Zdroj:Psychologiechaosu.cz

Nenahodilé Universum se po miliardy let vyvíjí k vlastnímu vesmírnému životu, nenahodilá cesta od části k celku začíná a končí tam, odkud vyšla. Pokud se cokoliv děje, (vesmír se děje, život se děje), nositelem dění je vždy nějaká nenáhodná sebe-tvořící podstata. Nač tedy upínat zrak pouze k nedefinovatelné podstatě, k neviditelnému trestajícímu Bohu, k božské moci popsané na základě lidského ega a lidských vlastností, pokud tato upjatá naléhavost vede k slepé víře spásy, odměny a trestu. Nebo odevzdaně a nečinně doufat, že možná jednou na břehu kosmického moře objevíme zazátkovanou lahev s vesmírným vzkazem pozemským bytostem od bytostí andělských či jinak okřídlených, to samo o sobě prostě nestačí. Co takhle vzít si příklad z Kosmu samotného. Kosmos přežil rozpory v otázkách, zda platí tvrzení, že „Bůh stvořil člověka“, nebo konkurenční teze, že „Člověk stvořil Boha“. Kosmos přežil tvrzení, že vše krom kosmického mechanického řádu je pouhou abstrakcí. Přežil tvrzení, že bez prožití pekla není možné vstoupit do ráje. Kosmos přežil bouřlivé časy, přežil náboženské verze apokalypsy, všechny světské zvěsti o posledním soudu, přežil očekávání, že se probudí podsvětní Šelmy, přežil vize různých konců světa, naplněné nenávistí ke světu a končící vyhlazením lidstva. Přežil zoufalá mínění apokalyptiků, proroků a vizionářů nejrůznějšího ražení, kteří dali vzniknout dramatické apokalyptické mediální a literární formě. Přežil choré touhy a posedlosti apokalyptiků nechat vesmír znevážit, zničit nebo zmizet. Přežil snahu člověka vypreparovat boha z atomu a získat tak vládu nad celým Světem. Kosmos totiž přežije úplně všechno, je nesmrtelný.

Vesmír, tajemný zvěrokruh, souhvězdí a věk Vodnáře

Podstatou Universa je absolutní Vědomí, projevující se ve vědomí všech jsoucen. Přitom absolutno přítomné ve všem, není se vším jsoucím zcela totožné. Vědomí všech (druhů) jsoucen je odstupňováno mírou své dokonalosti, od elementárních částic (nikdy od sebe vzájemně neizolovaných) až po kosmické Universum, kde je vše jsoucí také vzájemně provázané, propojené řadou viditelných i neviditelných a také nepředstavitelných vazeb. Vědomí mikrofyzikálních jsoucen (fyzikálních mikročástic) se vyvíjí od vlastní jednoduchosti přes mikro-faktory bytí a rozmanitost projevené hmoty až k dokonalosti lidského těla, procesuálního myšlení a vědomí člověka. Vědomí člověka se dále rozvíjí v kosmickou Duši, v Universální Mysl nacházející se ve všem. Výsledkem těchto procesů je základní vlastnost a schopnost Universa řídit proměny světa ze stavu možnosti do stavu uskutečnění. Takto vzniklé Universum rozvíjí svou schopnost modelovat budoucnost vesmíru, schopnost odhadnout, jakým směrem se bude svět vyvíjet, z mnoha možností vybírá a předkládá potřebné trendy rozvoje/evoluce do vědomí všech jsoucen.

Jakým procesem procházel vznik souhvězdí v době, kdy naši předkové spojovali jednotlivé hvězdy na obloze a stylizovali je do různých optických obrazců, a než jednotlivá souhvězdí dostala tvar, jaký dnes známe, můžeme jen tušit. Veškeré dění kolem hvězdné oblohy má hlubší smysl, skrytý například v legendách a mýtech, lidé promítali do hvězd pozemské věci a jevy a vlastní zkušenosti se světem své doby. Zároveň pozorovali putování Slunce a Měsíce po obloze, všímali si rovnodenností a slunovratů, zatmění Slunce a Měsíce. Jsou nám známé jednoduché prehistorické observatoře, sestavování prvních kalendářů, hvězdné znalosti například Mayů, Sumerů, Babyloňanů, rozvoj matematiky a vznik prvních systémů zvěrokruhu (roční cyklus oběhu Země kolem Slunce). Řekové obohatili hvězdné poznatky geometrií a teorií živlů, následoval vznik astrologických škol. Tak je ve hvězdách skrytá magická minulost, a zároveň z nich lze číst současnost a předvídat budoucnost. Zvěrokruh vlastně vypráví příběh o člověku, o jeho povahových vlastnostech, o jeho proměnách, o jeho opětovných zrozeních, a my můžeme, pokud budeme znát charakteristiku jednotlivých znamení, lépe poznat sami sebe i ostatní a urychlit tak osobní transformaci.

Pomyslný pohyb hvězdného soukolí souvisí s astrologií a skutečný pohyb souvisí s astronomií. Z pohledu astrologie uvažujeme o znameních zvěrokruhu. Z pohledu astronomie, která se zabývá vesmírnou krajinou za hranicemi zemské atmosféry, uvažujeme o zvířetníkových souhvězdích. Oba tyto obory spojuje jediné – Vesmír. Slovo astrologie vzniklo spojením dvou řeckých slov: astron – hvězda a logos – slovo, podobný význam najdeme ve slově hvězdopravectví. Slovo astronomie vzniklo spojením dvou řeckých slov: astron – hvězda a monos – zákon.

Obsahuje obloha hvězdné příběhy a obrazy v podobě zvířetníkových souhvězdí, v kterých je zaznamenaná historie a budoucnost lidstva? Anebo co se týče budoucnosti, tak jde o záznamy jen částečné a detaily budoucnosti se teprve utvářejí? Máme jako lidstvo na této nebeské obrazové tvorbě podíl? Obrazy souhvězdí, pomyslné obrazy poskládané z hvězd na obloze, se během eonů let proměňují, během tisíciletí či spíše během naší současnosti tyto proměny nejsme schopni zaznamenat, neboť tvar souhvězdí se mění v horizontu třicet tisíc let. Mnohé nám napovídá tajemný zvěrokruh, energetické centrum hvězdných map.

Proč tajemný? Zvěrokruh téměř z poloviny není skutečným zvěrokruhem. Hvězdná sféra poskytuje kromě symboliky zvířat také obrazy lidských postav Vodnáře, Střelce, Blíženců a Panny, a jeden obraz hmotné věci Váhy. Pokud z této skupiny vezmeme Váhy a Střelce, zůstane nám zajímavá skupina souhvězdí, kterou tvoří Vodnář, Panna, Blíženci – tedy muž, žena, děti. Toto možná nejstarší, trojité hvězdné uskupení zvěrokruhu (muž, žena, děti) je zajímavé vzájemným postavením na nebeské obloze, Vodnář (muž) a Panna (žena) stojí téměř proti sobě a Blíženci (děti) stojí mezi nimi. Blížence můžeme takto chápat i přes jejich význam symbolizující dvojčata, dvě tváře jedné a té samé podstaty, nebo v římské mytologii ztvárněné v příběhu Romula a Rema.

