Zdroj: Pixabay.com

Ach to naše věčné sezení. Ale víte co? Existuje úplně jednoduchý cvik, který nás rozhýbe, můžeme ho dělat kdekoliv a má na náš organismus blahodárný účinek. A co víc, je nám přirozený. Zajímá vás, co je to za cvik?

Doba čtení 4,5 min.

Cesty k sobě


Vynalezení židle přineslo do života lidí obrovské změny. Hlavně z hlediska fungování lidského těla a zapojení jeho jednotlivých částí.

Židle nás osvobodila od bolesti zad a „ubrala“ z váhy, kterou musí náš pohybový aparát nést. Samozřejmě, možnost si sednout zde existovala vždy – ať už na trávu nebo na větev stromu.

Židle se však stala nepostradatelným kusem nábytku, který zcela změnil fungování našeho těla.

Mnozí z nás dnes pociťují neblahé důsledky dlouhého sezení na vlastní kůži. Někteří výzkumníci dokonce označují sezení termínem „nové kouření“, čímž naznačují, jaké škodlivé důsledky má sezení pro lidské tělo.

Jen se zamyslete nad tím, kolik z nás pracuje celé dny u počítače… Tato informace by nás měla zajímat, protože sezení tělu skutečně škodí.

Naštěstí si tuto hrozbu uvědomuje stále více lidí a psací stoly a židle nahrazují novější modely. Ty by měly efektivně odstraňovat problémy, které přináší dlouhé sezení na židli.

Trh dnes nabízí například ergonomické židle pro zdravější sezení nebo pracovní stoly pro práci vestoje. Neexistuje však náhodou i něco mnohem jednoduššího, na co už lidé zapomněli?

Zapomenutá pozitiva dřepů

Dřepy byly přirozenou součástí pohybu lidí po tisíce let (a v mnoha kulturách jsou přítomny dodnes). Pokud cvičíte jógu, tuto pozici znáte pod názvem Malasana.

Ve skutečnosti jde o hluboký dřep. Guru (více ZDE…) mé instruktorce jógy jednou řekl, že „problém západních zemí spočívá v tom, že nedělají dřepy.“ Vlastně má pravdu.

Vždyť kromě jogínů a lidí v posilovně dnes již dřepy nedělá nikdo. Pokud si chceme odpočinout, obvykle se svalíme na židli nebo do pohodlného křesla. Nedřepujeme.

Sedíme při pojídání, při řízení, na záchodě, ve vlaku – vlastně můžeme říci, že chodíme jen tehdy, když se přesouváme z jedné židle na druhou.

Pravdou je, že mnozí z nás by si zřejmě bez předchozího strečinku nedokázali ani dřepnout.

Nedostatek dřepů má negativní dopad na naše zdraví, a to po biomechanické i fyziologické stránce. Znemožňuje nám stát nohama pevně na zemi.

Dřep je užitečný v tom, že dokáže člověka lépe „uzemnit“. Lidé západních civilizací však dělají dřepy zřídka. Na světě přitom existuje mnoho kultur, které využívají pozici v dřepu tak často, jak je to možné.

Při pojídání, při modlení, při provádění potřeby – ano, je to tak. V Asii mají lidé záchody, kde si musí dřepnout. Nakonec to dává smysl.

Ženy v méně rozvinutých zemích v této pozici i rodí. Když se nad tím zamyslíte, je to přirozenější než rodit vleže na zádech (na nemocničním lůžku).

V „méně pokrokových“ zemích příslušníci střední vrstvy a bohatí dřepy nedělají. Pozice v dřepu je příznačná pro chudobu. Tato poloha je považována za nepohodlnou a je fyzicky náročná.

Takže ačkoliv dřepy bývaly přirozenou součástí lidského života, dnes je většina z nás provádí s námahou (zvláště pokud je máme dělat delší dobu).

Máme velké štěstí… Naše tělo je tak přizpůsobivé, že si na dřepy dokáže – za pomoci tréninku – opět zvyknout!

V čem jsou pro nás dřepy tak užitečné?

