Video: Plastové moře. Aneb jak se ve Španělsku „vyrábějí“ ve skelné a kamenné vatě rajčata pro evropský trh, která by místní nevzali do úst

8. 7. 2017

Zeleninová zahrada Evropy v jihošpanělském regionu Andalusie by mohla být první obětí klimatického kolapsu. V mírném středomořském podnebí v provincii Almería po celý rok rostou okurky, papriky a rajčata, které zaplňují regály evropských supermarketů. Velká horka se pomalu, ale jistě postarala o to, že zemědělci již brzy vyčerpají všechnu vodu. Již delší dobu totiž oblast trpí extrémními povětrnostními podmínkami. Horko v létě snižuje úrodu a stále častěji ji ničí i ohromné lijáky a kroupy, které zaplavují pole a skleníky. Dlouhodobé sucho půdu úplně vypraží. Rozšiřování pouště v Africe Středozemní moře nezastaví, to pokračuje dál. Zemědělci na pobřeží dokonce tvrdí, že za 50 let už nebudou mít vůbec žádnou vodu.

Co vidíte na obrázku? Přece rajče… Z Almerie pak putuje zelené do Evropy, kde se nechá chemicky „dozrát“. Foto Wikimedia Commons

Na jihu Španělska se po celý rok pěstuje zelenina pro evropský trh. Každý rok se do zahraničí prodá úroda v hodnotě víc než 4 miliardy eur. Sklizeň v ohromných pěstírnách a halách z plastu probíhá třikrát až čtyřikrát za rok. Exportní úspěch zajišťují rajčata, jahody, melouny, cukety a k tomu ještě víno a olivy. Následující video ukazuje, jak tento „zeleninový úspěch“ vypadá doopravdy. Několik set kilometrů čtverečních pokrytých fólií, zahraniční pracovníci z Afriky, jedovatý koktejl hnojiv a postřiků, zapáchající hromady starého plastu, chemie a hnijících rostlin. Rajčata se pěstují ve skelné a kamenné vatě (minerální), plody se sklízejí zelené, putují tisíce kilometrů daleko a dozrávají v halách, napuštěné plynem. Teprve pak se dostanou do obchodů. Je to vůbec ještě zelenina? Odborníci varují, že předčasně sklizené zelené plody neobsahují důležité látky. To Španělé takové plody nejedí, raději si koupí „ošklivá“, vrásčitá rajčata, která přirozeně dozrála na slunci. A která jako rajčata chutnají.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Jan Běhůnek, homaterapie.cz Zdroj: https://www.casopis-sifra.cz/video-plastove-more-aneb-se-ve-spanelsku-vyrabeji-ve-skelne-vate-rajcata-evropsky-trh-ktera-by-mistni-nevzali-ust/?utm_source=Referal&utm_medium=Paid&utm_campaign=Cesty+k+sobe

Již delší dobu totiž oblast trpí extrémními povětrnostními podmínkami. Horko v létě snižuje úrodu a stále častěji ji ničí i ohromné lijáky a kroupy, které zaplavují pole a skleníky. Dlouhodobé sucho půdu úplně vypraží. Rozšiřování pouště v Africe Středozemní moře nezastaví, to pokračuje dál. Zemědělci na pobřeží dokonce tvrdí, že za 50 let už nebudou mít vůbec žádnou vodu.

Následující video ukazuje, jak tento „zeleninový úspěch“ vypadá doopravdy. Několik set kilometrů čtverečních pokrytých fólií, zahraniční pracovníci z Afriky, jedovatý koktejl hnojiv a postřiků, zapáchající hromady starého plastu, chemie a hnijících rostlin. Rajčata se pěstují ve skelné a kamenné vatě (minerální), plody se sklízejí zelené, putují tisíce kilometrů daleko a dozrávají v halách, napuštěné plynem. Teprve pak se dostanou do obchodů. Je to vůbec ještě zelenina?

Odborníci varují, že předčasně sklizené zelené plody neobsahují důležité látky. To Španělé takové plody nejedí, raději si koupí „ošklivá“, vrásčitá rajčata, která přirozeně dozrála na slunci. A která jako rajčata chutnají.