Vděčnost je zvláštní věc. V některých částech světa může být extrémně vděčný ten, kdo dostane sklenici čisté vody, trochu jídla nebo obnošený pár bot.

Jinde se zase můžete setkat s tím, jak si ti, kteří mají všechno, co k životu potřebují, neustále na něco stěžují. To, co dnes máme, je přesně to, co jsme vždycky chtěli. I přesto však přetrvává přesvědčení, že klíčem ke štěstí je získávání dalších a dalších hmotných statků.

Kde sídlí štěstí?

Jistěže, může to být pravda, ale takové štěstí je jen dočasné. Pravdou je, že štěstí je naší vnitřní záležitostí.

Je to záležitost našeho pohledu, a ve světě, kde jsme soustavně nuceni cítit se, jako by nám něco chybělo, a chtít stále více, může být obtížné dosáhnout skutečného štěstí.

Mnozí z nás se za účelem radosti a štěstí dívají na vnější faktory, ve skutečnosti to však souvisí s naší vnitřní prací.

Jedná se o něco, co nyní začíná chápat i věda. Ukazuje to i současný výzkum, jehož autorem je Výzkumné centrum bdělosti mysli Kalifornské univerzity Los Angeles. Podle nich:

„Být vděční mění molekulární strukturu mozku, udržuje činnost šedé hmoty a činí nás zdravějšími a šťastnějšími. Když pociťujete štěstí, působí to na nervový systém. Jste klidnější, méně vznětliví a vzdorovití. Jedná se o skutečně skvělý způsob, jak pečovat o svou pohodu.“

 

Studie zkoumající štěstí

Je mnoho studií prokazujících, že lidé, kteří počítají své dary jiným, bývají mnohem šťastnější a zažívají méně deprese. Pro jednu studii výzkumníci vybrali účastníky s duševními poruchami, včetně lidí, kteří trpěli úzkostí a depresí.

Studie zahrnovala téměř 300 dospělých, jejichž náhodně rozdělili do tří skupin. Tato studie byla provedena na Kalifornské univerzitě v Berkeley.

Všem skupinám byly poskytnuty poradenské služby, ale první skupině byl zadán pokyn napsat každý týden po dobu tří týdnů vděčný list nějaké osobě, zatímco druhá skupina měla psát o svých nejhlubších myšlenkách a pocitech z negativních zkušeností. Třetí skupina neprováděla žádnou písemnou aktivitu.

Na co vědci přišli? Ve srovnání s účastníky, kteří psali o negativních zkušenostech, nebo těmi, kteří jen přijali poradenství, udávali ti, kteří psali dopisy vděčnosti, výrazně lepší duševní zdraví již 12 týdnů po skončení písemného cvičení.

To naznačuje, že vděčnost může být prospěšná nejen pro zdravé jedince, ale také pro ty, kteří bojují s obavami o své duševní zdraví.

Vlastně se zdá, že procvičování vděčnosti po přijetí psychologického poradenství přináší větší užitek než jen samotné poradenství, a to i v případě, že cvičení vděčnosti je krátké.

Předešlá studie o vděčnosti, provedená Robertem A. Emmonsem, PhD. na Kalifornské univerzitě v Davisu a jeho kolegou Mikem McCulloughem z Univerzity Miami, náhodně určila účastníky k přidělení jedného ze tří úkolů.

Každý týden měli účastníci krátké shrnutí. Jedna skupina lidí popisovala pět věcí, které se udály v předešlém týdnu a za které byli vděční, další skupina lidí zaznamenávala každodenní problémy předchozího týdne, které se jim nelíbili, a neutrální skupina lidí byla požádana o uvedení pěti událostí či okolností, které na nich udělali dojem, ale nebylo jim řečeno, zda se mají zaměřit na to pozitivní, nebo negativní.

O deset týdnů později měli účastníci z vděčné skupiny lepší pocit ze svého života a byli o 25 % šťastnější než problémová skupina. Méně si stěžovali na zdravotní stav a v průměru o 1,5 hodiny více cvičili.

Co všechno pro nás dělá vděčnost

Výzkumníci z Berkeley identifikovali, jak by vlastně mohla fungovat vděčnost v našich myslích a tělech. Ze svého výzkumu nám poskytli čtyři postřehy naznačující, co ty psychologické přínosy vděčnosti způsobuje.

