Kymatika je velice zajímavé téma. Demonstruje, jak se zvukové frekvence pohybují konkrétním mediem typu voda, vzduch či písek a jako výsledek přímo mění fyzickou hmotu.

Na internetu a YouTube je celá řada obrázků a videí, které demonstrují, jak se hmota (částice) přizpůsobuje různým zvukům a frekvencím zvuku.

Frekvence jako mocné síly ovlivňující život

Co se týče dávného poznání, zvuk, frekvence a vibrace byly vždy vnímány jako mocné síly, které dokážou ovlivňovat a měnit život až na buněčné úrovni.

Metody léčení zvukem často používají šamani, kteří pro dosažení stavu transu využívají bubny a zpěv.

Výzkum dokonce ukázal, že bubnování a zpěv se dají využít ke zpomalení fatálního onemocnění mozku a dokážou vytvářet pocit jednoty s vesmírem.

Zvuková terapie začíná být stále populárnější a může mít mnoho léčebných použití, zejména v oblasti psychologie a duševního zdraví.

Příklady využití frekvencí z říše zvířat

Zvuk, frekvence a vibrace se využívají v celé zvířecí říši a existuje z toho hodně příkladů. Podíváme-li se na vosy, ty využívají bubnování tykadly, aby změnily kastovní vývoj nebo fenotyp svých larev.

Dlouho se myslelo, že vysvětlením, proč se z jedněch larev vyvinou sterilní dělnice a z jiných reprodukční královny (gyne), může být rozdílná výživa.

Podle studie z roku 2011 tomu tak ale není:

„Jen sama výživová hladina neumí vysvětlit, proč několik prvních samiček, které se mají narodit v kolonii, se vyvíjí rychle i přesto, že mají malá těla a fenotyp dělnic.

Na tomto místě přinášíme důkaz o tom, že kastování směrem k fenotypu dělnice ovlivňuje mechanický signál. U vosíků druhu Polistes fuscatus má signál formu tykadlového bubnování, při kterém samička synchronně bubnuje tykadly do okraje hnízdních buněk za účelem krmení larev tekutinou z kořisti.

Frekvence výskytu tykadlového bubnování je v cyklu kolonie velice brzká při péči o larvy, kterým je souzeno stát se dělnicemi, a velice opožděná při péči o larvy královen.

Vystavení potomstva, z něhož se měly stát královny, vibracím simulovaných frekvencí tykadlového bubnování způsobilo, že se z nich vyvinuli dospělí jedinci se sníženými zásobami tuku, což je znak dělnice.

To naznačuje, že tykadlové bubnování ovlivňuje průběh larválního vývoje potlačováním nějakého fyziologického prvku nezbytného pro vyvolání diapauzy, charakteristického znaku královen.“

Tento objev naznačuje, že akustické signály vytvářené bubnováním jsou u některých druhů nosiči biologicky významných informací, které působí epigeneticky (tj. fungují zvenčí nebo „nad“ genomem pro ovlivnění genové exprese).

Dosti fascinující, že ano?

Podobně jako mnoho jiných dávných směrů myšlení i tento byl potvrzen současným vědeckým výzkumem.

Frekvence a rakovina

Další příklad pochází z rakovinového výzkumu. Ve svém projevu „Rozbití rakoviny rezonančními frekvencemi“ na konferenci TEDx Anthony Holland, docent a hudební ředitel na Skidmore College, říká, že má sen.

Tím snem je vidět budoucnost, ve které již žádné děti nemusí trpět účinky toxických léků na rakovinu ani léčby ozařováním. Spolu se svým týmem jsou dnes přesvědčeni, že našli odpověď a tou odpovědí je zvuk.

Holland a jeho tým si položili otázku, zda by dokázali působit na buňku vysíláním konkrétního elektrického signálu, a to velice podobně jak to děláme u technologie LCD.

