Zdroj: Pixabay.com

Tajga a její ekosystém jsou vážně ohroženy. Jak je to možné, když na první pohled vypadá člověkem nedotčená? Problém je podle výzkumu velmi závažný.

Doba čtení 1 min.

Cesty k sobě


Ve třicátých letech 20. století se v sibiřském městě Norilsk začaly těžit ve velkém kovy. V průběhu let emise škodlivých plynů téměř zničily obrovský les, který byl domovem mnoha druhů zvířat včetně sibiřských šelem. Vědci nyní z letokruhů uhynulých stromů zjistili, že tato katastrofa způsobená člověkem je ve skutečnosti mnohem větší problém, než se myslelo.
Tajga je velice znečištěná kvůli těžbě kovů / Lubor Ferenc / CC BY-SA (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)
 V severosibiřském městě Norilsk se od roku 1935 těží kovy jako měď, nikl a palladium, když zde byl zřízený takzvaný Gulag, nebo také nápravně-pracovní tábor, kde pracovali především odpůrci režimu. Dnes je tato oblast jedním z největších dodavatelů niklu na světě, všechno má však svou daň.

Již léta je známo, že kvůli vysokým emisím toxických plynů a oxidů síry uhynul obří les o velikosti menšího státu. Vědci však během nedávného výzkumu zjistili, že toto není jediný problém v této daleké oblasti. Znečištění sibiřské tajgy je totiž mnohem horší, než se doposud předpokládalo.

Informace uložené v kmenech

Vědci se během výzkumu zaměřili na letokruhy místních stromů, ze kterých jsou přesně schopni zjistit podmínky, ve kterých se daný strom během jeho růstu nacházel. Vědci díky metodě zvané dendrochronologie zjistili, že během uplynulých devadesáti let byla způsobena katastrofa mnohem většího rozsahu a znečištění tajgy, která je domovem mnoha druhů zvířat, je obrovské.

V Evropě se emise škodlivin pečlivě hlídají, na Sibiři tomu však bylo jinak, a vědci proto neměli data z předešlých sledování. Tajga přitom na první pohled působí jako člověkem nedotčené místo, opak je však bohužel pravdou. Znečištění z těžebního průmyslu dosahuje takových rozměrů, že jsou ohroženy tamní ekosystémy.

Miliony tun oxidu siřičitého

Přestože se vláda snaží emise hlídat, tamní průmysl nedokáže normy dodržovat a vypouští do ovzduší téměř dva miliony tun škodlivých plynů ročně. V drtivé většině se přitom jedná o oxid siřičitý, který zabíjí lesy. Stromy mají mnohem nižší vitalitu a odolnost proti škůdcům. V celé oblasti bylo také výrazně narušeno arktické stmívání a k některým rostlinám se tak nedostává dostatek světla, které potřebují k růstu. Podle vědců má také narušení tamního ekosystému vliv na globální uhlíkový cyklus. Dále čtěte: České lesy postihla největší kalamita v historii.

Zdroj: technika.magazinplus.cz


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat a velmi nás mrzí, že se mnoho vašich chtěných plateb neuskutečnilo vzhledem k potížím funkčnosti platební brány. GoPay muselo přijmout nové podmínky bank, kdy spolkům neumožní on-line platby kartou. Prosíme o znovu zaslání/zasílání vašich příspěvků, prozatím přes klasický bankovní převod:

Pro platby v ČR: 107-7380440287/0100 s uvedením slova „Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí: IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287, BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX

Snažíme se pro vás najít jiné zjednodušující služby pro vaše platby. Děkujeme za pochopení i za podporu.

S láskou Cesty k sobě