  • Vděčnost nás zbavuje toxických emocí.
  • Vděčnost pomáhá i v případě, že ji nesdílíte.
  • Přínosy vděčnosti vyžadují čas a cvičení. Možná ji nebudete pociťovat hned.
  • Vděčnost má přetrvávající účinky na mozek.

Část s mozkem je velice zajímavá. Výzkumníci z Berkeley použili pro měření mozkové aktivity skener funkční magnetické rezonance (fMRI), zatímco lidé z každé skupiny plnili úkol „zaplať předem“.

Během úkolu dostávali peníze od „milé osoby“. Jediným požadavkem této osoby bylo, aby peníze někomu předali, pokud pociťují vďečnost.

Dělali to proto, že chtěli rozlišovat mezi činy motivovanými pocitem vděčnosti a činy vyvolanými jinými motivacemi, jako pocit vděčnosti za pocit dluhu, zavázanosti nebo viny.

Důležité je to proto, že vděčnost se nedá předstírat, musíte ji opravdu cítit. Když vděčnost necítíte, nebo pocit vděčnosti procvičujete podnikáním nezbytných kroků, jako je vedení deníku vděčnosti, možná tolik radosti a štěstí neprožíváte.

Ve světě, kde se emoce neučí ve škole a důraz se klade na snahu o co nejlepší známky, není nic nenormálního, když máte problém pociťovat vděčnost.

Obzvláště pochopitelné je to v případě, kdy jste vyrůstali v západním světě, který je plný konzumu a konkurence. Tedy ve světě, ve kterém jsme soustavně nuceni pociťovat, že nám něco chybí, a proto se musíme snažit o víc.

Účastníci byli požádáni o ohodnocení, jakou vděčnost pociťovali k osobě, která jim dávala peníze a jak moc chtěli platit předem z nějakého dobročinného důvodu, a také toho, jak provinile by se podle nich cítili, kdyby nepomohli. Dostali také dotazníky na posouzení vděčnosti, jakou pociťovali celkově.

Zjistili jsme, že u všech účastníků platilo, že když se lidé cítili vděčnější, lišila se aktivita jejich mozku od mozkové aktivity vztahující se k pocitům viny a touze pomoci věci.

Konkrétně jsme zjistili, že když lidé, kteří jsou celkově vděčnější, vynaložili na záležitost více peněz, projevovali zvýšenou neurální senzitivitu ve střední části prefrontálním kortexu, oblasti mozku související s učením a rozhodováním.

To naznačuje, že lidé, kteří jsou vděčnější, si také dávají více záležet na tom, jak vděčnost projevují.

Nejzajímavější zjištění ohledně vlivu vděčnosti na mozek

Nejzajímavější bylo, že po porovnání těch, kteří psali vděčné listy, s těmi, kteří to nedělali, pisatelé dopisů vděčnosti vykazovali na funkční magnetické rezonanci (fMRI) zvýšenou aktivaci ve střední části prefrontálního kortexu.

Ohromující je to proto, že tento účinek byl zjištěn tři měsíce poté, co začalo psaní dopisů.
To ukazuje, že jednoduché vyjadřování vděčnosti může mít přetrvávající účinky na mozek.

Ačkoli toto zjištění není konečné, naznačuje, že procvičování vděčnosti může pomoci trénovat mozek k tomu, aby byl citlivější k prožívání vděčnosti, což by mohlo časem přispět ke zlepšení duševního zdraví.

Důležité je také všimnout si, že nedávná studie objevila mozkovou síť, která „vyvolává pocity vděčnosti. Studie by mohla být hnacím motorem k dalšímu výzkumu, jak tyto ‚stavební kameny‘ přeměňují sociální informace ve složité emoce“.

A co srdce?

Výše uvedená práce a výzkum jsou skvělé, ale kde tyto pocity prožíváme? Očividně nejsou produktem našeho mozku, ale jsou produktem našeho vědomí, a když je pociťujeme, mozek reaguje.

Výzkumníci nyní objevují, že reaguje i srdce a že ve skutečnosti by mohlo být za vysílání těchto signálů do mozku odpovědné právě ono.

Skvělou prací v Institutu HeartMath odvedla skupina prestižních a mezinárodně uznávaných lídrů z oblasti fyziky, biofyziky, astrofyziky, vzdělávání, matematiky, strojírenství, kardiologie, biofeedbacku a psychologie (a také dalších vědních disciplin).