Po hledání vhodného přístroje v databázi patentů, který by to dokázal, narazili na léčebné zařízení, které ve státě Nové Mexiko vyvinul lékař, Dr. James Bare.

Zařízení využívá plazmovou anténu, která zapíná a vypíná pulzy, což je, jak vysvětluje Holland, důležité, neboť stále pulzování elektřiny by vytvářelo příliš velké teplo, a tak by buňku ničilo.

Následujících 15 měsíců Holland se svým týmem hledal přesnou frekvenci, která bude přímo působit na živý organismus. Magické číslo se nakonec objevilo ve formě dvou informací, jedné vysoké frekvence a jedné nízké.

Vysoká frekvence musí být přesně jedenáctinásobkem té nízké, což je v hudbě známé jako jedenáctá alikvota, tedy harmonický tón. Při jedenácté alikvotě začínají mikroorganismy pukat jako krystalové sklo.

Po veškerých experimentech, dokud postup nezvládli, začal Holland spolupracovat s týmem výzkumníků z oblasti rakoviny ve snaze zničit cílové rakovinné buňky. První, na které se blíže podívali, byly buňky rakoviny slinivky.

Zjistili, že tyto buňky jsou zvláště zranitelné při frekvencích v rozmezí 100 000 až 300 000 Hz.

Pak se zaměřili na buňky leukémie a dokázali je rozbít dříve, než se stihly dělit. Jak však vysvětluje Holland ve svém projevu, k tomu, aby se z této léčby stala schůdná možnost pro pacienty s rakovinou, by potřeboval více statistických údajů.

V opakovaných a kontrolovaných experimentech frekvence, známé jako technologie oscilujícího pulzního elektrického pole (OPEF), zabily v průměru 25 až 40 % buněk leukémie, v některých případech až 60 %. Zákrok navíc zpomalil rychlost růstu rakovinné buňky až o 65 %.

Celý příběh, zdroje a projev můžete zhlédnout na TEDx-e na tomto linku (v angličtině).

Další příklady léčby rakoviny frekvencemi

Další příklad se objevil v roce 1981, kdy se bioložka, Helene Grimalová, dala dohromady se skladatelem, Fabienem Mamanem, aby zkoumali vztah zvukových vln k živým buňkám.

Po dob 18 měsíců společně pracovali na účincích zvuku o intenzitě 30-40 decibelů na lidské buňky. S kamerou připevněnou k mikroskopu výzkumníci pozorovali buňky rakoviny dělohy vystavované ve 20minutových úsecích různým akustickým nástrojům (kytaře, gongu, xylofonu) a také lidskému hlasu.

Zjistili, že rakovinné buňky po vystavení zvuku ztrácejí strukturální integritu a po 14 minutách explodují. Mnohem dramatičtější byl zvuk lidského hlasu – buňky byly ničeny po dosažení mety devíti minut.

Poté se rozhodli pracovat se dvěma ženami, které měly rakovinu prsu. Obě ženy po dobu jednoho měsíce tři a půl hodiny denně „ladily“ nebo zpívaly stupnici.

Nádor jedné ženy se očividně stal nezjistitelným a druhá absolvovala operaci. Chirurg uvedl, že její nádor se dramaticky scvrkl a „vyschl“. Po jeho odstranění se žena zcela vyléčila a došlo u ní k remisi.

A to je jen několik z mnoha existujících příkladů.

Nezapomínejme ani na to, jak Royal Rife poprvé identifikoval lidský rakovinový virus pomocí nejvýkonnějšího mikroskopu na světě. Po identifikaci a izolování viru se ho rozhodl kultivovat v soleném vepřovém mase.

V té době šlo o velice dobrou metodu kultivace viru. Kulturu následně vzal a injekčně podal 400 potkanům. Jak se dalo očekávat, u všech 400 kusů se velice rychle objevila rakovina.

