Vítěz píše dějiny – aneb co bylo o Rusku zakryto tataro-mongolským jhem? 2. část

datum 9. 7. 2020
Zdroj: Pixabay.com

Druhý díl dvoudílného článku nám předloží několik nesrovnalostí oficiální historické interpretace a nová fakta na základě znovuprozkoumání tohoto tématu. Bylo tartaro-mongolské jho skutečně vymyšleno a proč? To se dozvíme na konci článku.

Doba čtení 7 min.

Cesty k sobě


6. Dokumenty o období tataro-mongolského jha

Z období existence tataro-mongolského jha se neuchoval ani jeden dokument v tatarském nebo mongolském jazyce. Zato však je velké množství dokumentů z té doby v jazyce ruském.

7. Absence objektivních důkazů potvrzujících hypotézu o tataro-mongolském jhu

V současné době nejsou žádné originály jakýchkoli historických dokumentů, které by objektivně potvrdily, že bylo tataro-mongolské jho. Ale existuje mnoho padělků, jejichž cílem je přesvědčit nás v existenci výmyslu s názvem "tataro-mongolské jho". Zde je jeden z takových padělků. Tento text se nazývá "Slovo o zkáze ruské země" a v každé publikaci se objevuje jako "fragment z nedochovaného básnického díla O tataro-mongolském napadení".

"Ó, světlo-světlá a krásně vyzdobená země Ruská! Mnohými krásami proslavená jsi: mnoha jezery oslavená, řekami a prameny mohutnými, horami, strmými kopci, vysokými doubravami, čistými poli, divou zvěří, rozmanitými ptáky, nesčetnými velkými městy, sídly vznešenými velikosti pravé, zahradami klášterními, chrámy božími a knížaty přísnými, bojary čestnými a velmoži mnohými. Vším jsi oplývající, země Ruská, ó pravoslavná víro křesťanská!.."

V tomto textu není ani náznak tataro-mongolského jha". Ale v tomto "starém" dokumentu je takový jeden řádek: "Vším jsi oplývající, země Ruská, ó pravoslavná víro křesťanská!"

Do církevní reformy Nikona, která proběhla v polovině 17. století, se křesťanství na Rusi nazývalo "pravověrným". Pravoslavným začalo být nazýváno pouze po této reformě... Takže tento dokument nemohl být napsán dříve než v polovině 17. století a žádný vztah k věku "tataro-mongolského jha" tedy nemá...

Na všech mapách, které byly vydány do roku 1772 a následně nebyly "vylepšeny", můžete vidět tento obrázek: západní část Ruska se nazývá Moskovie nebo Moskevská Tartárie... V této malé části Rusi vládla dynastie Romanovců. Moskevský car se až do konce 18. století nazýval vládcem Moskevské Tartárie neb také vévodou (knížetem) Moskevským. Zbytek Rusi zabírající prakticky celý kontinent Eurasie na východě i na jihu od Moskovie se tehdy nazýval Tatárie nebo Ruské imperium (viz mapa).

V prvním vydání Britské encyklopedie z roku 1771 je o této části Rusi napsáno následující:

Tartárie - velká země v severní části Asie hraničící na severu a západě se Sibiří se nazývá Velká Tartárie. Ti Tartaři, kteří žijí jižně od Sibiře a Moskovie, se nazývají Astracháňskými, Čerkeskými a Dagestánskými Tartary, ti, co žijí na severozápadně od Kaspického moře, se nazývají Kalmičtí Tartaři a jsou obyvateli země mezi Sibiří a Kaspickým mořem; Uzbečtí Tartaři a Mogulové žijí severně od Persie a Indie, a nakonec Tibetští, kteří žijí severozápadně od Číny…“

Pokřesťanštění Rusi

Jaké pokřesťanštění Rusi? se mohou někteří zeptat. Jak se ukázalo, má to mnoho společného. Pokřesťanštění totiž neprobíhalo ani zdaleka pokojným způsobem. Před ním byli lidé na Rusi vzdělaní, prakticky všichni uměli číst, psát a počítat (viz článek "Ruská kultura je starší než evropská"). Připomeňme ze školních osnov dějepisu třeba zmínku o tom, jak rolnici z jedné vesnice si dopisovali s rolníky z druhé.

Slovanští předkové měli védický pohled na svět, což nebylo náboženství. Tak, jako je podstatou jakéhokoli náboženství ponížení člověka na úroveň slepce, aby přijal jakákoli dogmata a pravidla a bez hlubšího pochopení byl nucen dělat věci tak a ne jinak. Védický pohled na svět poskytoval lidem možnost chápat skutečné zákony přírody, rozumět, jak funguje svět, co je správné a co ne.

Na Rusi viděli, co se dělo po "pokřesťanštění" v sousedních zemích, kdy pod vlivem náboženství úspěšné, vyspělé země se vzdělaným obyvatelstvem se v průběhu několika let ponořily do hluboké nevědomosti a chaosu, kdy číst a psát už uměli jen zástupci aristokracie a to zdaleka ne všichni.

