Zdroj: Celostnimedicina.cz

Naše plíce úzce souvisí s naší vůlí, a dokonce i vůlí k životu. Jak si zharmonizovat tento orgán, abychom mohli žít naplno a v radosti?

Doba čtení 4,5 min.

Cesty k sobě


Pod pojmem „volně dýchat“ si můžeme představit jak pomyslnou svobodu, kdy se můžeme bez obav nadechnout, tak také plíce, jejichž vláda podle čínského pentagramu právě začala. Plíce jsou párovým orgánem a jedním z pěti základních orgánů čínského pentagramu. Jejich hlavní funkcí je zprostředkovat výměnu plynů mezi krví a okolím. Vzdušný kyslík z vdechnutého vzduchu se v plicních sklípcích spotřebuje a vymění se za kysličník uhličitý, který vydechujeme.

Plíce zabírají převážnou části hrudní dutiny. Atmosférický vzduch, který vdechujeme, putuje přes nosní dutiny do hrtanu, přes průdušnici do průdušek a dále průdušinek. Odtud pak až do nejmenších částí dýchacího systému – do plicních sklípků, které mají velikost menší než jeden milimetr. Zdravé plíce obsahují okolo 300 milionů plicních sklípků. Pokud bychom sečetli jejich povrch, který je protkán krevními kapilárami a je rozhodující pro množství vstřebaného kyslíku, dostaneme se k číslu zhruba 70 m2, což je pro srovnání obytná plocha menšího bytu. Právě plicní sklípky a jejich čistota určují, jak účinně, jakou rychlostí a v jakém množství se dostane kyslík do krve.

Funkce kyslíku v našem těle

Kyslík potřebujeme, bez jeho stálého přísunu dokáže náš organismus fungovat nanejvýš několik minut. Kyslík se v plicních sklípcích navazuje na hemoglobin, který je součástí červených krvinek – erytrocytů. Po uvolnění hemoglobinem je kyslík dopraven do buněčných „elektráren“ – mitochondrií. Zde se zjednodušeně řečeno spaluje glukóza na kysličník uhličitý a vodu, ale i k tomuto procesu je kyslík nezbytně potřebný. Tímto procesem dochází k „nabíjení“ molekul ADP na ATP, které jsou základními energetickými jednotkami používanými ve všech životních procesech závislých na energii. Nádech vzduchu do plic je aktivní proces, na kterém se podílejí mezižeberní svaly a bránice. Výdech je pak víceméně pasivní, dochází při něm k uvolnění dýchacích svalů a bránice. Dýchání je proces, který dokážeme částečně ovlivnit vlastní vůlí. V daleko větší míře jsou zde ovšem uplatňovány autonomní, na vůli nezávislé pochody, které řídí dýchání samostatně podle potřeb organismu. Centrum dýchání je uloženo v mozku – v prodloužené míše a ve Varolově mostu. Napadení těchto orgánů některými infekcemi, například virem klíšťové encefalitidy, může být pro organismus smrtelné. Prodloužená mícha má přitom za úkol dohlížet na hladinu kysličníku uhličitého v krvi, což zajišťuje prostřednictvím hlídání i malých změn pH krve.

Vzduch plný toxinů

Vzduch, který dýcháme, je plný různých toxinů, které vdechujeme do plic spolu s kyslíkem a s ostatními plyny přítomnými v atmosféře. Jedním z úkolů plicních tkání je tyto toxiny odchytávat a odstraňovat. Každý z nás je dědičně obdařen určitou samodetoxikační schopností plic, a to během našeho života určuje mimo jiné i podstatné rysy naší psychiky, a také imunitní vlastnosti organismu. Imunita je totiž velmi závislá na psychice člověka. Toxiny obsažené ve vzduchu jsou především volné molekuly, rozptýlené v ostatních běžných plynech, kterými jsou kyslík, dusík a vodík. Jedná se například o všudypřítomné molekuly radonu, které vytvářejí při vyšší koncentraci vážnou hrozbu rozvinutí rakoviny plic. Dalším příkladem jsou rtuťové výpary, které jsou pro plíce a posléze i celé tělo velkým nebezpečím, protože plíce jsou hlavní absorpční cestou rtuti do organismu.