Podle Dr. Bahrama Jama, zakladatele institutu Advanced Physical Therapy Education Institute v Ontariu v Kanadě: „Každý kloub v lidském těle obsahuje synoviální tekutinu (mazivo kloubů).“

„Tento druh maziva je výživou pro chrupavku,“ tvrdí Jam. „Na to, aby se tato tekutina mohla tvořit, jsou zapotřebí dvě věci: pohyb a tlak.

To znamená, že pokud kloub neohýbáte v celém jeho rozsahu – pokud kyčelní a kolenní klouby nepřekonávají 90stupňový úhel – tělo není dostatečně používáno, degeneruje a přestává produkovat kloubní mazivo.“

Zdravý muskuloskeletální systém má mnohem důležitější roli než jen dělat nás pružnými, silnými a ohebnými. V roce 2014 vyšla v European Journal of Preventive Cardiology zajímavá studie.

Zjistila, že účastníci, kteří měli problém vstát ze země bez použití rukou, loktů nebo nohy, měli o 3 roky kratší předpokládanou délku života než ti, kteří se postavili bez obtíží.

Proč jsme tedy přestali dělat dřepy?

Na západě lidé zřejmě přestali dělat dřepy zhruba v té době, kdy jim bylo představeno moderní WC. Možná se vám to nezdá, ale tohle může mít výrazný vliv na naši fyziologii.

Jam říká: „Dřepy jsou pro nás velmi nepohodlné, protože je neděláme. Pokud byste však šli na toaletu 1-2x denně, abyste vyprázdnili obsah střev, a 5-6x denně, abyste vyprázdnili svůj močový měchýř, celkově byste si s dřepy posílili své zdraví 5-6x denně.“

„Dnes sedíme na kancelářských židlích a v nepohodlném oděvu hledíme do obrazovky počítače – muži v košilích a kalhotách a ženy v úzkých šatech a sukních.

Umíte si vůbec představit, že byste měli v takovém oblečení dělat dřepy nebo sedět v tureckém sedu? Rozhodně ne. Jedno i druhé by však bylo pro vaše zdraví mnohem lepší než sezení na židli.

Je zvláštní pyšnit se tím, jací jsme civilizovaní a pokročilí, když nám tento arogantní postoj nepřináší nic dobrého.

Kdybychom začali někde jen tak dělat dřepy, veřejnost by to považovala za projev primitivnosti, který svědčí o našem nízkém společenském postavení,“ říká Jam.

„Při slově „dřepy“ se nám vybavují rolníci z Indie, příslušníci afrických kmenů nebo špinavá městská dlažba. Jsme hrdí na to, jak jsme pokročili. Ale ve skutečnosti se vracíme zpět.“

Nastal čas opět začlenit dřepy do běžného života

Pokud je to možné, dělejte dřepy alespoň párkrát denně. Pokud vám to nejde, začněte strečinkem a snažte se dřepnout co nejníže. Pokud jste velmi ztuhlí, může to chvíli trvat.

Každodenní lehký strečink (více ZDE…) nebo jóga vám s tím však dokáží pomoci. Je to opravdu prospěšné pro naše zdraví.

Pokud většinu dne prosedíte v práci na židli, můžete si v telefonu nastavit připomínku a alespoň párkrát během pracovní doby udělat několik dřepů. Přejeme vám hodně odhodlání a úspěchů!

Zpracovala: Vylectese.cz ve spolupráci s www.drbuzgi.cz

Zdroj:www.vylectese.cz


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat a velmi nás mrzí, že se mnoho vašich chtěných plateb neuskutečnilo vzhledem k potížím funkčnosti platební brány. GoPay muselo přijmout nové podmínky bank, kdy spolkům neumožní on-line platby kartou. Prosíme o znovu zaslání/zasílání vašich příspěvků, prozatím přes klasický bankovní převod:

Pro platby v ČR: 107-7380440287/0100 s uvedením slova „Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí: IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287, BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX

Snažíme se pro vás najít jiné zjednodušující služby pro vaše platby. Děkujeme za pochopení i za podporu.

S láskou Cesty k sobě