Zdroj: Pixabay.com

Chcete slyšet pravdu? Prosím, tady je. Ještě žádná loď lásky neztroskotala na všedním životě. To je jen takový básnický obrat.

Opravdu. Ještě nikdy nikdo neutekl ze vztahu kvůli neumytému nádobí, neuklizeným botám, rozházeným ponožkám nebo podprsenkám, kvůli nedobré polévce nebo kvůli tomu, že žádná polévka ani není.

Jenom se prostě neumíme spolu domluvit…

Jenom tak málo o sobě navzájem víme…

Jen toho tolik moc chceme dostat…

Jenom tak naléhavě vnucujeme svoje myšlenky mysli toho druhého…

Jenom tak nelítostně kritizujeme…

Důvěra začíná otevřeností.

A ještě jsme tak zoufale zbabělí a tolik se bojíme otevřeně říci, co je pro nás doopravdy důležité, že vyvádět kvůli ponožkám, podprsenkám nebo nádobí je pro nás mnohokrát snazší, než konečně pochopit, že odlišný pohled na věci ještě neznamená nepřátelství.

Že konflikt neznamená lít si navzájem na hlavu kdejakou špínu…

Že když tomu druhému nadáváme, neurážíme jej, zato podáváme výmluvnou charakteristiku vlastní osoby…

Že důvěra začíná otevřeností…

Že o všem se dá mluvit a není třeba se o to hádat…

On ten všední život se všemi jeho starostmi je, ačkoli to zní tak paradoxně, jedním z ukazatelů existující, anebo neexistující blízkosti.

Lidi, kteří jsou si doopravdy blízcí, ani nenapadne vzájemně si počítat, co kdo stihnul a co ne. Co kdo stihnul, to zkrátka udělal. A dost.

Zato je napadá, jak proměnit společné snídaně a večeře v nezapomenutelné chvíle.

Káva v hrnečcích, které mají rádi…

Noci v čistém povlečení…

Dlouhé hovory v útulné, uklizené kuchyni…

Tisíce maličkostí, které jsou tak blízké srdci těch dvou, maličkostí, ze kterých vyzařuje péče, něha a vzájemná oddanost…

Tam, kde jeden druhého skutečně potřebuje, kde si jeden druhého váží a oba se zaujetím a nasazením pracují, není ani jednomu z nich zatěžko udělat ženskou či mužskou práci, jak to pojmenovávají genderové stereotypy.

Není jim zatěžko podpořit toho, kdo je jim blízký…

Nejsou spolu proto, aby si navzájem předčítali seznamy požadavků a připomínek, ale proto, aby jeden druhého dělali šťastným…

Jaký význam má, kdo dneska připravil večeři nebo že není připravena vůbec? Jídla je tu spousta…

A je daleko lepší se smíchem a láskou jíst večeři, kterou jsme si objednali s donáškou do domu, než se ničit v kuchyni a přemáhajíce únavu vařit domácí jídlo…

Všední život není souhrn železných povinností…

Je to prostor, v jehož rámci pěstujeme a posilujeme blízkost…

Anebo zakládáme na odcizení…

Lilia Gradová

Zdroj: www.adaline.cz


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat a velmi nás mrzí, že se mnoho vašich chtěných plateb neuskutečnilo vzhledem k potížím funkčnosti platební brány. GoPay muselo přijmout nové podmínky bank, kdy spolkům neumožní on-line platby kartou. Prosíme o znovu zaslání/zasílání vašich příspěvků, prozatím přes klasický bankovní převod:

Pro platby v ČR: 107-7380440287/0100 s uvedením slova „Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí: IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287, BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX

Snažíme se pro vás najít jiné zjednodušující služby pro vaše platby. Děkujeme za pochopení i za podporu.

S láskou Cesty k sobě