Zdroj: Pixabay.com

Sedmá kapitola na začátku trošku polechtá naši pozornost a připomene informace z kapitol minulých. Na tomto základě pak představí Vědomý stav a jeho význam. Na co a jak reagujeme? Co jsou naše podněty? Je každá reakce podnícena akcí? Udělejte si čas a vzhůru do čtení.

Doba čtení 20 min.

Cesty k sobě


Od Aktátora k reaktátorovi

Zeptej se sám sebe. Akce nebo Reakce?

Každá reakce má svůj počátek v akci. Vždy si tento jednoduchý zákon lze ověřit, jde o singularitu neboli interakci. Platí u všech informací v naší mysli, včetně těch, které k nám přichází ze smyslových orgánů, tedy i ve vnímaném fyzicko-chemickém světě vnímaném našimi pěti smysly.

Každá reakce má svůj počátek v akci.

Pokud souhlasíš, čti dál?
Pokud nesouhlasíš, odlož četbu a vrať se k četbě až budeš s tímto faktem souznit.

Mysl procesuje informace

Mysl je nástroj přijímání a vyhodnocování informací. Vše, co vnímáme a dokážeme myslí zaregistrovat, jsou informace. Informace do mysli k nám přicházejí z vnějšího prostředí díky našim smyslům a z vnitřního vědomého prostředí, tedy jako vnitřní podněty, které může identifikovat například jako emoce, city, pocity, představy, sny, vnímání své osobnosti, názory, myšlenkové schémata a mnohé jiné. Zásadní informace, které mysl zpracovává se skládají v myšlenky, nápady, aj.

Mysl je nástroj na procesování informací.

Pokud souhlasíš, čti dál?

Pokud nesouhlasíš, odlož četbu a vrať se k četbě až budeš s tímto faktem souznit.

Vědomé podněty

Vše jsou informace vycházející z podnětů mysli (z akcí), ústící v reakce v naší mysli, ať už ve vědomé či zdánlivě nevědomé. Tedy ty reakce, u kterých věříme, že sami jsme tvůrci počáteční akce, nazýváme vědomé. Ty reakce, o kterých věříme, že nejsme tvůrce jejich počáteční akce, ale přijímáme je pouze jako reakci, nazýváme nevědomé. V současné psychologii se nazývají také jako podvědomé nebo automatické (sny, emoce, pocity, reflexy, dýchání, mrkání, automatické pohyby, regenerace, bušení srdce, růst, aj.) V hovorové řeči občasně nazýváme tvůrcem takových akcí přírodu (“to příroda..”).

Všechny informace v mysli vychází z podnětů mysli, tedy akcí mysli, přinášející vstupní informace.

Pokud souhlasíš, čti dál.

Pokud nesouhlasíš, odlož četbu do té doby, až budeš s tímto faktem souznit.

Inteligentní akce

Každá inteligentní informace má svůj počátek v inteligentní akci, která ústí v inteligentní reakci. Inteligentní akci může vyvolat jen taková inteligence, nebo “inteligentní tvor”, který má dostatečnou inteligenci a energii k tomu, aby inteligentní akci provedl. Čím inteligentnější tvůrce, tím dokáže vyvolávat inteligentnější akce. I u automatických reakcí, zvláště u těch, které jsou vysoce náročné, musí být v počátku vysoká inteligence, která reakci způsobí, přičemž my vědomě vnímáme pouze reakci/výsledek (například bytí srdce bez minimální odchylky, tvorba snů, aj.).

Každá inteligentní reakce, ať už vědomí či nevědomá, má svůj počátek v inteligentní akci.

Pokud souhlasíš, čti dál.

Pokud nesouhlasíš, odlož četbu do té doby, až budeš s tímto faktem souznit.

Labyrint

Informace projevující se v mysli (smyslové, intuitivní, automatické i myšlenkové, aj.), proudí přes myšlenkovou mapu mysli, respektive strukturu naší mysli, kterou tvoří mnoho věcí, mimo jiné zkušenosti, vzpomínky, charakter, postoje, závěry, úsudky názory, přesvědčení, víra, celková osobnost, aj. Informace tak proudí strukturou mysli, skrze myšlenkové cesty ve vzorcích myšlenkových map. Rozdílnou roli ve zpracování informací hraje během života především zkušenost a rozdílná nálada v daných situacích.

Inteligentní akce, u který jsme či nejsme na počátku vyvolají v mysli reakci dle struktury naší mysli.

Pokud souhlasíš, čti dál.

