Chtěla bych se s vámi podělit o jednu opakovanou zkušenost.

Já stejně jako vy mám mnoho nezpracovaných věcí, a tak mě taky přepadají různé strachy a jiné nepříjemné emoce.

Má opakovaná zkušenost, která mi poskytla úlevu, bylo, že jsem se v těch chvílích zaměřila na přítomnost. Když jsem jedla, snažila jsem se plně uvědomovat, že jím, a být za to vděčná. Při každém nádechu jsem se snažila si plně uvědomit, že dýchám, a jaký je to dar, že můžu dýchat a vůbec něco dýchat, atd.

V těch chvílích jsem se snažila být k sobě milá, avšak nikoliv na úkor jiných. Kladla jsem si otázku: „Co můžu udělat, aby mi bylo lépe a přitom respektovala hranice jiných?“ A tak jsem si například upekla buchtu, byť byla půlnoc, šla běhat, bez ohledu na to, kolik mám práce. A všímala jsem si, že pokaždé se dostavila úleva, byť chvilková.

Později to bylo jiné. Fixování se na přítomnost zůstalo. I nadále jsem se snažila více pociťovat vděčnost za vše, co v životě mám. Avšak, místo otázky: „Co můžu udělat, aby mi bylo lépe, a přitom jsem respektovala hranice jiných?“ jsem se sama sebe ptala: „Jak můžu být užitečná? Co můžu udělat tady a teď, aby to někomu pomohlo?“. A následně to zkusila udělat. Takže jsem například zalila kytky, přesadila kytku, která se v květináči již vyvracela, umyla koupelnu, udělala partnerovi jeho oblíbené jídlo, podívala se s ním na jeho oblíbený film, napsala další článek, atd.

Ze záměru zaměřeného na sebe jsem se přesunula k zaměření se na to, čím můžu být v daný čas užitečná, prospěšná, čím můžu posloužit. A téměř vždy se pak děly zázraky. Já cítila uvnitř velkou úlevu, tlak povolil. Cítila jsem se užitečná. Samozřejmě pomáhat jiným vždy s respektem k hranicím jiných. Jelikož pomoc či podpora druhými nechtěná je opět jiná forma překračování hranic druhých, a tedy i projev nedostatku respektu k sobě.

Ten postup v těch těžších chvílích byl tedy pořád stejný, jen se začal zcela přirozeně odehrávat jakoby na poli o něco vyššího vědomí, než tomu bylo před tím. V situacích, kdy mi nebylo nejlíp, jsem postupně v průběhu svého vývoje zaměřovala pozornost mimo sebe. Avšak nikoliv ze strachu, abych byla k něčemu, abych byla jinými vnímána jako ta ochotná, hodná, abych za to od jiných získala něco zpět, ale se záměrem, že třeba budu někomu užitečná, mezitím, co sama v sobě řeším své. A ta úleva s tím spojená byla větší.

Je velký rozdíl, když pomáháme, podporujeme ze strachu, a kdy takto pomáháme, aniž očekáváme cokoliv nazpět, ať už je to láska, pozornost, péče, vděčnost, přijetí nebo nějaké výhody.

S láskou Peťa

Velice děkuji za všechny finanční příspěvky, které mi byly od některých z vás zaslány na účet, za vaše maily, reakce u článků, sdílení mých článků a jiné dary. Slova jsou málo na to vyjádřit, jak moc si toho vážím.

Pokud vám články mnou psané na www.jinypristup.cz pomáhají a chtěli byste mě podpořit v tomto mém psaní pro vás všechny, šiřte mé články a povědomí o webu Jinypristup.cz mezi další lidi, objednejte si moji knihu, nebo mi zašlete dobrovolný finanční příspěvek na číslo účtu 1462136038/3030, variabilní symbol: 123, do zprávy pro příjemce uveďte „Dar“. I ten nejmenší příspěvek je stejně hodnotný jako ten největší. Všichni jste totiž učinili stejné rozhodnutí přispět něčemu, co má podle vás smysl.

Zdroj: https://www.jinypristup.cz


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Líbí se vám, co děláme?
Rádi byste podpořili provoz internetové televize Cesty k sobě?

200,-

Platba

300,-

Platba

500,-

Platba

1000,-

Platba

Za veškeré příspěvky předem děkujeme!

Zasláním daru dochází k uzavření darovací smlouvy dledarovacích podmínek.
Prohlášení o ochraně osobních údajů darujícího. Platba probíhá prostřednictvím služby

géčko.png verified_by_visa-full-colour.png Mastercard_SecureCode [Převedený].png visa-full-colour-rgb.png visa_electron_2015.png mc_accpt_match_eps.png me_accpt_match_eps.png ms_accpt_match_eps.png