Zdroj: Pixabay.com

Když jsem studovala ekonomku, tak jedny z předmětů byly makroekonomie a mikroekonomie. V podstatě to bylo o tom, že ekonomický makrosvět ovlivňuje ekonomický mikrosvět a naopak. Tedy že ekonomický stav země, světa atd. ovlivňuje ekonomický stav jednotlivce a opačně.

Je to velmi zjednodušeně až zkresleně řečeno, ale mě se tato ekonomická zákonitost, která byla sítem na dané vysoké škole, připomněla v souvislosti s tím, co nyní prožíváme. A musela jsem se pousmát, jak vážně všude jsou informace a jak vše kolem nám napovídá.

Vzápětí, jak mi přišla na mysl tato symbolika, jsem si uvědomila další symboliku blízkou nejen těm, co studovali makro a mikro.

A sice že naše plíce vypadají jako obrácený strom kořeny vzhůru. Jak „náhodné“, že zmíněný virus zasahuje právě tento orgán.

Stromy jsou naše vnější plíce, naše makro, a naše plíce v těle naše mikro.

Jak jsme si mohli myslet, že nám na koletktivní rovině projde, že budeme vypalovat lesy, devastovat přírodu pro honbu za neustálým „růstem“ a že nás to neovlivní? Jak jsme si mohli myslet, že nám projde a nikterak negativně nezasáhne, když budeme vysazovat krásný vyšlechtěný trávník, kde nebude bodlák či nic, co by se nám nehodilo, a ještě k tomu že ho budeme stříhat nakrátko, aby už skutečně tam moc živočichů žít nemohlo. Jak jsme si mohli myslet, že je v pořádku a zcela v souladu s přírodou mít svůj vlastní soukromý bazén s hektolitry vody a veřejná koupaliště či řeky nebo nádrže ke koupání mít mnohdy za něco pod naši úroveň? Jak jsme si mohli myslet, že nám projde zanášet ovzduší  výfukovými plyny a jinými splodinami nadmíru využíváním aut pro naše pohodlí a nedostatek času, který vyplýtváme stejně jinde a často na zbytečnosti, a ve kterých ještě navíc sedí pouze jeden člověk a sice řidič? Atd.

My nejsme nepřemožitelní! My tu nejsme pány! Nikomu z nás tu nic nepatří. My jsme jen jedna součást řetězce na Zemi. Je to Země, která nás tu přijala, která nás tu trpí a doteď to snášela s občasným vypěněním. Teď už toho má fakt dost, pohár přetekl a nastal čas ukázat nám mnohým často nevědomě arogantním, jak malí a bezmocní jsme, pokud nežijeme v pokoře, vděčnosti, soucitu a lásce a v souladu s přírodou. Jelikož jedině pokora, oddanost, vděčnost, slušnost, sounáležitost, štědrost, soucit a láska z nás dělá silné, a to i imunitně silné, paradoxně!

A změny v makru, v naší přírodě, které jsme kolektivně napáchali, samozřejmě nutně vyvolávají změny i v našich životech a v našich tělech.

Pokud makrosvět ovlivňuje náš mikrosvět a naopak, pak stav přírody ovlivňuje stav našeho života a naopak, pak náš vztah k jiným ovlivňuje náš vztah k sobě a naopak, pak náš vztah k sobě v interakci s jinými ovlivňuje stav našeho těla a naopak alias psychosomatika.

Avšak to je skvělá zpráva!

Pak to máme ve svých rukách! Každý jeden z nás! A každý se počítá, každý je stejně důležitý! Každý má tu moc!

Je třeba změnit vztah k sobě, pak se v tom směru promění i náš vztah k našemu tělu, k jiným lidem, k přírodě a Zemi, pak se promění i náš vztah ke Zdroji.

Je třeba se konečně začít milovat, chovat v úctě, avšak ne ve smyslu ega a tedy pěstovat sobeckost, lakotu, nadutost a aroganci atd. To není láska, to je jen pokus o zamaskování nedostatku úcty k sobě samému (sebelásky). Když se mám rád(a), tak nemůžu jinak, než si v klidu a bez hodnocení kohokoliv vymezovat láskyplně a se soucitem své hranice, a tedy se nepovyšovat ani neponižovat před nikým a před ničím.

To, jestli se chováme v úctě, jestli jsme takto láskyplně přistoupili k sobě, poznáme jednoduše. Nebudeme totiž najednou soudit a kritizovat jiné a to ani v duchu či nahlas (byť nebudeme souhlasit z jejich chováním), budeme chápající, ohleduplní, nápomocní vůči ostatním. Proč? No jak uvnitř tak vně – mikro a makro.

S tím souvisí například i to, že řekneme: “DOST!” průmyslově zpracovaným potravinám a polotovarům, jelikož se máme natolik rádi, že si uděláme čas na to uvařit si ze surovin a popřípadě se tento způsob vaření naučit. Uděláme si čas přečíst si složení jednotlivých kupovaných produktů, abychom měli vůbec představu, co do svého těla dáváme atd. Tím řekneme: “STOP!” všem, kteří na naší nelásce k sobě vydělávají a donutíme změnit trh a nabídku potravin a nejen nabídku potravin.

Vaření ze surovin je levnější než kupování polotovarů nebo průmyslově upravených produktů. Snídani, oběd či večeři máte pro celou rodinu do půl hodiny na stole, pokud v jídle není maso nebo jste si luštěniny uvařili večer den předem, zatím co jste se šli třeba vysprchovat. Jen si to zkuste! To je velký chyták a past pro všechny, kteří v rychlém běhu života uvěří, že ušetří čas a peníze v pežence, když budou kupovat vysoce zpracované potraviny nebo polotovary. Taky je vaření ze základních surovin levnější proto, že když je kvalitní potravina, má i vyšší obsah živin a sníte jí méně a taky proto, že upečená buchta nebo domácí sušenky (když si na upečení uděláme čas) stojí stejně jako balíček sušek plný éček nebo dokonce méně.