Pokud nesouhlasíš, odlož četbu do té doby, až budeš s tímto faktem souznit.

7.1.

Vědomí stav

Vědomí stav je stav od duše přes ducha k mentální úrovni a informačnímu poli vnímanému. Jde o stav od středu, od duše, ven v každém teď (v přítomném stavu). Právě při tomto uvědomění se člověk přestává ztotožňovat se svou myslí a uvědomuje si napojení přes podněty od své duše, a ucelí si mentální myšlenkovou podstatu svého ducha, kde se dříve považoval za spouštěče akcí (uvědomí si, že reaguje na podněty ducha své duše, čímž se ztotožňuje se svým duchem a jeho podněty, nikoli s celou myslí, informačním polem, tedy podněty prostředí). Informační úroveň celkové mysli je pak pro člověka prostředím, nikoli ztotožněním. V této úrovni se člověk pohybuje v napojení na svou širší součást, ať je již zrcadlení jakékoli.

V obráceném (zrcadlovém) pojetí, člověk otevírá (člověkem je otevíráno) mysl pochopením, zkušeností a postojem. Jde o uvědomění si celé své bytosti od stavu počátku přes duševní paprsek, který tvoří ducha až k mentální úrovni (například člověku ve světě). Plnohodnotně začíná vnímat podněty v mysli a rozpoznávat jejich počátek. Nalezne svůj počátek ve vědomí a uceluje si informační pole svého ducha v informační mřížce (v mysli i podnětech vnějších, smyslových). Informace mysli pak plynou jednoduše a vědomě bez nutnosti přemýšlet, vymýšlet a uvažovat, jelikož stav vědomí je stav vědět. Člověk jedná z klidového stavu bez velkého shonu akcí a reakcí základních duchovních částic (přemýšlení).

Neuvědomělí stav/spící člověk z pohledu mentální úrovně (z pohledu duševního spící stav neexistuje); (viz. kapitola 6.5.)

  1. Člověk se vnímá pouze v prostředí zrcadlení “Světa” a svou mysl vnímá jako sebe, přičemž se považuje za toho, kdo je na počátku akcí ve “své” mysli. Člověk se tedy ztotožňuje se “svou” myslí, nikoli s vědomím a nevnímá napojení skrze podněty svého vědomí (nechápe se jako součást své duševní bytosti, která udává podněty v “jeho” mysli).
  2. Člověk odděluje mysl od “vnější” skutečnosti (smyslových informací) a zároveň odděluje “svou” mysl od myslí všech ostatních, respektive nevnímá celou informační úroveň jako duchovní jednotnou, ve které je nutné rozpoznat podněty pouze svého ducha (celá informační úroveň všech myslí je duchovní úrovní dané reality).

7.2.

Podněty mysli

Reakce v mysli, u nichž věříme, že jsme na počátku jejich akce, tedy ztotožňujeme se s nimi, považujeme za vědomé. Pokud se však zaměříme na původ akce u citů, emocí, intuice vedoucí až k představám, myšlenkám a nápadům, aj., nedokážeme vědomě rozpoznat počátek akce. Tudíž přijímáme inteligentní reakci, u které pouze věříme, že jsme inteligence na jejím počátku a ztotožňujeme se s ní.

Pokud nejsou lidé ve zcela vědomém stavu, reagují na podněty mysli, přičemž se s těmito podněty ztotožňují (jsou reaktátoři, kteří se ztotožňují s akcemi u nichž nejsou na počátku akce). Ve vědomém stavu člověk rozpoznává sám sebe jako reaktátora u všech podnětů mysli a všech myšlenek a napojuje se na podněty plynoucí přes ducha své duše k vědomí a celku, kterou je duše součástí, k Lásce existence.

V nevědomém “spícím” stavu jsme na počátku akce, ačkoli o tom nevíme (nevnímáme celou svou bytost). S reakcemi se ztotožňujeme skrze strukturu naší mysli, naší osobnost. V takové situaci je nanejvýš důležité umění napojení se na své pravé duševní já, respektive rozpoznat podněty mysli (akce) tohoto já a splynout s nimi. 

Zdroj: Svetlove.cz

Kdo se ztotožňuje s myslí, ztotožňuje se s reakcemi duchovní roviny a těžko dokáže identifikovat pouze akce ducha své duše.

