Zdroj: Pixabay.com

Přichází k nám vše, co patří k naší duši. I to může být odpověď na množství informací kolem nás. Co k Vám patří, to cítíte, ostatní můžete nechat v neutrálním prostředí. Není třeba se vymezovat, nechte se vést vlastní duší. Velkou pomoc přinášejí i zvířecí parťáci. Jejich laskavé úkoly nás lidi mají mnoho co naučit. Objevujte svou cestu s radostí.

Doba čtení 6 min.

Cesty k sobě


V dnešní době, kdy máme k dispozici tolik informací o spiritualitě, někdy možná ani nevíme, co je vhodné pro nás a co pro jiné. Já si ale myslím, že je to dobře, protože každý z nás potřebuje jiný druh informací, neboť jsme jedineční. A proto je skvělé, když si sdělujeme své zkušenosti a názory, protože se tak můžeme vzájemně inspirovat. Byly doby, kdy jsem své kamarádce šeptala, co jsem prožila. Když se mě jednou zeptala, proč šeptám, odpověděla jsem: „Kdyby mě někdo slyšel, bude si myslet, že jsem blázen.“ Tomu se dnes již smějeme, protože jsme obě spolu prošly vývojem, který nás přivedl do bodu, kdy jsme si již svou vírou mnohem víc jisté a dělíme se o své zkušenosti s ostatními.

A tak bych se s vámi v krátkosti podělila o svou zkušenost, kterou bych nazvala „Ve Vesmíru se vše vyvíjí, i víra“. Možná, že můj vzkaz osloví někoho z vás.

V dětství mě dvakrát andělé zachránili život. A já cítila tak úžasné pohlazení lásky, že se to nedá popsat. V té době se však o takových tématech nemluvilo. A tak se mnou o tom nikdo nechtěl hovořit. Začala jsem zapomínat.

V osmnácti jsem v jednom kostelíku narazila na katolického faráře, který byl velmi laskavým a chápavým člověkem. Když jsem se nu svěřila s tím, co jsem tenkrát cítila. On mi řekl, že šlo o Boží lásku. A já celým svým srdcem věděla, že Bůh mě miluje, stejně jako ostatní. Tohle byla však „osobní“ láska. Pohlazení mé duše někým, koho moje duše moc dobře zná.

Opět uteklo pár let. Vdala jsem se a po čase do rodiny přibyl zlatý retrívr Bodie. Vyrůstala jsem se psy od narození, a tak pokračovala moje cesta s báječnými psími ochránci. Právě v té době jsem poznala, že při mé záchraně života to bylo pohlazení a láska mého anděla, co jsem intenzivně cítila. Moje spirituální cesta se mi otevřela.

Bodie mě přivedl do života mou nejlepší kamarádku, o které jsem mluvila na začátku. Ta chodila venčit svou německou ovčandu ve stejný čas jako já. Společně jsme si začaly vyměňovat naše zkušenosti z duchovního poznávání. Díky Bodiemu jsem se seznámila i s astroložkou a ezoteričkou, s níž jsme měly spoustu krásných rozhovorů. Naši psi si hráli a my dvě si povídaly v záplavě zeleni stromů.

V té době jsem připravovala knihu Mystická zvířata, protože jsem měla spoustu zkušeností se zvířecími průvodci. Svěřila jsem se jí s tím. Ona se vším souhlasila a potvrdila mi, že to cítí taky tak. S jedním však nesouhlasila. Ve své knize uvádím, že psi a vlci patří do mé duše. A tady jsem narazila. Ona se na mě zadívala svýma rentgenovýma očima (byla Štírka) a jasně řekla: „Psi patří do tvé duchovní rodiny a jsou její důležitou součástí, momentálně to tak musíš cítit, ale v tvé duši jsou kočky. Ty patříš kočičí říši. To poznáš.“

Něco podobného mi napsal i indiánský kamarád a já ani jednomu z nich nevěřila. Ani trochu! Ačkoliv se mi v mysli objevily střípky vzpomínek: v dětství jsem si vysnila tričko s tygrem (v té době taková nebyla k sehnání), plakala jsme, když k nám na zahradu přišly mladé kočky, ale pak přestaly (ačkoliv jsme jim dávali misku s jídlem), obdivovala jsem starou paní s kočkou, která sedávala na zápraží a představovala si, že jednou taková budu i já ve stáří, s obdivem jsem zírala na obrázek bohyně Bast v časopise… měla jsem spoustu střípků s kočkami.

Když jsem si ve své knize Mystická zvířata postěžovala, že mi kočky moc nechodí do snů a naopak, že prostě cítím, že ke mně patří vlci a psi, ona astroložka Štírka mi jasně řekla: „Nyní v tvém životě hrají silnou roli psi, protože VŠECHNO K TOBĚ MUSÍ PŘIJÍT V TEN SPRÁVNÝ ČAS. Kočky ti to ale pak vynahradí.“

A tak se stalo. Bodie se skoro ve svých šestnácti letech vydal za anděly. Tehdy jsme museli řešit pár životních změn, a tak jsme si řekli, že si dalšího pejska vezmeme z útulku hned, jak vše dořešíme. Po pár měsících se však se stalo něco neuvěřitelného. Bodie se mi objevil ve snu a vedl ke mně kočku. Přivedl ji ke mně, ona zůstala a Bodie utíkal do Světla. Následovalo několik znamení, v němž se objevovaly kočky. Jednoho dne jsme dokonce jednu kočku našly a zachránily, ale ukázalo se, že je to milovaná kočička z vedlejší bytovky, která se ztratila. Kočičku jsme vrátily a já jsem šla věnovat místnímu útulku všechny věci, které jsme nakoupili díky této příhodě.