Slunce putuje od jednoho znamení (souhvězdí) do druhého zhruba po dobu 2160 let, což se děje na základě precesního pohybu Země. Pokud to vezmeme několik období zpět, tak zhruba dva tisíce let trval věk Blíženců a protilehlého znamení Střelce. Poté nastoupil věk Býka a protilehlého znamení Štíra. Poté nastoupil věk Berana a protilehlého znamení Vah. Poté na své pouti po obloze Slunce doputovalo do znamení Ryb, tehdy započal věk Ryb a protilehlého znamení Panny. Nyní procházíme přechodným obdobím, vstupujeme do věku Vodnáře. Obraz zvířetníku se proměňuje, Vodnář se ujímá světovlády a přímo do protilehlého postavení se posouvá znamení Lva.

Lva.

Vesmír, tajemný zvěrokruh, souhvězdí a věk Vodnáře

V průběhu období, kdy končí věk Berana (období před naším letopočtem) a kdy počíná věk Ryb, se také nastartoval nový letopočet. Věk Ryb symbolizuje obraz zvířete v dominantním postavení (zde vidíme dominanci nižších čaker, zvířecí pudy, instinkt, podvědomí) a související protilehlý obraz lidské postavy v podobě Panny. Souhvězdí Ryb (ryba), vlády se vzdávající Beran (beránek) a Panna (panna Marie) se stávají symboly křesťanství. Nastává dominance mužské energie a ženská polovina lidstva se jen obtížně hlásí o svůj podíl na „správě světa“. Ženám je přisuzován velký podíl viny za hříchy světa, viz například Eva nebo Pandora, jedná se sice o báje či mýty, ale asi si jen obtížně dokážeme představit, že by autorem těchto pradávných příběhů byla žena.

Věk Vodnáře naopak symbolizuje obraz lidské postavy v dominantním postavení (zde vidíme dominanci vyšších čaker, rozvíjení hvězdné lidské podstaty) a související protilehlý obraz zvířete v podobě Lva, jehož symbolika je pro nastávající nový věk velmi významná. Stejně jako existuje rytmus ročních období, rytmus dne a noci, rytmus spánku a bdění, rytmus oběhu Země kolem Slunce, tak existuje rytmus střídání kosmických věků. Již několik let jsme svědky protínání nebo setkání dvou zdánlivě odlišných světů, energie střetávání protichůdných sil nabírá na obrátkách. Prozatím můžeme do věku Vodnáře nesměle nahlížet, přechodné roky, každý jeden rok, než se energie Vodnáře a související kosmické vlivy ustálí, můžeme nazvat „dnem otevřených dveří“, které byly ještě donedávna pečlivě zapečetěné. V dnešní době je vše maximálně zrychlené, je to dáno přechodem mezi hvězdnými věky, jakmile se doba a vnější dění začne opět zpomalovat a vše se začne jakoby „stahovat do sebe“, my všichni jako účastníci této velké evoluční vlny poznáme, že brána do věku Vodnáře je zcela otevřená.

Čelíme velkým změnám, které se projevují na všech úrovních osobního i celospolečenského života. Postava Vodnáře drží džbán, ze kterého cosi vylévá, na první dojem vylévá vodu – vodu informací. Vylévá skryté nebeské poklady, vesmírná tajemství, která skrývají jevy dosud neviděné či spíše neobjevené, doposud sami v sobě spočívající, vylévá tajemství frekvencí a vibrací, které tříbí smyslové vjemy člověka a mají vliv na změny úrovně vědomí. K těmto jevům se stáváme vnímavější, dokážeme se naladit na jemné frekvence, čteme informace v knihovně Akáša, spiritualita se stává nejen součástí běžného života, ale také vědy, v očích malých dětí můžeme vidět hvězdné jiskření, tyto děti na úrovni podvědomí, ale i vědomí, vědí o tajemství energií nového světa mnohem více, než si myslíme.

Vesmír, tajemný zvěrokruh, souhvězdí a věk Vodnáře

Představme si souhvězdí Zvěrokruhu a ostatní souhvězdí jako trojrozměrné objekty

Souhvězdí vidíme zobrazená dvojrozměrně na ploše papíru, podobně je vnímáme viděná na nebeské klenbě, z tohoto pohledu nám připadají hvězdy tvořící souhvězdí blízko u sebe. Pokud bychom si ale souhvězdí představili trojrozměrně, vznikly by ohromné vesmírné trojrozměrné obrazy, vzhledem k tomu, že hvězdy mají různou svítivost a jsou od sebe ve skutečnosti různě vzdálené, jak prostorově obrazně do stran, nahoru dolů, tak také do hloubky vesmírného prostoru. Hvězdy viděné pouhým okem jsou součástí naší galaxie, ale souhvězdí nejsou tvořena pouze nejbližšími hvězdami. Jsou tvořena také mezihvězdnou hmotou, hvězdokupami, mlhovinami, galaxiemi. Řekneme-li souhvězdí, nejedná se pouze o jeho obraz nebo tvar, souhvězdí zahrnuje vše, co spadá do jeho hvězdného území. Tyto prostorové obrazy můžeme nechat „oživnout“ a vnímat jejich energetická pole se vším, co do nich patří, včetně nově rodících se hvězd.

Existuje něco, čemu by mohli lidé na celém světě porozumět jednomyslně a vcelku bez rozporů, něco, co je od nepaměti hluboce vryté v paměti Kosmu a v podvědomí lidské bytosti? Mohou to být znamení na obloze? Hvězdné nebe s námi neustále komunikuje prostřednictvím symbolů a znamení. Pokud by se denní obloha čistě obrazně proměnila v pohyblivé plátno, na které je ve zvětšené podobě promítána tmavá noční obloha, mohli bychom pozorovat jak Slunce během dne, měsíce a proměnlivě během ročních období cestuje mapou neboli obrazovou galerií hvězdné oblohy, jak na své cestě po dráze ekliptiky prochází prostorem různých souhvězdí, která v širokém hvězdném pásu obepínají Zemi. A možná, možná by nám neuniklo, jak systematicky, harmonicky a vyváženě je tato pohyblivá hvězdná galerie „naprogramovaná“. Viděli bychom, jakým způsobem se na této cestě každý den Slunce míjí s věrným souputníkem Měsícem. Během tohoto pozorování bychom viděli Slunce pohybovat se nejen prostorem dvanácti souhvězdí a planet našeho slunečního systému, která tvoří zvěrokruh, ale viděli bychom také dalších 36 souhvězdí (dekanů), která s příběhem zvěrokruhu úzce souvisí. V prostoru každého z dvanácti souhvězdí zvěrokruhu bychom viděli další tři související souhvězdí. Jedná se tedy celkem o 48 souhvězdí, která vytváří ucelený příběh zvěrokruhu. Viděli bychom nepočítaně hvězd, z nichž některé dokreslují příběh či poselství zvěrokruhu, různé související indicie můžeme rozpoznat ve jménech těchto hvězd. Zvěrokruh vypráví příběh podobný ucelenému příběhu velké arkány tarotu, ostatně i v popisu mystického významu jednotlivých tarotových triumfů najdeme zmínky o souvisejícím významu jednotlivých znamení zvěrokruhu.