Mentální úroveň a duch duše (obrázek)

Na obrázku vidíme v prvé řadě lupu, která symbolizuje informačně nabyté duchovní částice dle vibrací v astrálním prostoru (kapitola 2.1.), přičemž víme, že každá úroveň reality má jinou vibrační úroveň (viz. kapitola 2.4., 4.2., 4.5.). Dle frekvence těchto vibrací se vytváří škála různých realit a zrcadlení (viz. kapitola 4.7.), tedy projevy ducha v těchto úrovních modré hlavy zrcadlící se té oranžové hlavě (duchovy duše) (viz. kapitola 4.2, 4.3.). V prostředí mentální úrovně ducha (modré hlavy) se zrcadlí informace z holografického “vnějšího” světa zpět do mysli (viz. kapitola 5.2.). Tyto informace reflektují interakce v rovině astrální zrcadlově. Takováto interakce vyvolává akce a reakce v mysli, které procesuje duch duše. Duch tak na základě informací “smyslových” i “mimosmyslových” plynoucí z  informační mřížky (z aktuálního informačního pole) do informačního uzlu (celé duchovní pole duše) interaguje. Informace na jiných frekvenčních úrovních, které duch duše procesuje, se promítají modré hlavě například jako představy, sny, vyšší emoce, aj.

Pokud je mysl opravdu uzavřená/neuvědomělá, je mysl rozdělená “závojem”. To co duch činí před závojem, považuje modrá hlava za své vlastní akce (i když jde o reakci akcí oranžové hlavy) a nevnímá, co dělá oranžová hlava a tedy ani nevnímá, jaké jsou její další projevy v jiných dimenzích (nevnímá ostatní modré hlavy). To co se děje za závojem považuje modrá hlava za například: automatické reakce, reflexy, intuici, podvědomí, nadvědomí, sny, aj.

Duch (oranžová hlava) prožívá reality různým způsobem, přičemž harmonizuje celkový stav ducha napříč myslí všech mentálních úrovní (viz. kapitola 4.2.). Duch (oranžová hlava) funguje na základě všech informací + a –  v realitách (dimenzích), kde se projevuje (viz. kapitola 4.2. až 4.5.). Jde o základního “aktátora” všeho, co do mysli přichází (v případě ideálního napojení na duševní úroveň). Lze říci, že duch každé duše je základním hybatelem veškerých informací, které duši ovlivňují v duálním vesmíru.

Každý modrý obličej má svůj základní labyrint, který má ovšem vyšší a nižší patra, kde se již nachází další modrý obličej, jde tedy o multidimenzionální labyrint, který spravuje duch duše. I tak může mít modrý obličej vyšší a nižší frekvenci mysli, než přejde na vyšší úroveň dimenze, respektive se spojí s vyšší frekvenční úrovní ducha (povýší se). Udržení si rovnováhy v dané úrovni reality, tedy v dané frekvenci modrý obličej absolutně zprůchodňuje napojení na vědomí stav, respektive omezuje/harmonizuje jakékoli disharmonie. Tak může být v dané frekvenční rovině vědomou vysokofrekvenční bytostí, aniž by přešel do vyšší frekvenční roviny (viz. kapitola 4.5.).

Labyrint (obrázek)

Labyrint tedy symbolizuje všechny informace v mysli mentální úrovně. Jde o prostupnou fázi procesu informací od vědomí k duchovi a jeho prožívaným realitám. Veškeré informace vždy nesou svou polaritu, vibraci a energickou stopu. Dle toho, jak je duchovní mysl formována během prožívání reality, labyrint se formuje, vytváří odbočky, slepé uličky, obchůzky, schody, výtahy, sklípky a vyhlídky. Někde je na nižší úrovni (zasahuje třeba i do nižších úrovní vibrací, někde je zase výše). A tak v průběhu času se labyrint mění a formuje, přičemž cílem ducha duše je více a více labyrint prosvětlovat.

Labyrint reaguje na měnící se zkušenosti mentální úrovně, její přesvědčení, paradigmata, postoje a závěry. Labyrint se může měnit velmi operativně, jelikož paměť není součástí labyrintu. Pokud však labyrintem prochází vzpomínka či představa předchozího stavu informací, je tento průběh vždy současného informačního stavu labyrintu. Labyrint vždy funguje v přítomnosti, bez ohledu na informační stavy minulé a budoucí.

