterými tu houbu může zlikvidovat ihned. A asi je to tou zamilovaností, ale dal mi nějaký čas na to, abych se jí (plíseň bramborovou) pokusila zastavit přírodní cestou, pokud se mi to nepodaří, nastoupí jeho osvědčená chemie. Takže čas běží tik tak tik tak...

A nyní nastupuji já, se svými představami přírodní planety. Tak nejdříve se uklidníme, mám sice času málo, ale to mi nyní nemůže zabránit, jít do srdce a hledat pomoc tam. Jsem u rajčat, dívám se na ně, na houbu a snažím se nacítit. První se mi to daří u houby:

"Nezájem. Po dlouhé době mám možnost se množit, takže nepočítej s tím, že odejdu. Musím jet dokud mohu, můj čas je ještě kratší než ten tvůj, takže nezacláněj."

To je její reakce. I když se snažím vysvětlit, že je to naše úroda. Přiznám se, že kdyby byl poblíž muž, řeknu, ať vytáhne tu největší chemku a tu mrchu sejme. Ale jsem vědomá žena, takže nastupuje fáze dvě. Promluvím si s rajčaty:

"Neboj, mi to dáme. Jsme silné, máme silné kořeny a máme již plody, prostě ji jen zpomal, zastav její množení. Potřebujeme čas."

Vysvětluji jim, že čas nemám, že tu stojí za mnou muž s chemií. Na to jsem upozorněna:

"Chemie je jako poslední řešení. Najdi něco, co tu mrchu (chápej houbu) zpomalí. Musí to být přírodní, chemie nás oslabuje i na další roky a ničí živiny v půdě."

Takže když navrhnu podle článků (Google) měď, rezolutně odmítnou, že to ničí živiny v půdě a hlavně tam prý dlouho zůstává, ať najdu něco lepšího. Tak najdu kypřicí prášek. Prý mění PH, které houba nemá ráda a zastavuje nebo dokonce ničí i její růst. Takže kypřičák schválen.

V tom mi pomáhá muž a přichází s praktickým rozstřikovačem. Jenže se nechám přemluvit a on mi tam místo oleje, který funguje jako přírodní "lepidlo" na listy, aby postřik držel, strčí do roztoku nějaký chemický "ulpívač" a já si myslím, že to byl důvod, proč kypřičák nefungoval. No, musím to na někoho svést, ne?

Tak nastupuje pokus dva. A to už na to jdu plně vědomě a nenechám se zviklat na jiné alternativy. Rajčata schvalují a jsou nadšené. Jedná se o místní zelená jablka, která mám stejně ty přebytečná - otrhat. Tyhle nedozrálé plody mají mít dokonce pozitivní vliv na růst a výživu půdy. A ničí i jiné choroboplodné houby a možné nemoci.

Jsem nadšená. Drtím jablka a vyrábím výluh s vodou, nechám den odstát a jde se na postřik.

A výsledek? No na ten si budete muset počkat, neboť jak jsem psala, je to přírodní cesta, si myslíte, že to vidím hned. Ne, potřebuji pár dní. Dám vědět, ale jsem přesvědčena, že to bude to pravé!

A pro muže hraje prim to, že vyrobil přístřešek proti dešti na naše rajčata. Ale žádný obyčejný přístřešek, ale prostě dokonalý. Nejen, že jsem mohla muže zase sledovat u ruční práce (což miluju), ale taky se u toho kreativně vyřádil a jeho spokojenost se přenesla do celého dne i večera:)

Víte nejde o tu houbu, nebo to, jestli to rajčata přežijí, to se stejně děje samo a my to neovlivníme, jde o ten společný čas strávený nad tím vším, přemýšlet společně o záchraně rajčat, bavit se variantami záchrany a jestli alternativa nebo chemie. Je to krása spolutvoření a spolubytí...

Zdroj: Zivot-ze-srdce.webnode.cz

Autor: Život ze srdce

Zdroj: zivot-ze-srdce.webnode.cz