Jejich práce, jakož i mnohé další, dokázala, že když člověk pociťuje opravdu pozitivní emoce, jako jsou vděčnost, láska či uznání, srdce vyrývá odlišný odkaz, který rozhoduje o tom, jaký druh signálů je vysílán do mozku.

A nejen to. Jelikož srdce vytváří největší elektromagnetické pole v těle, institut dokázal shromáždit významné množství údajů.

Podle Rolinho McCrateyho, PhD a ředitele výzkumu v HeartMath:

„Do těchto polí se vlastně kódují a modulují emocionální informace. Tím, že se učíme měnit naše emoce, měníme informace zakódované do magnetických polí, které jsou vyzařovány srdcem, což může mít vliv na lidi v našem okolí.

Jsme zásadně a hluboce propojení s sebou navzájem a také planetou.“

Další významný závěr, ke kterému institut dospěl:

„Jedním z důležitých způsobů, jakým může srdce mluvit s mozkem a ovlivňovat ho, je, když je srdce koherentní – zažívající stabilní model sinusových vln v jeho rytmech.

Když je srdce koherentní, tělo, včetně mozku, začíná pociťovat všemožné přínosy, mezi které patří větší duševní jasnost a schopnost, včetně lepšího rozhodování.“

Nejen mozek ovlivňuje srdce. Funguje to i opačně

Srdce ve skutečnosti vysílá více signálů do mozku, než je vysílá mozek opačným směrem. Ještě zábavnější je skutečnost, že tyto srdeční signály (ze srdce do mozku) mají opravdu významný vliv na fungování mozku.

Zjištění výzkumu ukázala, že když procvičujeme srdeční soudržnost a vyzařujeme lásku a soucit, naše srdce vytváří v prostředí místního pole elektromagnetické vlnění, které napomáhá sociální soudržnosti, ať už je to doma, na pracovišti, ve třídě nebo u stolu.

Když srdeční soudržnost vyzařuje více jednotlivců, vytváří to energetické pole, které ostatním usnadňuje spojení s vlastním srdcem.

„Teoreticky je tedy možné, že dostatek lidí vytvářejících individuální a sociální soudržnost by skutečně mohl přispět k rozvoji globální koherence.“ – McCratey

Výzkumníci zatím zjistili, že srdce komunikuje s mozkem a tělem čtyřmi způsoby:

  1. neurologickou komunikací (nervový systém)
  2. biofyzikální komunikací (tepová vlna)
  3. biochemickou komunikací (hormony)
  4. energetickou komunikací (elektromagnetická pole)

„Výzkum Institutu HeartMath demonstroval, že rozličné modely srdeční aktivity (provázející různé emociální stavy) mají rozdílné účinky na kognitivní a emocionální funkce.

Během stresu a negativních emocí, kdy je model srdečního rytmu nerovnoměrný a rozkolísaný, příslušný model nervových signálů putujících ze srdce do mozku brání v lepší kognitivní funkci.

To omezuje naši schopnost jasně myslet, pamatovat si, učit se, používat logiku a přijímat správná rozhodnutí.

V protikladu k tomu, ucelenější a stabilnější model srdečního poselství mozku během pozitivních emocionálních stavů má opačný účinek. Napomáhá kognitivní funkci a zesiluje pozitivní pocity a emocionální stabilitu.“

Vděčnost a pozitivní emoce mohou změnit svět

Zasahuje to ještě hlouběji…

Prostředí kolektivního pole ovlivňuje energie každého jednotlivce. To znamená, že emoce a záměry každého člověka vytvářejí energii, která ovlivňuje toto pole.

Prvním krokem k rozpuštění společenského stresu v globálním poli je pro každého z nás převzít osobní odpovědnost za naše vlastní energie. To můžeme udělat zvýšením naší osobní koherence a zvýšením míry naší vibrace, což nám pomáhá více si uvědomovat myšlenky, pocity a postoje, kterými denně krmíme naše pole.

V každém okamžiku máme možnost volby vzít si k srdci významnost záměrného ovládání našich energií.

„Je to svobodná vůle nebo lokální svoboda, která může vytvářet globální soudržnost.“ – Dr. Deborah Rozmanová, prezidentka společnosti Quantum Intech.

Tento druh práce naznačuje, že lidské vědomí může obecně změnit svět.

Studie zkoumala vliv meditace na válečný konflikt

Jedna studie se například prováděla během izraelsko-libanonské války v 80. letech minulého století.