Čím více je labyrint přímý, uličky jsou bez záhybů a schodů a odboček, tím je v labyrintu více světla a informace prochází jednodušeji. Ideální stavem labyrintu by byla přímá ulice mezi fází 3, 2  a 1 (vědět, viz. kapitola 5.1., 5.3., 5.4.). Zároveň by tak fungovalo i ideální harmonizace částic, kdy by informace byly ovlivňované pouze za přispění ducha duše (mentální úroveň by si uvědomila, že vše co vnímá je její informační pole a cizí vůle není možná). Jelikož však duch operuje v prostředí disharmonií, z ulice je labyrint. Čím více pak informace prochází uliček, tím více energie to ducha stojí. Každé napřímení labyrintu dokáže ušetřit duchu více a více energie.

  1. labyrint (informační uzel) je vždy součástí celkového informačního rozhraní (neexistuje samostatná individuální mysl).
  2.  labyrint (informační uzel v celkovém rozhraní) je vždy dle své vibrace v úrovni určité vibrační úrovně, tedy ji vždy ovlivňují informační proudy (podněty) dané úrovně.
Myšlenkové mapy

Proto, aby šlo vůbec v tak složitém systému fungovat (mnoho pater labyrintů) mnoha duchů/center sdílející informační pole, jsou činěny myšlenkové mapy v celkovém labyrintu informačního rozhraní  (viz. kapitola 6.2.). To je dáno díky zrcadlení informací, které probíhá v souladu se simultálně probíhajícími realitami (se singularitou dějí).

Myšlenková mapa = proce akcí a reakcí informací v duchu duše a následně akcí a reakcí ducha duše a okolního informačního prostředí.

Z celkové informační mapy se lze vymanit vůlí duše, pokud je mysl mentální úrovně dostatečně vědomá a dokáže vnímat rytmus, tedy celkovou myšlenkovou mapu (dalo by se říci braosud) do ještě více láska

Procesy informací (obrázek)

Procesy, jak duch zachází s informacemi jsou nakreslené tyrkysově. Popisky znázorňují, jak proces zpracování a vyhodnocení informací (odraz/zrcadlení astrální úrovně), vnímá mentální úroveň, která neřeší podněty a ztotožňuje se svou myslí (přisvojuje si akce).  Procesy přímých informací skrze ducha z vědomé úrovně bez harmonizace jsou znázorněny růžovou částí labyrintu a růžovými popisky jako vnímání, intuice, city atd. Ty neprochází procesem zpracování a vyhodnocení, logikou a pochopením. Takovéto informace mají také svůj podtext, velmi ovlivněn informacemi z dalších úrovní reality. Naopak zpětné vnímání vyšších duchovních úrovní je skrze jemnohmotné smysly (například cítění energií, energický hmat, formování energie, jasnozřivost aj.)

Na pozadí procesů informací fungují 0programy0, jako podtext, které mají různé funkce. Myšlenkové programy jsou velmi podobné programům jaké máme na počítači. Běží, aniž bychom je vědomě vnímali, nicméně velmi ovlivňují vnímání zrcadlení i vnímání podnětů mysli. Takovýmto programům jsou velmi podobné “pocity”.

Vůle je vždy na začátku akce a vede od vědomé části celkového ducha k manifestaci do informačního prostředí (viz. kapitola 7.3.).

Harmonizace disharmonií (lupa)

Některé části labyrintu mohou být více0tmavší (informace spojené například se strachem, obavou, nepříjemným zážitkem atd.)0jiné zase velice světlé (synapse znázorňující, to co máme rádi, co milujeme, co děláme s oblibou), (viz. kapitola 6.4.). Samozřejmě ty méně světlé nám dokáží snížit krátkodobě náladu, ty světlé nám zase náladu zvyšují (viz. kapitola 6.4.; je doporučeno opětovně přečíst). Duchovně jde o napojení na různě vibrační části informačního pole (viz. lupa).

Pokud je mysl vyrovnaná, odráží více světlé částečky z informačního pole (kapitola 6.3., 6.4.) a tím vnímá lépe i jiná patra svého labyrintu (6.2.). V takovém případě mysl vnímá informace z vyšších pater, i když se její “vnější” zrcadlení nemění. To je pak následně spojeno s napřimováním cest labyrintu, boření záhybů a zprůchodnění slepých zablokovaných uliček. Pokud jsou disharmonie duchem zharmonizovány, do labyrintu se dostává více a více světla. Tento proces je samozřejmě těžší v nižších patrech labyrintu. Mysl začíná odrážet světlejší částice celkového informačního pole a frekvence “nálada” se zvedá (viz. kapitola 6.3.)ještě více láska

7.3.

