Ve škole nás učí, že Země je rozdělena do tří vrstev. Kortex, plášť a jádro, které je zase rozděleno na vnitřní a vnější jádro. Základní a přesné schéma, ale přesto zanechává další jemnější vrstvy, které vědci začínají identifikovat v nitru naší planety. Tým geologů odhalil dříve neznámou vrstvu uprostřed zemského pláště, jejíž vlastnosti připomínají vlastnosti povrchu planety.

Nová studie Země

Nová studie byla publikována v časopise Journal of Science a autory jsou Jessica Irving a Wenbo Wu z Princetonské univerzity ve spolupráci se Sidao Ni z Institutu geodézie a geofyziky Číny. ve studii popisují, jak vědci použili data ze seismických vln velkého zemětřesení v Bolívii a v hloubce 660 kilometrů lokalizovali novou oblast uvnitř Země. Mělo by se jednat o horské pásmo a pláně, velmi podobné těm na povrchu naší planety. Aby vědci mohli nahlédnout hluboko do planety, museli využít nejsilnějších vln, které existují na naší planetě – seizmických vln generovaných masivním zemětřesením.

Jessica Irving říká:

„Čerpáme z velkého a hlubokého zemětřesení, kdy se celá planeta otřásá. Takto velké zemětřesení nepřichází často. Máme štěstí, že máme mnohem více seismometrů, než jsme měli před 20 lety. Seismologie je jiný obor než před 20 lety, rozdíl je mezi nástroji a výpočetními zdroji.“

Jessica Irving

Data ze seizmických vln

Pro tuto konkrétní studii byla klíčová data získána ze seizmických vln zachycených po zemětřesenív Bolívii (rok 1994) o velikosti 8,2 magnitudy. To je druhé nejsilnější zemětřesení, které kdy bylo zaznamnáno. Samotná data nejsou nic, pokud nevíte, jak je využít. Proto vědci použili skupinu superpočítačů Tiger z Princetonské univerzity, aby simulovali komplexní chování rozptýlených seismických vln v hlubinách Země. Technologie použitá pro tuto analýzu závisí téměř výhradně na jedné vlastnosti vln: její schopnosti ohýbat se a odrazit se.

Země

Stejným způsobem se mohou světelné vlny odrazit (zrcadlit) v zrcadle nebo ohnout (refrakce), když procházejí hranolem, seismické vlny putují přímo přes homogenní horniny, ale při dosažení hranic nebo nerovností se odrážejí nebo lomí.

Wu – hlavní autorka článku říká:

„Víme, že téměř všechny objekty mají drsné povrchy, a proto rozptylují světlo.“

Vědci zůstali ohromeni nerovností hranice. Jak vysvětlují – z hlediska topografie se jedná o drsnější vrstvu, než na které žijeme. Zatímco nová studie popisuje jeden z nejvíce senzačních objevů pod našimi nohami, jejich statistický model nenabízí mnoho informací, které by umožnily přesné stanovení výšky. Nicméně vědci říkají, že existuje šance, že některé z těchto podzemních hor jsou mnohem větší, než větší než si vůbec dokážeme představit. Tvrdí, že ani hrbolatost nebyla rovnoměrně rozložená. Podle vědců, stejně jako povrch kůry má hladké oceánské desky a masivní hory, hranice 660 km pod našimi nohami má nerovné oblasti a hladké plochy.

 

Zdroj: Suenee.cz


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Líbí se vám, co děláme?
Rádi byste podpořili provoz internetové televize Cesty k sobě?

200,-

Platba

300,-

Platba

500,-

Platba

1000,-

Platba

Za veškeré příspěvky předem děkujeme!

Zasláním daru dochází k uzavření darovací smlouvy dledarovacích podmínek.
Prohlášení o ochraně osobních údajů darujícího. Platba probíhá prostřednictvím služby

géčko.png verified_by_visa-full-colour.png Mastercard_SecureCode [Převedený].png visa-full-colour-rgb.png visa_electron_2015.png mc_accpt_match_eps.png me_accpt_match_eps.png ms_accpt_match_eps.png