Ale to není všechno, příběhy související s hvězdnou oblohou jsou zaznamenané v architektuře starobylých staveb po celém světě. Spoustu indicií nám poskytuje například starověký Egypt. Zajímavý příběh, související možná s počátkem času důležitého historického období v minulosti lidského rodu a s významem precesních věků, vypráví Sfinga. Sfinga, s tělem lva a hlavou ženy, odkazuje k souhvězdí Lva a Panny. Její pohled je upřen k východu, během jarní i podzimní rovnodennosti hledí na vycházející Slunce a jarní nebo podzimní souhvězdí. Je zajímavé, že během věku Ryb hledí v době jarní rovnodennosti do prostoru souhvězdí Ryb. Jak se hvězdné nebe během precesního věku pohybuje její zorné pole se posouvá k rozhraní mezi souhvězdím Ryb a Vodnáře. Jakmile její zrak během jarní rovnodennosti spočine v prostoru souhvězdí Vodnáře, bude ukončeno rozhraní mezi těmito věky a začne skutečný věk Vodnáře. Sfinga s tělem lva a hlavou ženy odkazuje k souhvězdí Panny, které je součástí věku Ryb, a k souhvězdí Lva, které je součástí věku Vodnáře, odkazuje vlastně k důležitému přelomovému období v historii lidstva. Samotné tělo lva zřejmě odkazuje k precesnímu věku Lva zhruba před dvanácti tisíci lety, a dost možná právě v tomto období byla Sfinga vytvořena, což je vzhledem nejen k astronomickým znalostem jejích tvůrců famózní. Mnoho dalších indicií najdeme v tajemství pyramid a dalších staveb v Gíze, v tajemství hvězd v pásu Orionu, v tajemství Síria, v souhvězdích Draka (okřídleného hada), Drak a Lev jsou považováni za nebeské strážce pozemského světa.

Vesmír, tajemný zvěrokruh, souhvězdí a věk Vodnáře

Zvěrokruh (zvířetník, zodiak, kolektivní matrice) je kruh dvanácti (nebeských) znamení, začátek zvěrokruhu vychází z jarního bodu na prvním stupni Berana

Jednotlivá znamení mají každé třicet stupňů, celek zodiaku tvoří 360 stupňů. Zvířetník představuje vzájemně se doplňující ideovou a reálnou rovinu dvanácti charakterů člověka (mikrokosmos člověka), co člověk, co osobnost (syntéza duše, ducha a mysli), to jiný postoj k životu. Duch je generátorem života (generuje), duše je středobodem (soustřeďuje), mysl je distributorem (distribuuje) – toto je ve zkratce syntéza ducha, duše a mysli, výsledkem této syntézy je osobnost člověka (kreativní já), osobnost vše manifestuje směrem z nitra ven. Zvířetníková souhvězdí rytmicky generují kosmické a sluneční záření, které prochází celou sluneční soustavou a získává další energii všech planet, dále toto záření prochází vnějším magnetickým polem a energetickým vnitřním jádrem Země a ovlivňuje dění na Zemi a veškeré lidské zkušenosti. Klíč zvěrokruhu neboli brány zvěrokruhu tvoří energetický kříž v podobě jarní a podzimní rovnodennosti a letního a zimního slunovratu.

Mléčná dráha je stříbrný pás hvězd (více jak 200 miliard hvězd) táhnoucí se nad zemským obzorem, je to jen malá část naší spirální Galaxie, která má několik galaktických ramen. Pokud se díváme na pás hvězd Mléčné dráhy, pozorujeme především dvě galaktická ramena souhvězdí Střelce a souhvězdí Orionu. Souhvězdí mají zdánlivě přesně vymezené hranice, jedná se o spojnice několika nejjasnějších hvězd, které jsou ve skutečnosti velmi daleko od sebe, hvězdy takto spojuje lidská představivost. Pokud se podíváme do historie, každá civilizace pojmenovala jiný systém souhvězdí. Teprve v roce 1925 bylo ustanoveno 88 souhvězdí. Tradičních souhvězdí je 48, pokrývají především severní oblohu, bylo jim ponecháno pojmenování z antických dob. Řekové se pravděpodobně inspirovali souhvězdími popsanými již z dob Mezopotámie nebo Egypta. Uvádí se, že ve známost tato souhvězdí vešla kolem roku 5000 před naším letopočtem. Existují ale indicie, které předpokládají mnohem dřívější pozorování souhvězdí na obloze, například obraz souhvězdí Orion byl nalezen vyobrazený na kosti z doby kamenné. Souhvězdí jižní oblohy byla pojmenována mořeplavci plavícími se v jižních vodách na jižní polokouli, některá z nich sloužila k orientaci. Jižní souhvězdí, pokud žijeme na severní polokouli, jsou nám částečně skryta. Souhvězdí (cirkumpolární) v okruhu kolem světového pólu jsou vidět z daného místa po celý rok, zde je možné sledovat stále stejnou část oblohy.

Země se na své dráze kolem Slunce během roku posouvá, a tak sledujeme jarní, letní, podzimní a zimní hvězdnou oblohu. Souhvězdí jsou navíc dělena do rodin souhvězdí: rodina Velké medvědice, Perseova rodina, Herkulova rodina, Zvířetníková souhvězdí, Orionova rodina, Nebeské vody, Bayerova rodina, La Caillova rodina. O znamení zvěrokruhu se zajímáme, známe svá osobní znamení, ale o souhvězdích, která tato znamení představují na obloze, toho moc nevíme. Podívejme se tedy nejdříve na zvířetníková souhvězdí, a potom na výběr zajímavých souhvězdí hvězdných rodin, ke kterým se váží různé příběhy, od těch nejstarších orientálních až po nejvíce známé řecké báje.

Dominantní hvězdou oblohy je Polárka (Severka), ukazuje na severní zeměpisný pól, pokud bychom ale sledovali oblohu blízko rovníku mohli bychom pozorovat celé spektrum hvězdného nebe se všemi hvězdami a Polárku bychom viděli stále těsně nad obzorem. Naše Sluneční soustava se nachází v jednom z ramen Galaxie, které nese název Rameno Oriona.