Vůle a záměr

Hlavní silou mysli je vůle ducha duše. Síla vůle usměrňuje všechny informační proudy, ať už je manifestovaná do reality zrcadlení nebo zůstává manifestovaná v mysli, tedy duchovním světě. Vůle dokáže měnit procesy informací strukturu labyrintu a tím mění celkové schéma multidimenzionální i projev informačního uzlu v celkovém informačním rozhraní. Vůle je síla vědomí. Vůle je síla manifestace v celém astrálním prostoru, v Duálním vesmíru. Vůle je vědomím, a vědomí není jiné než Láska. Je pouze jedna vůle v jednotě, jedna vůle v duálním vesmíru chovající se zcela neutrálně a vplouvající do astrálního pole šumění akcí a reakcí informací.

Vůle prvotně utváří záměr. Už samotný záměr je děj probíhající v souladu s intuicí, bez ohledu na to, jestli se projeví v myšlenkové mapě, jestli je vizualizován, manifestován, promyšlen či pochopen. Lze s nadhledem říci, že záměr je myšlenkový proces ducha před tím, než vejde do celkového informačního procesu. Po “smrti”, kdy se duch probouzí ze “snu života ve Světě”, záměr a vůle funguje bez jakéhokoli omezení (manifestace myšlenkové a materiální), kromě omezení mentální úrovně. Omezení udává pouze 7 vesmírných zákonů duchovního vesmíru.

Poznámka: synchonicita a singularita neprobíhají v nadhodilé interakci informací. Vždy jde o projev vůle skrze duchovní reality. Zásadní je zcela se napojit na vůli své vlastní duše a vší lásky co existuje. Jde o jev popsatelný z pohledu myšlenkového, duchovního, vibračního i informačního. Opravdovou akcí, která plyne k napojení na duševní stav a existence lásky je záměr to učinit a posléze vycházet z tohoto záměru vycházet jako z prvobodu a s uvědoměním jednoty.

7.4.

Uvědomování

Kdo překoná úkon rozpoznání své mysli, začíná vnímat mysl jako informační uzel v celkovém sdíleném “on-line” informačním prostoru duchovního světa (tedy nikoli jako individuální uzavřenou část sebe). Vnímá jak mysl funguje a kdo je za různými podněty v mysli, jak funguje připojení, programy a myšlenkové cesty. Nevnímá již prožívanou realitu jako individuální bytost. Začíná vnímat zrcadlení mysli a jejich fungování.

Nejdůležitějším úkonem pak je přesná identifikace vědomé části mysli, tedy identifikace sama sebe v on-line prostoru. Jde o rozpoznání zrcadlení vědomí/mysl/mentální úroveň, jak fungují zpětné podněty a identifikace akcí, která vede k rekcím v mysli. Tímto způsobem a absolutní uvědomění si, že láska, je to nejdůležitější, si i mentální úroveň může udržet kontinuální napojení na své vědomí, tedy nenapojuje se na jiné informační proudy a myšlenkové mapy různých úrovní realit (respektive v nich dokáže fungovat s uvědoměním si své bytosti, tedy nenechá nevědomě vést, ale činí reakce v návaznosti na akce své duše, posléze ducha).

Když se přestaneme ztotožňovat se všemi podněty mysli (zvyšujeme jen náladu a udržujeme duševní napojení v přítomném okamžiku), začneme vnímat veškeré akce mysli jako podněty napojení, tedy interakci duchovní podstaty (astrální šumění/akce a reakce informací). V této fázi můžeme vědomě od duše (záměrem a vůlí: prostě se rozhodnout každé “teď”) odpojit vše, co nevychází z napojení naší duše a co není v souladu s naší láskou (vždy dát do afirmace slovo “po harmonii”).

Již se neztotožňujeme se svou myslí ale s vědomím. 

Autor: Tomáš Růžek

Zdroj: svetlove.cz

Uvědomění: Kapitola I

Uvědomění: Kapitola II

Uvědomění: Kapitola III

Uvědomění: Kapitola IV 

Uvědomění: Kapitola V

Uvědpmění: Kapitola VI


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat a velmi nás mrzí, že se mnoho vašich chtěných plateb neuskutečnilo vzhledem k potížím funkčnosti platební brány. GoPay muselo přijmout nové podmínky bank, kdy spolkům neumožní on-line platby kartou. Prosíme o znovu zaslání/zasílání vašich příspěvků, prozatím přes klasický bankovní převod:

Pro platby v ČR: 107-7380440287/0100 s uvedením slova „Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí: IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287, BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX

Snažíme se pro vás najít jiné zjednodušující služby pro vaše platby. Děkujeme za pochopení i za podporu.

S láskou Cesty k sobě