Povodí Labe plánuje tisíce kmenů vykácet kolem kanálu v okolí Třebechovic pod Orebem. Říká, že je to nezbytné kvůli rekonstrukci vodního díla. Podle místních tím oblíbená rekreační lokalita přijde o stín i ohrožené živočichy, kvůli nimž byla lokalita vyhlášena přírodní památkou.

V době, kdy se kvůli oteplování planety všichni předhánějí, kolik vysadí stromů, jde Povodí Labe proti proudu. Kvůli rekonstrukci sedmnáctikilometrového koryta náhonu Alba ze 14. století chce mezi Častolovicemi a Třebechovicemi pod Orebem pokácet skoro 3 500 vzrostlých stromů, z nichž více než pětina má obvod kmene přes 80 centimetrů. Nápad se nelíbí některým majitelům pozemků u náhonu – a nejde podle nich jen o samotné kácení.

„Mně na projektu v zásadě vadí to, že koryto, které je sice umělým korytem, ale za léta získalo přirozený charakter a Povodí Labe má dokonce ve svých materiálech podporu takovýchto koryt, by se mělo za použití těžké techniky prohlubovat, že by se měla kácet doprovodná zeleň, která je tady přirozeně na březích vodního toku. Ta doprovodná zeleň je sídlem mnoha druhů chráněných živočichů,“ říká Jiří Zajíc, jehož rodině patří několik pozemků v těsném sousedství. O plánech Povodí Labe se dozvěděl až ve chvíli, kdy mu projekční firma poslala žádost o souhlas s projektem. Nesouhlasil.

A hned ukazuje proč. „Umíte si představit, jak tady po tom břehu jezdí těžká technika, bagry?“ ukazuje do hustého porostu, který obklopuje umělý vodní kanál, který se však za stovky let své existence doslova vryl do krajiny, proto v mnoha místech vypadá jako přírodní potok.

Náhon Alba je osou přírodní památky Týnišťské Poorličí, jež vzniklo kvůli několika druhům zvláště chráněných živočichů, kteří ve vodním toku i v okolní zeleni žijí.

Podle Jiřího Zajíce je úplně opomíjí takzvané biologické hodnocení, které je součástí projektu, a na něj navázané výjimky z ochrany. „Použité metodiky neumožnily zachytit výskyt některých zvláště chráněných živočichů, použité metodiky nejsou doporučovány ani Agenturou ochrany přírody a krajiny. Při našem sledování jsme tady zaznamenali několik druhů netopýrů, tento biologický výzkum neuvádí žádné. Stejně tak výjimka, která byla na jeho základě udělena, tyto stromové druhy netopýrů neuvádí. Kácení by je přitom velice postihlo,“ říká Zajíc, který je ke své profesi lékaře ještě celoživotním amatérským ochráncem přírody.

Náhon Alba je chráněný například kvůli výskytu mihule potoční, kriticky ohrožené úhořovité ryby. Její výskyt je podle Zajíce v biologickém hodnocení zkreslený.

Výskyt mihule se mapuje při teplotách do 25 stupňů Celsia, protože při vyšších teplotách se ryba skryje. My jsme zjistili, že autoři hodnocení dělali výzkum v den, kdy bylo 29 stupňů,“ upozorňuje. Další chyby podle něj udělali při zjišťování některých netopýrů, motýlů či brouků, například ohroženého páchníka hnědého, kterého on sám má dobře zdokumentovaného, biologický průzkum však nikoliv.

Podle Povodí Labe plánovaný zásah živočichům neuškodí, ale naopak je podpoří.

„Alba je staré vodní dílo, jehož funkci je správce vodního toku povinen zachovat. V současné době již na mnoha místech vlivem nánosů ztrácí svoji funkci, kterou je především přivést vodu k několika rybníkům. I z hlediska ochrany přírody a zachování biotopů je nutné zachování průtočnosti a přivedení vody tam, kde jsou na ni vázána jak živočišná, tak rostlinná společenstva,“ říká Ladislav Merta z kanceláře generálního ředitele podniku.

Nutné je podle něj i kácení stromů. „Jedná se o stromy, u kterých hrozí vývrat do koryta nebo brání provádění prací v korytě. Jde o předběžný rozsah kácení pro vypracování projektové dokumentace, který bude po dohodě s orgánem ochrany přírody ještě upřesněn. Uvedený počet zahrnuje veškeré nutné zásahy včetně stromů s obvodem kmene do 30 centimetrů, kterých je 1 550 kusů. Z celkového počtu je pouze 740 stromů s obvodem kmene nad 80 centimetrů,“ dodává Merta.

Plánované kácení podél náhonu Alba není prvním kácením v režii Povodí Labe, proti kterému se veřejnost postavila.

V roce 2013 podnik oznámil plán pokácet více než 300 vzrostlých stromů podél řeky Orlice v Hradci Králové, proti čemuž se zvedla velká vlna odporu. Lidé, kteří se zorganizovali pod sdružení Nechceme holé břehy, proti plánovanému kácení několikrát protestovali i před sídlem Povodí Labe. Kácení se jim podařilo oddálit, část stromů padla v loňském roce, část zůstala zatím zachována.

Zdroj: www.seznamzpravy.cz


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Líbí se vám, co děláme?
Rádi byste podpořili provoz internetové televize Cesty k sobě?

200,-

Platba

300,-

Platba

500,-

Platba

1000,-

Platba

Za veškeré příspěvky předem děkujeme!

Zasláním daru dochází k uzavření darovací smlouvy dledarovacích podmínek.
Prohlášení o ochraně osobních údajů darujícího. Platba probíhá prostřednictvím služby

géčko.png verified_by_visa-full-colour.png Mastercard_SecureCode [Převedený].png visa-full-colour-rgb.png visa_electron_2015.png mc_accpt_match_eps.png me_accpt_match_eps.png ms_accpt_match_eps.png