ZAJÍMAVOSTI A SYMBOLIKA SOUHVĚZDÍ ZODIAKU

Souhvězdí Berana (Aries)
Nachází se mezi souhvězdím Ryb a Býka, v blízkosti souhvězdí Trojúhelníka, Velryby a Perseuse, leží mimo Mléčnou dráhu, pod galaxií Andromedou. Jméno nejjasnější hvězdy nese název Hamal (beránek). Světlo z Hamalu letí k Zemi 78 let. V souhvězdí Berana se nachází centrum meteorického roje Arietid, obsahuje několik spirálních galaxií a je bohaté na dvojhvězdy. Tři nejjasnější hvězdy souhvězdí Berana alfa, beta a gama tvoří asterismus, dříve se běžně používal pro navigaci. Souhvězdí Berana, prvního z dvanácti a zvaného také Skopec, souvisí s řeckou bájí o létajícím beránku a Zlatém rounu, beránka vyslal na cestu bůh Hermés, aby zachránil královské děti Frixa a Hellé, děti krále Atamanta a bohyně oblaků Nefelé.

Související: Znamení Berana

Vesmír, tajemný zvěrokruh, souhvězdí a věk Vodnáře

Souhvězdí Býka (Taurus)
Nachází se mezi souhvězdím Berana a Blíženců, sousedí se souhvězdím Perseuse, Oriona, Velryby a Vozky. Leží poblíž Mléčné dráhy. Nejjasnější hvězda nese název Aldebaran (následující) neboli Alfa Tauri, je 45x větší než Slunce, v souhvězdí představuje oko bájného býka, je jednou z hvězd tvořící takzvaný Zimní šestiúhelník. Hvězda Aldebaran se nachází v blízkosti hvězdokupy Plejády (kuřátka nebo sedm sester). Plejády jsou staré asi 100 milionů let. Souhvězdí Býka obsahuje Krabí mlhovinu. V mýtickém příběhu o Európě se bůh Zeus promění v býka a poté unese princeznu Európu na řecký ostrov Kréta. Souhvězdí Býka je spojováno s bohem bouře a blesku, ukazuje na kontrast mezi světlem a tmou, životem a smrtí, dobrem a zlem.

Související: Znamení Býka

Vesmír, tajemný zvěrokruh, souhvězdí a věk Vodnáře

Souhvězdí Blíženců (Gemini)
Latinský název tohoto zimního souhvězdí je Gemini (dvojčata), sestava hvězd připomíná dvě postavy držící se za ruce. Nachází se mezi souhvězdím Býka a Raka, sousedí se souhvězdím Oriona, Rysa, Vozky, Malého psa a Jednorožce. Společně s Rybami, Velrybou a Delfínem tvoří skupinu vodních souhvězdí okolo Vodnáře. Souhvězdím Blíženců Slunce prochází po letním slunovratu, nachází se na okraji Mléčné dráhy. V souhvězdí Blíženců se nachází 70 hvězd, obsahuje dvě otevřené hvězdokupy, nejjasnější hvězda je dvojhvězda Castor. Souhvězdí symbolizuje oddanost a lásku dvou bratrů, podle římské mytologie jde o bratry Romula a Rema.  Souhvězdí je také součástí řeckého příběhu dvojčat plujících s Iásónem a argonauty pro zlaté rouno.

Související: Znamení Blíženců

Vesmír, tajemný zvěrokruh, souhvězdí a věk Vodnáře

Souhvězdí Raka (Cancer)
Souhvězdí Raka je malé a nevýrazné, není příliš viditelné, nachází se mezi souhvězdím Blíženců a Lva, v blízkosti souhvězdí Malého psa, Rysa a Hydry. Souhvězdí Raka leží uprostřed takzvaného Zimního trojúhelníku tvořeného hvězdami Prokyon, Pollux a Regulus. Nejjasnější hvězda nese název Acubens (klepeto). Souhvězdí obsahuje otevřenou hvězdokupu, kde se nachází oblak jasných hvězd nazvaný Jesličky. Souhvězdí Raka popsali již Chaldejci, místo, kde je Rak na obloze umístěný, označovali jako bránu, kterou lidské duše sestupují na zem, název hvězdného oblaku Jesličky je tedy dosti výmluvný. Rak je symbolem novoluní, nového Měsíce. Jedna z legend vypráví, že Raka na nebeskou klenbu umístil bůh Zeus, jako připomínku Héraklových dobrých skutků.

Související: Znamení Raka

Vesmír, tajemný zvěrokruh, souhvězdí a věk Vodnáře

Souhvězdí Lva (Leo)
Orientální lev, král zvířat a správce ohně, obývá krajiny, kde je teplo a spousta slunečního světla, na obloze se nachází mezi souhvězdím Raka a Panny, v blízkosti souhvězdí Velké medvědice, Rysa, Hydry, Poháru a Vlasů Bereniky. Souhvězdí Lva leží daleko od pásu Mléčné dráhy, obsahuje mnoho hvězd a mnoho galaxií. Je souhvězdím výrazného tvaru, nejjasnější hvězda nese název Regulus (malý král, vládce), někdy užívá názvu Cor Leonis (srdce lva). Regulus je čtyřhvězdou. Tři nejjasnější hvězdy Regulus, Denebola (ocas lva) a Algieba (lví hříva) vytváří na obloze takzvaný Jarní trojúhelník. Z oblasti tohoto souhvězdí vylétají v polovině listopadu z hřívy Lva meteorické roje zvané Leonidy. Souhvězdí představuje Nemejského lva, kterého zabil Herkules.

Související: Znamení Lva

Souhvězdí Panny (Virgo)
Panna, dívka panenské čistoty nebo žena oděná sluncem a vyzařující panenské světlo, pod nohama má měsíc a na hlavě korunu z dvanácti hvězd. Souhvězdí Panny je druhé největší souhvězdí na obloze, leží na nebeském rovníku. Nachází se mezi souhvězdím Lva a Vah, v blízkosti souhvězdí Pastýře, Vlasů Bereniky, Poháru, Havrana, Hydry a Hada. Nejjasnější hvězda nese název Spica (žitný klas). Souhvězdí obsahuje kupu galaxií, přibližně jich je kolem dvou tisíc. Panna na obloze symbolizuje dceru bohyně svítání Aurory. Podle jiné báje představuje bohyni Ištar, dceru nebes a královnu hvězd. V egyptské mytologii Panna představuje bohyni Isis, která panuje – vládne vesmíru v podobě Bohyně Matky a léčitelky. Panna má mnoho podob, může představovat Athénu, Héru, Persefonu nebo také Marii.