Dva profesoři z Harvardu dali dohromady skupiny osob se zkušenostmi s meditací v Jeruzalémě, Jugoslávii a Spojených státech a požádali je, aby v různých intervalech po dobu 27 měsíců zaměřovali svou pozornost na oblast konfliktu.

Během trvání studie klesly úrovně násilí v Libanonu o 40 až 80 % pokaždé, když byla na místě meditující skupina. Průměrný počet lidí denně zabitých během války klesl z 12 na 3 a počet zranění klesl o 70 %.

Dalším skvělým příkladem je studie provedená v roce 1993 ve Washingtonu D.C., která prokázala 25% pokles míry kriminality, když s tímto záměrem meditovalo během konkrétního časového období 2 500 meditujících.

Tento druh informací silně koreluje s kvantovou fyzikou, protože mnoho experimentů v této oblasti, jakož i parapsychologie (telepatie, pozorování a léčení na dálku), naznačuje podobné zjištění.

Parapsychologie ukázala lepší výsledky než farmaceutické léky

Platí to již od roku 1999. Profesorka statistiky Jessica Uttsová z Kalifornské univerzity v Irvine publikovala studii prokazující, že parapsychologické experimenty vytvářely daleko silnější výsledky než ty, které ukazovaly, jak každodenní dávka aspirinu pomáhá předcházet infarktům.

Uttsová také ukázala, že tyto výsledky jsou daleko přesvědčivější než výzkum rozličných léků, jako jsou ty s antiagregačním účinkem.

Tato studie má statisticky významné dopady, ale i přesto je silně ignorována a označována za pseudovědu. Jednoduše proto, že je v rozporu s dlouhodobými přesvědčeními, kterých se neumíme vzdát.

Časy se však mění…

„Mnoho let jsem pracovala s výzkumníky, kteří odváděli velmi důslednou práci [v parapsychologii], včetně roku, který jsem strávila prací na plný úvazek na tajném projektu pro vládu Spojených států, aby se zjistilo, zda bychom tyto schopnosti mohli využít pro sběr utajovaných skutečností během studené války.

Na konci tohoto projektu jsem napsala zprávu pro americký Kongres, v níž se uvádělo to, co stále považuji za pravdivé. Údaje podporující jasnozřivost a možná další související jevy jsou statisticky dosti silné a bylo by moudré to akceptovat, pokud se týkají něčeho světštějšího.

I přesto většina vědců možnou existenci těchto schopností odmítá, aniž by se podívala na údaje! A druhým extrémem jsou ti, kteří tomu skutečně věří, ale svou víru zakládají pouze na vyprávěních jiných a osobní zkušenosti.

Zeptala jsem se pochybovačů, zda existuje nějaké množství důkazů, které by je přesvědčili a oni odpověděli slovy „zřejmě ne“.

Zeptala jsem se jich, jaký původní výzkum četli a oni většinou připustili, že nečetli žádný. Není toto definice pseudovědy vynášející závěry spíše na základě přesvědčení než údajů?“

– Uttsová, vedoucí Katedry statistiky na Kalifornské univerzitě v Irvine (Dean Radin, Skutečná magie)

Ponaučení

Emoce a další faktory spojené s vědomím mají sílu měnit náš vnitřní svět způsoby, kterým ještě docela nerozumíme.

Tato zjištění ukazují, jak může vědomí skutečně měnit fyzický/materiální svět, a to je úžasné.

Potvrzuje to myšlenku, že pokud dokážeme prostřednictvím vděčnosti, soucitu a meditace změnit náš vnitřní svět, můžeme náš vnější svět udělat lepším a klidnějším místem pro život.


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Líbí se vám, co děláme?
Rádi byste podpořili provoz internetové televize Cesty k sobě?

200,-

Platba

300,-

Platba

500,-

Platba

1000,-

Platba

Za veškeré příspěvky předem děkujeme!

Zasláním daru dochází k uzavření darovací smlouvy dledarovacích podmínek.
Prohlášení o ochraně osobních údajů darujícího. Platba probíhá prostřednictvím služby

géčko.png verified_by_visa-full-colour.png Mastercard_SecureCode [Převedený].png visa-full-colour-rgb.png visa_electron_2015.png mc_accpt_match_eps.png me_accpt_match_eps.png ms_accpt_match_eps.png