Velmi dobře chápali, co v sobě nese "řecké náboženství", do kterého se chystal uvést Kyjevskou Rus kníže Vladimír Krvavý a ti, kdo stáli za ním. Proto nikdo z obyvatel tehdejšího Kyjevského knížectví (provincie, která se odtrhla od Velké Tartárie) toto náboženství nepřijímal. Ale za Vladimírem stály velké síly a ani ty se nechystaly ustoupit...

V procesu "pokřesťanštění" za 12 let násilné christianizace byla zničena až na velmi vzácné výjimky, veškerá dospělá populace Kyjevské Rusi! To proto, že vnutit takové "učení" bylo možné jen nerozumným dětem, které díky svému mládí ještě nemohly chápat, že takové náboženství je mění na otroky jak ve fyzickém, tak i duchovním smyslu. Všechny, kdo odmítli přijmout novou víru - zabili. Potvrzují to dokumenty, které se z té doby dochovaly. Pokud do násilné christianizace bylo na území Kyjevské Rusi na 300 měst a žilo tu 12 milionů obyvatel, tak po "pokřesťanštění" zůstalo jen 30 měst a tři miliony obyvatel! 270 měst bylo zničeno! 9 milionů lidí zavražděno (Dij Vladimír: Pravoslavná Rus před přijetím křesťanství a potom).

Ale i přesto, že prakticky veškerá dospělá populace Kyjevské Rusi byla "svatými křtiteli" zlikvidována, védická tradice nezmizela. Na zemích Kyjevské Rusi zůstala dvojí víra: velká část obyvatel se čistě formálně hlásila k náboženství otroků, ale ve skutečnosti pokračovala v životě védických tradic, ale samozřejmě to nevystavovala naodiv. A tento jev byl pozorován nejen v lidových vrstvách, ale i u části vládnoucí elity. To trvalo prakticky až do reformy patriarcha Nikona, který vymyslel, jak všechny oklamat.

Ale védická Slovansko-Árijská država (Velká Tartárie) nemohla v klidu sledovat konání svých nepřátel, kteří zničili tři čtvrtiny obyvatel Kyjevského knížectví. Jen její reakce nemohla být okamžitá proto, že armáda Velké Tartárie byla vázána konfliktem na svých dálněvýchodních hranicích. Ale tyto odvetné akce védické državy byly přesto uskutečněny a vešly do současné historie ve zfalšované podobě pod názvem mongolsko-tatarského vpádu hordy chána Báta na Kyjevskou Rus.

V létě 1223 se na řece Kalce objevila vojska védické říše. A spojené vojsko Polovců a ruských knížat bylo zcela poraženo. Tak nám to vtloukali do hlav na hodinách dějepisu, a přitom nikdo nedokázal vysvětlit, proč ruská knížata bojovala s "nepřáteli" tak liknavě, ba dokonce mnozí z nich přecházeli na stranu "Mongolů".

Příčina takového nesmyslu tkvěla v tom, že ruská knížata, která přijala cizí náboženství, velmi dobře věděla, kdo a proč přišel.

Takže to nebylo žádné mongolsko-tatarské napadení a jho, ale byl to návrat vzbouřených provincií pod křídla metropole a obnovení integrity státu. Chán Bátú (u kozáků Baťka) měl úkol navrátit pod křídlo védické říše západoevropské provincie-státy a zastavit invazi křesťanů na Rus. Ale silný odpor některých knížat, kteří ochutnali chuť sice ještě ohraničené, ale přesto už velmi velké moci jako knížata kyjevské Rusi, a také nové nepokoje na dálněvýchodní ch hranicích nedovolily dovést tyto plány k zakončení (N.V. Levašov: Rusko v křivých zrcadlech, díl 2.)

Závěry

Ve skutečnosti po pokřesťanštění kyjevského knížectví zůstaly naživu jen děti a velmi malá část dospělého obyvatelstva, která přijala řecké náboženství - 3 miliony z dvanáctimilionového obyvatelstva! Knížectví bylo zcela rozvráceno, velká část měst i vesnic zbořena a spálena. Ale přesně takový obrys nám kreslí autoři verze o tataro-mongolském jhu, rozdíl je jen v tom, že tyto brutální akce měli v jejich podání údajně na svědomí "Tataro-Mongolové"!

Jako vždy - dějiny píší vítězové. A je zřejmé, že pro to, aby byla skryta všechna ta krutost, s jakou probíhala christianizace kyjevského knížectví, a tak zamezit všem nepříjemným otázkám, bylo následně vymyšleno "tataro-mongolské jho". Děti byly vychovávány v tradicích řeckého náboženství (kult Dionýsa a následně - křesťanství) a přepsaly se dějiny, kde veškerou krutost svalili na "divoké kočovníky"...

Zdroj: www.nwoo.org

Zdroj obrázků: www.nwoo.org

1.část

sdílet: 
holubice
Podpořte nás

Děkujeme

Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat.

Pro platby zdarma v ČR a Eurozóně:
2502009848/2010 s uvedením slova
„Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro platby v ČR:
107-7380440287/0100 s uvedením
„Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí:
IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287 
BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX
Název účtu: CESTY K SOBĚ
Praha 4, 149 00
Česká republika

111
111 Kč
222
333 Kč
333
555 Kč
444
777 Kč
999
999 Kč
libovolna
libovolná částka
Cesty k sobě
FB ico