Související: Znamení Panny

Souhvězdí Vah (Libra)
Váhy jsou nenápadné souhvězdí, představují symbol spravedlnosti, jsou souhvězdím jižní oblohy, nachází se mezi souhvězdím Panny a Štíra, v blízkosti souhvězdí Hada, Hadonoše, Kentaura, Hydry a Vlka. Toto souhvězdí nepředstavuje žádnou lidskou bytost ani zvíře, přesto bylo svou polohou na nebeské klenbě důležité. Podle souhvězdí Vah lidé napříč mnoha kulturami odměřovali čas, jejich poloha na obloze udávala čas, podle kterého se řídily jarní zemědělské práce a na podzim setí ozimů. Pro starověké Řeky Váhy symbolizovaly délku dne a noci o jarní a podzimní rovnodennosti. Podle římské mytologie váhy spravedlnosti nebo také váhy života drží bohyně spravedlnosti, sousedící Panna.

Související: Znamení Vah

Souhvězdí Štíra (Scorpius)
Nachází se na jižní obloze mezi souhvězdím Vah a Střelce, v blízkosti souhvězdí Hadonoše, Oltáře, Pravítka, Vlka a Jižní koruny, leží poblíž středu Mléčné dráhy. Nejjasnější hvězda nese název Antares („protimars“), má výrazně načervenalou barvu a podobá se planetě Mars. Souhvězdí Štíra obsahuje Motýlí hvězdokupu, několik dalších hvězdokup a planetární mlhovinu. Souhvězdí souvisí s řeckou bájí, kde štír bojoval s Orionem, aby se již nikdy nesetkali a zabránilo se usmrcení Oriona štířím jedem, bohové umístili tato dvě souhvězdí na obloze daleko od sebe, do vzájemně protilehlých sfér hvězdného nebe.

Související: Znamení Štíra

Vesmír, tajemný zvěrokruh, souhvězdí a věk Vodnáře

Souhvězdí Střelce (Sagitarius)
Je nejjižnějším souhvězdím zvířetníku, nachází se mezi souhvězdím Štíra a Kozoroha, v blízkosti souhvězdí Orla, Štítu, Hada, Hadonoše, Jižní koruny, Dalekohledu, Mikroskopu a Indiána. Viditelné je v oblasti středomoří. Nejjasnější hvězda nese název Kaus Australis (jižní luk). Je nejzajímavějším ze všech souhvězdí, pokud zaměříme zrak na souhvězdí Střelce, díváme se současně směrem do středu naší Galaxie. Střelcem prochází nejjasnější a nejkrásnější část Mléčné dráhy, jedno ze spirálních ramen Galxie nese název Rameno Střelce. Obsahuje jednu z nejkrásnějších mlhovin s názvem Laguna, obsahuje další mlhoviny a hvězdokupy. Podle hvězdných bájí je Střelec vyobrazován jako Kentaur, bytost s tělem koně a hlavou člověka držící luk a šíp. Řekové jej považovali za syna boha Pana.

Související: Znamení Střelce

Vesmír, tajemný zvěrokruh, souhvězdí a věk Vodnáře

Souhvězdí Kozoroha (Capricornus)
Je souhvězdím jižní oblohy, nachází se mezi souhvězdím Střelce a Vodnáře, v blízkosti souhvězdí Orla, Mikroskopu a Jižní ryby. Nejjasnější hvězda nese název Deneb Algedi (Delta Kozoroha), jiná hvězda se jmenuje Dabih (šťastná hvězda bojovníka). Souhvězdí Kozoroha je jedním z nejslabších, obsahuje jen slabé hvězdy, několik dvojhvězd, kulovou hvězdokupu Messier. Obraz v podobě souhvězdí Kozoroha na oblohu umístil bůh Zeus, jako symbol probouzejícího se Slunce a končícího období krátkých dní. Pojmenování souhvězdí souvisí s řeckou bájí o lesním božstvu zvaném Pan, jenž byl pánem pastvin, stád a pastýřů. Syn boha Herma a nymfy Dryopy se v kozoroha přeměnil, když utíkal před netvorem Tyfonem, stohlavým drakem, kterého porodila matka Gaia, bývá vyobrazován jako kozel s rybím ocasem.

Související: Znamení Kozoroha

Souhvězdí Vodnáře (Aguarius)
Jinak zvaný „vodonoš nebo také vodník“ se nachází mezi souhvězdím Kozoroha a Ryb, v blízkosti souhvězdí Pegase, Koníčka, Orla, Delfína, Jižní ryby a Velryby. Souhvězdí se skládá ze slabě zářících hvězd. Nejjasnější hvězda a hvězdný veleobr nese název Sadalmelek (šťastná hvězda krále nebo nejšťastnější ze šťastných). Jiná hvězda Sadan Suud také znamená „nejšťastnější hvězda“. Planeta Neptun byla objevena v roce 1846 v blízkosti hvězdy Aguaria. Souhvězdí Vodnáře obsahuje dvojhvězdy a vícenásobné hvězdy, centrum tří meteorických rojů, kulové hvězdokupy, planetární mlhoviny, jedna z nich nese název Mlhovina Saturn, její vzhled se podobá Saturnu. Vodnář je jedním z nejstarších pozorovaných souhvězdí, už na babylónských kamenech byl zobrazován jako klečící muž s nádobou na vodu na rameně. Egypťané spojovali Vodnáře se záplavami kolem řeky Nil v období dešťů. Aztékové do tohoto souhvězdí vložili představu boha Quetzalcoatla. V řeckém mýtu souvisí s příběhem o potopě světa, kterou na zem seslal Zeus. Vodnář je spojován s vodou, deštěm, záplavami mořem a také vínem.

Související: Znamení Vodnáře

Souhvězdí Ryb (Pisces)
Souhvězdí Ryb není dobře viditelné. Leží na nebeském rovníku, nachází se mezi souhvězdím Vodnáře a  Berana, leží v blízkosti souhvězdí Pegase, Andromedy, Trojúhelníka a Velryby. Souhvězdí obsahuje 75 hvězd. Nejjasnější hvězda nese jméno Alrescha (uzel), tvoří uzel stuhy, jíž jsou obě ryby propojeny. V řecké báji matka Gaia porodila netvora Tyfona, stohlavého draka, když se dračí příšera objevila na Olympu, všichni bohové se proměnili do zvířecí podoby a dali se na útěk. Bohyně lásky Afrodita se stala rybou a skryla se pod vodou, stejně tak její malý syn Eros, aby neztratil jeden druhého, svázali své rybí ocasy stuhou, od té doby září na obloze souhvězdí Ryb.