Přišel TEN SPRÁVNÝ ČAS. V útulku mi skočila do náruče mourovatá kočka, přimkla se ke mně a já prožila ten nejintenzivnější dotek lásky. V mysli se mi vybavili andělé, leopardi, brána s kočkami, bohyně Bast…

Vzala jsem kočku domů. Pojmenovali jsme ji Missi a je to moje láska největší. Když vrní, vrní i moje duše. S ní jsem poznala i další bytosti, které spolu s anděly patří do mé duchovní rodiny. S ní se mi ještě víc otevřela a vyjasnila moje spirituální cesta. Ona mě přivedla k napsání dvou knih.

Pochopila jsem, že to byla pravda. Kočky jsou součástí mojí duše. Jak řekla moje nejlepší kamarádka: „Do 45 tě měli doprovázet vlci a psi, teď tě přebraly kočky a leopardi.“ Do snů mi přichází nádherná leopardí bytost. Na různých webech se píše, že nastal čas, kdy k nám přichází vše, co patří k naší duši. Ano, ona astroložka měla pravdu. S kočkami prožívám to nejintenzivnější poznávání své duše a nyní mi vynahrazují to, že ke mně přišly „později“.

V létě jsem seděla v parku, kde jedna žena popisovala druhé, jak byla s kamarádkou za spirituální učitelkou a zatímco kamarádka odcházela spokojená a vše se potvrdilo, ona ne. Dozvěděla se věci, které na ni nesedí. Obě ženy diskutovaly dál a já si uvědomila…

… ano, v dnešní době si je potřeba dávat pozor na to, za kým se jdeme poradit o své duši. Existují vynikající pomocníci pro probouzení duší na jejich spirituální cestě. Takové lidi jsou pro nás štěstím. Ne každý je však dobrý pro každého. Musíme najít ty, s nimiž harmonizujeme. Nevěřme úplně všemu, co je někde napsáno. Na druhé straně, je potřeba, abychom byli otevření změně.

Na internetu a v knihách jde najít spoustu materiálů, ale i zde platí: každý si musí najít ty materiály, které jsou vhodnou inspirací pro naši duši. Někdy poznáme, že určité informace k nám přišly, abychom v budoucnu přijaly poznatky o naší duši snadněji.

1 – nebojte se vývoje a změn na spirituální cestě

2 – neodmítejte některé informace jen proto, že na vás v tuto chvíli nesedí.

3 – spirituální cesta je plná objevování, a to nejkrásnější štěstí je kráčet po ní a v klidu, lásce a Světlem v duši nacházet to, co patří k našemu bytí.

A já právě poznala, že mi do života přišla kočičí duše – průvodkyně a strážkyně – která patří do mé duše. Ten nádherný pocit se nedá popsat. To poznání ve mně probudilo takovou radost, že jsem začlenila kočky i do mé práce. Napsala jsem knihu Pohádky kocoura Šikuly a knihu pro dívky Veronika a srdíčka pod lavicí. V obou knihách mají své místo kočičí hrdinové. Při jejich psaní jsem se někdy zadívala na Missi a poděkovala Bohu, andělům a mistrům za tak úžasný dar. Kdykoliv na ni kouknu, uvědomím si, jaký vděk cítím, že jdu po své životní cestě a VŠECHNO KRÁSNÉ KE MNĚ PŘIJDE V TEN SPRÁVNÝ ČAS.

Ale i bohužel odejde. Missi, která měla podlomené zdraví kvůli životu na ulici, se po pěti společných letech vydala za anděly. A mě to – přiznávám se – zlomilo. Missi ale opět zařídila, že se věci daly do pohybu. Do života mi vstoupila další kočičí láska. Parťačka podobná Missi, která ihned reagovala na jméno Maia a je další hvězdičkou v mé duši. Missi bych nazvala kočičí strážkyní, Maiu kočičí kněžkou, která mě dál povede, abych poznávala další tajemství.

Všechno má svůj čas, všechno se vyvíjí a já vám přeji, abyste našli všechnu tu krásu, která patří k vaší duši. Právě život na Zemi nám dává možnost poznat ty největší a nejhlubší lásky. Logicky. Pokud i přes závoj zapomnění, který dostáváme pro život v 3D světě, si rozpomeneme na naše lásky duše, značí to jediné: to už jsou opravdu silná spojení.

Jestliže máte doma zvířecího parťáka, anebo cítíte svého spirituálního, přeji vám spoustu lásky a abyste společně udělali hezčí svět pro sebe i zvířata. Pokud milujete zvířata jako já, věřte, jak říká Diana Cooper, vám toho hodně dají. Zvířecí duše jsou tu připraveny pomáhat nám při vzestupu do 5D. Máte-li doma zvířecí parťáky, přeji vám, ať jste spolu moc šťastní a společně si dáte spoustu lásky.

Otázky k malému zamyšlení:

1 – Jakým vývojem prošla vaše víra? Bouřlivým? Poklidně se měnícím? Nebo je stabilní a moc se nezměnila?

2 – Za jaká zvířata jsem vděční? Jakou modlitbu ohledně zvířat byste vyslali k andělům a Bohu?

Autorka: Jitka Saniová


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat a velmi nás mrzí, že se mnoho vašich chtěných plateb neuskutečnilo vzhledem k potížím funkčnosti platební brány. GoPay muselo přijmout nové podmínky bank, kdy spolkům neumožní on-line platby kartou. Prosíme o znovu zaslání/zasílání vašich příspěvků, prozatím přes klasický bankovní převod:

Pro platby v ČR: 107-7380440287/0100 s uvedením slova „Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí: IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287, BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX

Snažíme se pro vás najít jiné zjednodušující služby pro vaše platby. Děkujeme za pochopení i za podporu.

S láskou Cesty k sobě