Chápete?! My určujeme nabídku! A podobně jako o potravinách bych mohla pokračovat dál.

A když takto změníme v prvé řadě vztah k sobě a změníme pak následně vztah k ostatním, tak nám to již nedovolí, naše otevřené srdce nám nedovolí, abychom drancovali lidi, přírodu, abychom bojovali atd.

A nebudeme tak vytvářet vně nerovnováhu, jelikož ji nebudeme mít ani uvnitř sebe, a nebudeme muset pak ani prožívat dorovnání této nerovnováhy. Jelikož tady na Zemi funguje zákon rovnováhy. Když něco povyšujeme, život nám přivede zkušenost, abychom zažili zklamání v tom, co jsme nadřazovali. Když něco ponižujeme, život nám přinese zkušenost, abychom pokorně poklekli před tím, co jsme ponižovali.

A my jsme kolektivně dlouho povyšovali sebe nad přírodu, nad vše, co tu je. Zneužívali jsme kolektivně dlouho svoji moc. A tak nyní je nám dáno pocítit, jak malí jsme, když svoji moc zneužíváme a povyšujeme se.

A tedy klíčem k tomu, aby se daná situace vyřešila a hlavně neopakovala, je právě náprava našeho vztahu ke Zdroji a k matce Zemi, a tedy prociťování vděčnosti, že tu můžeme být, že je nám dáván kyslík, sluneční paprsky, půda pro vypěstování potravy, voda k pití, prociťování pokory k našemu životu takovému jaký je, prociťování, že to, co se nám děje, je náš kolektivní výtvor, my jsme za něj kolektivně odpovědní a rozhodnout se, že už nedopustíme, co jsme dopustili, a začneme se v souladu s tím každý jednotlivě ve svém životě chovat.

Tak jak u všech situací v našich individuálních životech se situace v různých cyklech a ve stále vyšší intenzitě opakují, dokud nepochopíme a nepřejdeme do pokory, stejně tak i v kolektivních otázkách.

Čím dříve pochopíme, procítíme vděčnost a pokoru, přijmeme odpovědnost za to, jak jsme se chovali k Zemi, přírodě, lidem a všemu živému a to každý jeden z nás, tím dříve nebudeme muset čelit tomu, čemu čelíme. A hlavně problém se nebude opakovat, jelikož jej tímto vytrhneme i s kořínkem.

Záleží na každém z nás, jelikož záleží na tom, jaká energie bude převažovat v kolektivním vědomí. A každý do kolektivního vědomí přispívá stejnou váhou.

Je nám tímto dána ohromná příležitost začít znovu a zcela jinak – v harmonii, lásce, svornosti a to všichni společně. Je to na nás.

Daná nákaza, všechny ty opatření států, všechny ty nouzové stavy nám z toho vyššího pohledu nesmírně pomáhají. Nutí nás se zastavit. Ať už jsou záměry všeho kolem nás jakékoliv, Zdroj nikdy nekoná skrz kohokoliv z nás jen tak a vždy se sleduje vyšší záměr. A já vnímám tady to vynucené zastavení a ty opatření, díky kterým jsme v izolaci víc jak kdy jindy, jako pomoc k tomu, abychom právě měli prostor pochopit a prociťovat to, co jsem zmínila, a tím se kolektivně pozvednout a nechat vir nebo cokoliv jiného, co nás trápí, tam, odkud na nás již nemůže.

Prosím vás, kteří jste již připraveni, a tedy schopni vnímat to, co tu píši, abyste využili tento čas vynuceného zastavení k tomu, abyste šli dovnitř sebe a zkoušeli v sobě pociťovat vděk, že to přišlo, vděk za život, za maličkosti a pociťovat upřímnou lítost nad tím, co jsme jako kolektiv činili Zemi. Láska, soucit, vděčnost, pokora ke svému životu, úcta k sobě a jiným, štědrost, ohleduplnost a vzájemná pomoc a podpora to jsou podle mě klíče, jak z toho ven, a současně řešení v té nejhlubší rovině, nejen aby toto zmizelo z našich životů, ale aby se nic podobného již nevrátilo.

A není to běh na dlouhou trať. Vůbec!  Sama vím ve svých vlastních individuálních situacích, jak rychle se situace obrátí, když zapojím zmíněné mírové zbraně. Je to jak zázrak! A mnohdy pláču dojetím a vděčností, jakou moc mám a že ji můžu užívat. Ale tu moc máme všichni. Akorát jsme ji zatím nevědomě užívali a tak často nevědomě obraceli proti sobě podlehnutím strachu a jiným emocím. Většina lidí na Zemi má velké srdce, jen se ho bojí otevřít. Myslím, že by to bylo velmi rychlé, kdyby aspoň ti, co si toto přečtou, zkusili ve svém životě, ve své každodennosti aplikovat zmíněné.

S láskou Peťa
www.jinypristup.cz


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat a velmi nás mrzí, že se mnoho vašich chtěných plateb neuskutečnilo vzhledem k potížím funkčnosti platební brány. GoPay muselo přijmout nové podmínky bank, kdy spolkům neumožní on-line platby kartou. Prosíme o znovu zaslání/zasílání vašich příspěvků, prozatím přes klasický bankovní převod:

Pro platby v ČR: 107-7380440287/0100 s uvedením slova „Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí: IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287, BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX

Snažíme se pro vás najít jiné zjednodušující služby pro vaše platby. Děkujeme za pochopení i za podporu.

S láskou Cesty k sobě