Související: Znamení Ryb

VÝBĚR ZAJÍMAVÝCH SOUHVĚZDÍ HVĚZDNÉ OBLOHY

Souhvězdí Oltáře (Ara), Pravítka (Norma), Kružítka (Circinus), Jižního trojúhelníku (Triangulum)
Oltář je souhvězdí na jižní obloze, leží v Mléčné dráze, sousedí se souhvězdím Dalekohledu, Pravítka, Jižního trojúhelníku a Jižní koruny. Nejjasnější hvězdy souhvězdí nesou název Alfa Arae, Beta Arae, Delta Arae, Gama Arae. Souhvězdí Oltář je menších rozměrů, ale je dobře viditelné, svým tvarem připomíná písmeno H, má zvláštní tvar, podobný dvojité krychli. Oltář je symbolem Země, odkazuje k přírodním a hermetickým zákonům. Výkladů o jeho původu je několik. Jeden z příběhů říká, že jde o oltář věhlasného chrámu krále Šalamouna. Dokonce se můžeme dozvědět, že Mléčná dráha je tvořena nikdy neustávajícím kouřem věčného obětního ohně. Souhvězdí Kružítko a souhvězdí Pohár se také nachází na jižní obloze. Souvislost oltáře, pravítka, kružítka a trojúhelníku je více než zřejmá. Mezi zednářskými symboly je sice úhelník, ale mimo kladiva, zednické lžíce, lebky, Měsíce, Slunce a hvězdy, je to právě oltář, krychle, dva sloupy, pohár, koruna, kružítko a trojúhelník (vševidoucího oko), které můžeme jako zednářskou symboliku vidět na noční obloze. Písmeno H dokonale připomíná právě dva sloupy Boaz a Jakin chrámu krále Šalamouna v Jeruzalémě. BOAZ: černý, pravý, ženský sloup, představuje ženský princip, jednu ze dvou polarit vesmíru. JAKIN: bílý, levý, mužský sloup, představuje mužský princip. Uprostřed posvátných sloupů se nachází symbol královské koruny (symbol nejvyšší moci, osvícení, změněného stavu vědomí apod).

Vesmír, tajemný zvěrokruh, souhvězdí a věk Vodnáře

Souhvězdí Orionu
Nachází se na nebeském rovníku, je tedy viditelné z kteréhokoliv místa na planetě. Orionem prochází Mléčná dráha. Toto souhvězdí září jako jedno z mála spoustou nejjasnějších hvězd noční oblohy. Jméno nejjasnější hvězdy Alnitak znamená opasek, také se jí říká „šňůra perel“, jedná se o trojhvězdu, nachází se ve vesmírném prostoru, kde je možné pozorovat zvláštní mlhovinu nazvanou Koňská hlava, která se podobá šachové figurce. Části souhvězdí se nazývají Orionův pás a Orionův meč. Orionův pás je tvořen třemi hvězdami, které na obloze velmi jasně září a přitahují náš zrak. Méně se ví, že tyto tři hvězdy nesou název Tři králové. Jde o hvězdy: Mintaka, Alnilam, Alnitak, které tvoří úsečku. Pokud tuto pomyslnou úsečku (24. prosince) protáhneme, spatříme nejjasnější hvězdu nočního nebe: SÍRIUS ze souhvězdí Velkého psa. Tato úsečka vede hvězdným prostorem k místu, kde 25 prosince vychází znovuzrozené Slunce. Pás tří jasných hvězd září těsně pod nebeským rovníkem, rozděluje souhvězdí Orion na severní a jižní část. Souhvězdí je pojmenované podle bájného Oriona, sebestředného a pyšného lovce, který pronásledoval Plejády, Héra jej nechala zabít velkým štírem, od té doby jsou Orion i Štír ozdobou hvězdné oblohy.

Souhvězdí Orla (Aguila)
Nachází se na nebeském rovníku, v Mléčné dráze poblíž souhvězdí Labutě. Toto malé souhvězdí je nejlépe pozorovatelné v létě a na podzim. Nejjasnější hvězda nese název Altair (letící orel), tvoří jeden z vrcholů Letního trojúhelníku. Hvězda Altair je ve svém průměru dvakrát větší než naše mateřská hvězda Slunce, je od nás vzdálena 15 světelných let a má desetkrát větší svítivost než Slunce. Souhvězdí Orla leží v blízkosti souhvězdí Herkulese, Hadonoše, Hada a Delfína. Blízkost orla a hada je symbolická, orel je posvátným symbolem nebeské říše, indiánské totemové zvíře. Orel s hadem v zobáku představuje symbol probuzené hadí síly (nejvyšší duchovní úrovně, kundaliní). Podobně jako had na stromě, případně na kříži, představuje nejvyšší alchymistický proces (mystická svatba). Jde o proces posvátného spojení vesmírných protikladů.  V řeckých bájích se do podoby orla přeměňuje postava boha Dia.

Vesmír, tajemný zvěrokruh, souhvězdí a věk Vodnáře

Souhvězdí Hydry (Hydra)
Je to souhvězdí nebeského rovníku. Nachází se v rozlehlém prostoru táhnoucím se od souhvězdí Malý pes až k souhvězdí Váhy, je nejrozsáhlejším a nejdelším souhvězdím na obloze. Původně byla Hydra mnohem větší, z praktických (astronomických) důvodů byla rozdělena na čtyři menší souhvězdí: Sextant, Pohár, Havran a dnešní Hydru. Hlava souhvězdí Hydry zapadá za obzor v okamžiku, kdy její zadní část právě vychází. Nejjasnější hvězda nese název Alphard (srdce). V řecké báji se jedná o vodního hada, mořskou obludu s hadím tělem a devíti dračími hlavami, z nichž jedna je nesmrtelná.

Souhvězdí Severní koruny (Corona Borealis)
Ve tvaru půlkruhu tvořeném sedmi hvězdami je součástí severní oblohy, a je protějškem Jižní koruny. Nejjasnější hvězdou je veleobr Gemma (drahokam nebo poupě květu). Hvězda Gemma vyvrhuje obrovská mračna plynů bohatá na uhlík, která ji zastiňují a způsobují pokles jasnosti, je chudá na vodík a probíhá v ní termonukleární fúze z helia na uhlík. Souhvězdí Severní koruny sousedí se souhvězdím Pastýř, Herkules a Hlava hada. Tvar koruny tvoří sedm hvězd, od západu popořadě théta, beta, alfa (Gemma), gama, delta, epsilon a ióta, (zde vidíme souvislost s hladinami změn vědomí). V mytologii představuje souhvězdí Severní koruna věnec, čelenku nebo korunu Ariadny, po její smrti vyhodil její manžel Dionýsos Ariadninu čelenku na oblohu, aby ji nemohla nosit žádná jiná žena. Peršané toto souhvězdí pojmenovali Dervišova mísa. Australští domorodci viděli v tomto souhvězdí bumerang nebo orlí hnízdo. Severoameričtí indiáni pojmenovali toto souhvězdí Medvědí doupě.