Všeobecně lze říci, že plícemi vdechnuté výpary sloučenin toxických kovů jsou pro organismus mnohem nebezpečnější než sloučeniny obsažené v potravinách. A krom toho – jaké potraviny budeme jíst, můžeme ovlivnit, ale jaký vzduch budeme dýchat, to si většinou vybírat nemůžeme. Další velké nebezpečí pro plíce představují prachové částice poletující ve vzduchu. Zkuste se někdy podívat v místnosti proti svitu slunečních paprsků a uvidíte, jaké obrovské množství prachu uvidíte ve vzduchu! Také jste si možná všimli, že v bytě, který prošel důkladným generálním úklidem, se dýchá daleko lépe. Prachové částice jsou většinou směsi molekul různých látek, obsahují stovky až tisíce různých atomů. Částice prachu mohou v plicních sklípcích přetrvávat velmi dlouho, často více než několik desetiletí.

K čemu slouží řasinky?

V plicních sklípcích se nacházejí makrofágy (prašné buňky), tedy buňky imunitního systému, které mají za úkol odstraňovat tyto nečistoty cestou hlubokých plicních lymfatických uzlin. Plíce jsou vybaveny tzv. řasinkovým epitelem. Řasinky jsou mikroskopické „chlupy“ umístěné na sliznici, které mají schopnost kmitat díky molekulovým proteinovým strojům – dyneinům, jejichž popisy jsou zakódovány v genu člověka. Řasinky kmitají rychlostí okolo deseti kmitů za sekundu a jejich úkolem je posouvat mikroskopické prachové nečistoty po sliznici směrem ven z plic za pomoci hlenů produkovaných hlenovými žlázkami sliznice. Hleny, které se tímto mechanismem dostanou do nosohltanu, jsou pak polykány (pro trávicí systém tyto hleny spolu s prachovými částicemi nepředstavují již tak závažný problém) nebo vyplivnuty, popřípadě vykašlány ven z organismu. Tyto samočisticí procesy sliznice probíhají nejlépe v noci, kdy je organismus v horizontální poloze, a řasinkový epitel proto nemusí tolik působit proti silám gravitace. Nepřekvapí nás tedy, že kuřák ráno masivně kašle, aby se jeho tělo zbavilo nečistot po kouření – pro jeho zdraví je to žádoucí.

Když se vrátíme k čínskému pentagramu, na základě detoxikačních zkušeností pochopíme, jaké pojmy se spojují s okruhem orgánů plic a proč tomu tak je.

S okruhem plic se pojí:

  • Prvek kovu, protože molekuly a sloučeniny kovů jsou pro plíce velmi toxické
  • Ostrá – pikantní chuť, protože jídla obsahující tyto chuťové složky způsobují dráždění sliznic dýchacích cest stejně tak jako čichového epitelu. Zároveň ostrá jídla, působí dezinfekčně proti bakteriálním infekcím.
  • Vůle člověka, protože člověk si ve svém podvědomí usmyslí a naplánuje jen takové aktivity, na které má fyzickou a psychickou energii, která závisí na přísunu kyslíku do mitochondrií, tedy na čistotě alveolárních sklípků.
  • Smutek a deprese, neboť člověk, který špatně a povrchně dýchá, nemá dostatek kyslíku, a tedy ani energie na zdravé sebeprosazení. Vždyť schopnost promluvit a zahájit činnost řečového aparátu začíná schopností pustit proud vzduchu z plic do hlasivek. Toxiny a zahleněnost hrtanu zároveň způsobí, že člověk bude mít slabý hlas nebo že ho dokonce ztratí.

Redakce Joalis

Zdroj: www.celostnimedicina.cz


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat a velmi nás mrzí, že se mnoho vašich chtěných plateb neuskutečnilo vzhledem k potížím funkčnosti platební brány. GoPay muselo přijmout nové podmínky bank, kdy spolkům neumožní on-line platby kartou. Prosíme o znovu zaslání/zasílání vašich příspěvků, prozatím přes klasický bankovní převod:

Pro platby v ČR: 107-7380440287/0100 s uvedením slova „Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí: IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287, BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX

Snažíme se pro vás najít jiné zjednodušující služby pro vaše platby. Děkujeme za pochopení i za podporu.

S láskou Cesty k sobě