V českých lesích je ve špatném stavu 80 % dospělých jehličnanů. Situaci mohou zlepšit digitální technologie

datum 1. 7. 2022

České stromy trápí úbytek jehličí a listí. Defoliace je známkou toho, že stromy nejsou v dobrém stavu. Zcela zdravých dospělých jehličnanů, tedy těch starších 59 let, jsou v Česku jen 2 %. Listnáčů ve stejné věkové kategorii pak 13 %. Za špatný zdravotní stav mohou především vlny extrémního sucha a kůrovcová kalamita. Pomoci by mohl projekt České zemědělské univerzity (ČZU) ve spolupráci se společností T-Mobile - Jevany. Ten bude pomocí moderních technologií hledat způsoby, jak lesy ochránit. Vyplývá to z analýzy datové žurnalistiky Česko v datech.

České stromy trápí nedostatek listí a jehličí. Platí to zejména pro dospělé jehličnany (starší 59 let), těch jsou zcela zdravá pouze 2 %. Mírný úbytek jehličí je pozorován u 18 % z nich. Zbylé čtyři pětiny jehličnanů se pak potýkají s výrazným nedostatkem jehličí. Listnáče jsou na tom o poznání lépe, i přesto je ale v této kategorii zdravých jen 13 % stromů. Většině listnatých stromů totiž schází nanejvýš 60 % listů. Vyplývá to z letošního monitoringu, který provedl Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM). Ústav poměřuje přes 10 tisíc stromů na 306 monitorovacích plochách, přičemž se jedná o reprezentativní vzorek. 

Míru defoliace neboli odlistění, vědci využívají jako ukazatel zdravotního stavu stromů. Promítá se do ní nejen napadení škůdci a paraziti, ale také sucho či znečištění ovzduší. Celkový objem emisí v Česku přes 30 let sice klesá a situace se tak postupně zlepšuje, průměrná teplota ovzduší se ale naopak setrvale zvyšuje, což stromy výrazně zatěžuje.

[Infografika 1 - defoliace

Defoliaci lze pozorovat například u smrku, který je v českých lesích nejpočetněji zastoupenou dřevinou. Od roku 2009 se dospělé smrky pomalu zotavovaly a stoupal podíl stromů, které trpěly jen mírnou defoliací (postrádaly maximálně čtvrtinu jehličí). Petr Fabiánek z VÚLHM vysvětluje, že změna k horšímu přišla s rokem 2015: ,,Pozorujeme, že silnější míru defoliace od roku 2015 způsobila kůrovcová kalamita. Ta se rozšířila ze severní Moravy na celé území republiky a zasáhla i polohy s nadmořskou výškou přes 900 m." Současná situace ale může být ještě horší, než ukazují čísla. ,,Uváděné hodnoty silně poškozených stromů nemusí odpovídat skutečné výši. V intervalu mezi pravidelným každoročním hodnocením totiž často dojde k odtěžení těchto stromů. Nemohou tak být zahrnuty do hodnocení," dodává Fabiánek.

Smrky přitom tvoří polovinu veškerých stromů v českých lesích, borovice pak 16 %. Podle Ministerstva zemědělství by se ale v české krajině bez přičinění člověka smrk podílel na lesích jen z 11 % a borovice ze 3 %.

[Infografika 2 - druhové složení českých lesů

Vysočina přišla od roku 2016 o pětinu všech jehličnanů

Objem vytěženého dříví rozhodně není zanedbatelný. Například v kraji Vysočina bylo od roku 2016 pokáceno 20 % veškerého jehličnatého lesa. Podle serveru Fakta o klimatu se v 95 % případů jednalo o nahodilou těžbu spojenou především s kůrovcovou kalamitou. Jehličnaté lesy výrazně ubývaly také v Olomouckém, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji.

[Infografika 3 - podíl vytěženého jehličnatého lesa

Lesům pomohou zvládnout sucho drony a umělá inteligence

ČZU se v rámci projektu Chytrá lesní krajina snaží kalamitám takového rozsahu zabránit. Studuje, jak se česká příroda může v budoucnu měnit, a jak se lze na tyto změny připravit. S použitím moderních technologií pak zjišťuje, jak se bránit proti suchu, efektivně hospodařit s vodou a zamezit erozi.

Univerzita ve spolupráci se společností T-Mobile zahájila pilotní projekt Jevany. ,,V rámci projektu bude v přírodě instalována hustá síť senzorů a využívány budou také drony. Jednotlivá zařízení budou navzájem propojena, díky čemuž budou moci společně komunikovat a shromažďovat přesná data například o změnách vlhkosti či vývoji teploty v jednotlivých částech lesa při extrémním počasí. Tato data pak budou skrze 5G síť v reálném čase zasílána do data centra, kde je bude analyzovat umělá inteligence. Projekt navazuje na Chytrou zemědělskou krajinu a je zatím na svém začátku, ale věříme, že přinese zajímavé a v praxi uplatnitelné výsledky," vysvětluje Jan Hirš, ředitel pro Industry 4.0 ve společnosti T-Mobile. Projekt bude realizován na ploše o rozloze 1 725 ha, kterou představuje zejména kaskáda rybníků na Jevanském potoce a okolní lesní porosty.

Na adaptaci české krajiny jde 14,5 miliardy korun z evropských fondů

Projekt Chytrá zemědělská krajina není ojedinělý. SUSTREE Interreg Central Europe podpořený z fondů EU, na němž se v letech 2016-2019 také podílela ČZU, se snaží předvídat, jak bude vypadat krajina za 100 let. ,,Jedním z výstupů projektu byla mimo jiné počítačová aplikace, která lesníkům na základě vstupních parametrů vybere nejvhodnější sazenice, které se dají v daném prostředí pěstovat," uvádí Ivana Tomášková z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze. 

Pro adaptaci krajiny na klimatickou změnu získá Česká republika v rámci Národního plánu obnovy z evropských peněz 14,5 miliardy korun. Z této částky Ministerstvo zemědělství podpoří zadržování vody v lese, a především výsadbu smíšených lesů, které jsou odolnější než smrkové monokultury.

Zdroj: https://www.enviweb.cz/122308

sdílet: 
holubice
Podpořte nás

Děkujeme

Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat.

Pro platby zdarma v ČR a Eurozóně:
2502009848/2010 s uvedením slova
„Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro platby v ČR:
107-7380440287/0100 s uvedením
„Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí:
IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287 
BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX
Název účtu: CESTY K SOBĚ
Praha 4, 149 00
Česká republika

111
111 Kč
222
333 Kč
333
555 Kč
444
777 Kč
999
999 Kč
libovolna
libovolná částka
Cesty k sobě
FB ico