Vesmír, tajemný zvěrokruh, souhvězdí a věk Vodnáře

Souhvězdí Velké medvědice (Ursa Maior)
Je třetím největším souhvězdím na severní obloze, obsahuje výraznou Soví mlhovinu a tři jasné spirální galaxie, leží daleko od pásu Mléčné dráhy. Obsahuje také část „souhvězdí“ či spíše takzvaný asterismus zvaný Velký vůz (východní část), tvořený sedmi nejjasnějšími hvězdami Velké medvědice (Merak, Phekda, Megrez, Alioth, Mizar, Benetnaš a Dubhe). Většina hvězd Velkého vozu, které slouží k orientaci na noční obloze, jsou hvězdokupami. Velká medvědice je součástí příběhů Shakespeara a Homéra. Mnoho hvězd tohoto velkého souhvězdí patří k otevřené hvězdokupě Collinder.

Souhvězdí Malého medvěda (Ursa Minor)
Nachází se na severní obloze, mezi souhvězdím Draka, Cefea a Žirafy, toto souhvězdí bývá také nazýváno Malý vůz. Nejjasnější hvězda nese název Polaris – Polárka, ukazuje na severní zeměpisný pól, leží na konci oje Malého vozu. Žlutobílá proměnlivá hvězda Polárka bude nejblíže k severnímu pólu okolo roku 2100. Na počátku 21. století se v Malém medvědovi nachází severní nebeský pól. V řecké báji byla princezna Kallistó zakleta bohyní Hérou do podoby medvědice poté, co odhalila její milostné pletky s bohem Diem. Ve starověku byl Malý medvěd považován za dračí křídlo a tedy za součást souhvězdí Draka.

Vesmír, tajemný zvěrokruh, souhvězdí a věk Vodnáře

Souhvězdí Draka (Draco)
Nachází se mezi souhvězdím Malý medvěd a Velká medvědice, obsahuje mlhovinu Kočičí oko, je souhvězdím severní oblohy. Leží mezi souhvězdím Malého medvěda, Žirafy, Velké medvědice, Pastýře, Herkula, Lyry, Labutě a Cefea. Z místa, kde se nachází souhvězdí Draka, vylétají meteorické roje Drakonidy a Quadrantidy. V prostoru Draka (strážce pozemské zahrady) září středně jasné hvězdy, druhá nejjasnější hvězda nese název Thuban (drak), v dávných časech ukazovala na severní pól, než na její místo doputovala Severka. V řecké báji drak hlídá zlatá jablka v bájné zahradě Hesperidek, Héraklés, který draka přemohl, měl v jednom z dvanácti úkolů získat zlatá jablka. V jiné báji souhvězdí představuje draka chránícího zlaté rouno.

Souhvězdí Andromedy (Andromeda)
Nachází se severně od nebeského rovníku, leží v blízkosti souhvězdí Perseuse, Kasiopeji, Pegase a Trojúhelníka. Andromeda je jedno z největších souhvězdí, pro představu je 1400krát větší než měsíční úplněk. Nejjasnější hvězda (dvojhvězda) nese jméno Alpheratz. Velká Galaxie v Andromedě je nejbližší spirální galaxie od Mléčné dráhy. Souhvězdí obsahuje další galaxie a prstencovou planetární mlhovinu. Souhvězdí je pojmenované podle etiopské princezny Andromedy, dcery krále Cefea a jeho manželky Kasiopeji, v mytologickém příběhu za trest připoutané ke skále, před mořskou příšerou (souhvězdí Velryby) princeznu zachránil Perseus poté, co dobojoval s mýtickou příšerou Medúsou. Starověké sanskrtské texty líčí Antarmadu připoutanou ke skále, stejně jako v řecké báji. Andromeda je součástí také arabské, mezopotámské, čínské a hinduistické mytologie.

Vesmír, tajemný zvěrokruh, souhvězdí a věk Vodnáře

Souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia)
Kasiopeja je souhvězdím severní oblohy, prochází Mléčnou dráhou, nachází se mezi souhvězdím Andromedy, Persea, Žirafy, Ještěrky a Cefea. Na našem území je vidět po celou noc ve kteroukoliv roční dobu. Nejjasnější hvězdy Kasiopeji vytvářejí na obloze nápadné „W“ nebo „M“, podle toho, z jakého úhlu se podíváme. Souhvězdí je pojmenované podle manželky etiopského krále Cefea a matky Andromedy. Kasiopeja byla nesmírně krásná, svou krásou se pyšnila, za tuto pýchu byla potrestána Poseidónem. Souhvězdí se nachází blízko pólu, a tak musí Kasiopeja část noci přetrpět hlavou dolů, aby zapomněla na svou pýchu.  Obyvatelům nejsevernější části Ameriky Inuitům připomínalo souhvězdí Kasiopeji schody v nebeském sněhu, které spojovalo nebe se zemí.

Souhvězdí Labutě (Cyanus)
Zaujímá velkou část severní oblohy, patří k těm více nápadným, leží v blízkosti souhvězdí Cefeuse, Draka, Lyry a Pegase, obraz Labutě se rozprostírá v bohaté oblasti Mléčné dráhy. Labuti se někdy říká Severní kříž. Nejjasnější hvězdou je Deneb (chvost, ocas labutě) modrý veleobr. Deneb společně s hvězdou Vega v souhvězdí Lyra a hvězdou Altair v souhvězdí Orel vytváří na obloze takzvaný Letní trojúhelník. Souhvězdí obsahuje na 400 hvězd, otevřené hvězdokupy a planetární mlhoviny. Jednou ze zajímavostí je, že směrem do souhvězdí Labutě se rychlostí 220 km/s pohybuje naše Sluneční soustava. V Labuti se nachází rádiový zdroj Cygnus X-1, jedná se o silný zdroj rentgenového záření, první zdroj objevený v Labuti, pravděpodobně se jedná o černou díru. Souhvězdí Labutě je součástí řeckého mýtu o slunečním božstvu Heliovi, který řídil na své cestě oblohou bájný sluneční vůz.

Vesmír, tajemný zvěrokruh, souhvězdí a věk Vodnáře

Souhvězdí Lyry (Lyra)
Nachází se na západním okraji Mléčné dráhy, hlavní hvězda souhvězdí je Vega (zvaná padající), nejjasnější hvězda severní srpnové oblohy. Sousedí se souhvězdím Draka, Herkula a Labutě. Vega je pátou nejjasnější hvězdou, zhruba za 14 000 let Severku nahradí Vega, díky pravidelné precesi zemské osy. V roce 1983 byl kolem Vegy objeven disk částic, který může být zárodkem protoplanetárního disku, podle jeho deformace se usuzuje o přítomnosti planety podobné Neptunu. Lyra jako jediné souhvězdí zobrazuje hudební nástroj, který vynalez bůh Hermés, na bájnou lyru hrál Orfeus, největší hudebník řeckých bájí, hrou na lyru okouzloval lidi, tišil přírodu a nastoloval v ní klid a mír. Po jeho smrti bohové Orfea i s jeho lyrou umístili na oblohu.

