Teď je třeba sázet jídlo

Jaro je mimo jiné i obdobím setby. Půda je připravená přijmout semena, která nám později při sklizni dají živiny. I pár bylinek je důležitých, když ví, pro koho rostou. Nezapomínejme na to, že půda je zdrojem potravy, kterou potřebujeme. Tak se o ní dobře starejme, s láskou a úctou.

Doba čtení 1 min.

Cesty k sobě

Je třeba činit, obzvláště sázet jídlo!

Češi si vzpomínají na svoje zlaté ručičky a vynalézavost, což je vidět například při šití roušek.

A také si mnozí vzpomínají, že jsme byli potravinově soběstační.

Nyní je jaro, čas setby. Nepropásněme jej prosím a sázejme jídlo. Sázejme všude, kde se dá. Najděme ladem ležící kousek půdy a zúrodněme jej. Jistě při naší pověstné vynalézavosti jich objevíme spoustu i ve městech. Sázejme mrkev, česnek, červenou řepu, špenát, rukolu, hrášek, rajčata…. cokoli. Když pak úrodu nespotřebujeme sami, můžeme ji rozdat.

A proč by nějaká ta bylinka nemohla růst třeba na veřejném prostranství? Mohla by to být hezká zábava i pro nyní z domova se učící mládež. A nejen zábava, ale hlavně pocit, že dělám a naučím se něco opravdu užitečného.

A také si všímejme, co roste na našich polích. Zase budou oseta dotovanou řepkou a my pak budeme závislí na dovozu obilí, brambor, luštěnin a jiných základních potravin?

Dobrý hospodář ví, že: „Cos na jaře zasel, na podzim sklidíš.“  Ví to jistě i náš nejvyšší národohospodář, a proto chce-li pro nás, občany české republiky opravdu to nejlepší, jistě zařídí, abychom se již letos k té potravinové soběstačnosti trošku přiblížili. Zkrátka: „Hyn sa hukáže“, jak co, kdo myslí, a hlavně na co myslí.

K napsání těchto řádků mě vedla vzpomínka na prostý čin mého otce. Kdysi měl statek, ale komunisté mu ho zabrali a on pak pracoval v JZD jako traktorista. Zodpovědnost hospodáře v něm ale zůstala. V srpnu roku 1968 se v hospodě stále schůzovalo, dohadovalo o zaujetí stanovisek pro či proti apod. Mého otce už to nazlobilo a vlítnul do té hospody se slovy: „Chlapi, když teď hned nepůjdeme sklízet obilí, máme po úrodě!“

S úctou a láskou k životu.

Autorka: Hana Novotná