Souhvězdí Jednorožce (Monoceros)
Jednorožec je málo nápadné souhvězdí jižně od nebeského rovníku, severně od hvězdy Sirius a východně od souhvězdí Orionu, nachází se v jedné z nejkrásnějších mlhovin. V severní části souhvězdí, u hranice se souhvězdím Blíženců, se nachází pouhým okem viditelná otevřená hvězdokupa zvaná Vánoční stromeček. Souhvězdí obsahuje Hubbleovu proměnnou mlhovinu a mlhovinu Rozeta. Jednorožec je poslem dobra, nositel štěstí, dobré vůle, úspěchu a blahobytu. Jednorožec je vyobrazován nejčastěji jako krásný bílý či stříbrný kůň s dlouhým rohem na čele. Jeho pohled je nevinný, uhrančivý a hypnotický. Jedná se o bájného tvora, často bývá doprovázen vílami. Říká se, že nejen roh ale i slzy jednorožce jsou léčivé. Jednorožci se v tichosti a neviděni pohybují tam, kde je potřeba přinést více pozitivní energie a vytvořit harmonii. Přesto, že jejich domov je v oblacích, pohybují se jednorožci tam, kde energie negativních, záporných myšlenek narušují harmonii lásky a dobra, jejich duchovní poselství léčí člověka a samozřejmě také přírodu.

Vesmír, tajemný zvěrokruh, souhvězdí a věk Vodnáře

Souhvězdí Velkého psa (Canis Maior)
Nachází se na jižní obloze, Mléčná dráha prochází okrajem souhvězdí. Nejjasnější hvězda nese název Sirius (Psí hvězda). Sirius je nejjasnější a nejzářivější hvězdou (dvojhvězdou) nočního nebe a je vidět ze všech koutů na Zemi. Sirius má 23krát větší zářivý výkon než naše Slunce. Velký pes na severu sousedí se souhvězdím Jednorožce, na západě se souhvězdím Zajíce, na jihozápadě se souhvězdím Holubice a na jihu a východě se souhvězdím Lodní zádě. Sirius můžeme na obloze pozorovat od srpna, hvězdu najdeme také nedaleko souhvězdí Orion, nejlépe je ale pozorovatelný na zimní noční obloze. V květnu Sirius tajuplně odchází a vrací se ze své vesmírné pouti do naší zeměpisné šířky zase koncem léta. Egypťané uctívali Sirius jako bohyni Isidu, ochránkyni hvězdného nebe. Sirius, hvězda moře, ochraňuje poutníky a mořeplavce. Symbolem této posvátné hvězdy je velká lastura.

Souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus)
Hadonoš leží na nebeském rovníku, proto je vždy alespoň jedna jeho část viditelná ze všech míst na světě. Odpradávna byl Hadonoš a Had součástí jediného souhvězdí, ale při ustanovení nových hranic souhvězdí v roce 1930 bylo rozděleno na dvě souhvězdí. Hadonoš se nachází v blízkosti Střelce, Štíra a Vah, vlastně je tedy jedním ze souhvězdí, kterými prochází ekliptika, takže patří mezi zvířetníková souhvězdí, ale přesto jej astrologie nezařadila mezi znamení zvěrokruhu. Souhvězdí Hada je souhvězdí nebeského rovníku. Z dnešních souhvězdí je jedinečné tím, že je rozděleno na dvě části, Serpens Caput (hlava hada) na západě a Serpens Cauda (ocas hada) na východě. Mezi těmito dvěma částmi je souhvězdí Hadonoše. V blízkosti souhvězdí Hada leží souhvězdí Hodin, které představují kyvadlové hodiny.

Vesmír, tajemný zvěrokruh, souhvězdí a věk Vodnáře

Souhvězdí Fénixe (Phoenix)
Fénix je součástí jižní oblohy, leží mimo Mléčnou dráhu, skládá se z 13 hvězd. Nejjasnější hvězda, Alfa Phoenicis se jmenuje Ankaa, což je arabský výraz pro Fénixe. Bájný pták Fénix je symbolem transmutace hmoty a transformace vědomí. Pro starověké Číňany představoval bájný pták Fénix symbol štěstí a dlouhověkosti, nesmrtelnosti, a cyklický návrat všech věcí do původního stavu, k neustálému obnovování vesmíru. Nejen v Číně se těšil nesmírné úctě. Také Řekové, Římané a Egypťané mu prokazovali důvěru a oddanost, zvláštní je, že se tak dělo nezávisle na sobě téměř po celém světě, včetně starověkého Orientu. Víra v jeho samo obnovující se sílu a nesmrtelnost, obrodu ohněm, byla již tenkrát průkopníkem fyzikálního zákona o zachování energie a hmoty. Staroegyptská legenda praví, že je stvořen ze všech existujících prvků ve vesmíru. Fénix je symbolem znovu vzkříšení. Jeho živlem je sluneční oheň, jeho domovem je posvátný chrám ve slunečním městě Heliopole. Zde si Fénix každý rok staví hnízdo z vonných rostlin a koření, poté vzplane v slunečním žáru a ihned dokáže vstát z popela. Zhmotňuje sám sebe v ptáka s peřím krásně lesklým, barevným ve všech odstínech zářící duhy. Fénix je symbolem alchymistů, trpělivě a nekonečně hledajících návod na probuzení hadí síly a posvátnou nesmrtelnost.

Souhvězdí Pegase
Pegas je souhvězdí na severní obloze, které je pojmenováno podle legendárního okřídleného koně, syna boha moří Poseidóna a Medúsy. Pegas je rozsáhlé souhvězdí, které však leží v oblasti chudé na hvězdy. Všechny hvězdy jeho obrazce jsou slabé. Nejjasnější hvězda je epsilon, Enif, v arabštině „nos“ anebo „nozdry“, a skutečně se nachází na nose bájného koně.

Zdroj astronomických informací Wikipedie

Zdroj:www.psychologiechaosu.cz

Zdroj obrázků:www.psychologiechaosu.cz


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat a velmi nás mrzí, že se mnoho vašich chtěných plateb neuskutečnilo vzhledem k potížím funkčnosti platební brány. GoPay muselo přijmout nové podmínky bank, kdy spolkům neumožní on-line platby kartou. Prosíme o znovu zaslání/zasílání vašich příspěvků, prozatím přes klasický bankovní převod:

Pro platby v ČR: 107-7380440287/0100 s uvedením slova „Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí: IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287, BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX

Snažíme se pro vás najít jiné zjednodušující služby pro vaše platby. Děkujeme za pochopení i za podporu.

S láskou Cesty k sobě