Věci nabraly zajímavý spád při jeho dalším kroku. Objevil elektromagnetickou frekvenci, která po vstupu rakovinového viru do energetického pole způsobila úplné zničení tohoto rakovinového viru.

Více o tomto příběhu si můžete přečíst zde (v angličtině).

Léčba mozku a nervových onemocnění pomocí zvuku

Studie zveřejněná v roce 2014 v časopise Journal of Huntington’s Disease zjistila, že dva měsíce léčby bubnováním vedlo u pacientů s Huntingtonovou chorobou (považovanou za nezvratně smrtelné neurodegenerativní onemocnění) ke „zlepšení exekutivní činnosti a změnám v mikrostruktuře bílé mozkové hmoty, zvláště v úseku corpus callosum, který spojuje prefrontální kortex obou hemisfér“.

Autoři studie dospěli k závěru, že pilotní studie poskytla předběžný důkaz o tom, že bubnování (nebo podobná cílená behaviorální stimulace) může vést „ke zvýšení kognitivních schopností a zlepšení mikrostruktury bílé mozkové hmoty v úseku corpus callosum“.

Finská studie z roku 2011 pozorovala, že pacienti po mozkové mrtvici, kterým jako kognitivní terapii poskytli přístup k hudbě, se lépe zotavovali.

Další výzkum ukázal, že pacienti trpící ztrátou řeči v důsledku poranění mozku nebo mozkové mrtvice, ji rychleji znovu nabyli, když se předtím, než by se pokoušeli mluvit, naučí zpívat.

Jev, při kterém hudba napomáhá hojení mozku po mozkové mrtvici, se nazývá „efekt Kennyho Rogerse“.

Studie z roku 2012 zveřejněná v časopise Evolutionary Psychology zjistila, že aktivní produkce hudby (zpěv, tanec a bubnování) vyvolává uvolňování endorfinu (měřeno nárůsty tolerance bolesti po aktivitě), což samotný poslech hudby nedělal.

Výzkumníci vyslovili hypotézu, že aktivity zahrnující tanec a skládání hudby by mohly přispívat k vytváření pout v rámci komunity.

Podle studie zveřejněné Národním ústavem zdraví v USA:

„Hudba účinně snižuje úzkost u léčených a operovaných pacientů a často snižuje pooperační a chronickou bolest. Zabezpečení hudby pro poskytovatele zdravotní péče může být strategií ke zlepšení empatie, soucitu a zájmu.“

Řečeno jinak, hudba je zdraví prospěšná nejen pro pacienty, ale i pro ty, kteří o ně pečují.

Dolů se nachází zajímavý rozhovor s Dr. Brucem Liptonem. Jeho životopis můžete zhlédnout zde (v angličtině).

Shrnutí

Informace uvedené v tomto článku nejsou ani špičkou ledovce, co se týče léčebných využití zvuku, frekvence a vibrace, a všechny spolu očividně souvisí.

Jisté však je, že existuje mnoho dalších metod, jak popisujeme v tomto článku, které by zdravotnický establishment měl brát vážněji a věnovat jim více pozornosti.

Zdá se, že celou mainstreamovou medicínu zajímá jen vydělávání peněz a vývoj léků, které se však nevyrovnají plnému léčivému potenciálu.

„Alternativní“ terapie by se neměly označovat za alternativní, měly by se stát standardem.

Zdroj: www.vylectese.cz


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Líbí se vám, co děláme?
Rádi byste podpořili provoz internetové televize Cesty k sobě?

200,-

Platba

300,-

Platba

500,-

Platba

1000,-

Platba

Za veškeré příspěvky předem děkujeme!

Zasláním daru dochází k uzavření darovací smlouvy dledarovacích podmínek.
Prohlášení o ochraně osobních údajů darujícího. Platba probíhá prostřednictvím služby

géčko.png verified_by_visa-full-colour.png Mastercard_SecureCode [Převedený].png visa-full-colour-rgb.png visa_electron_2015.png mc_accpt_match_eps.png me_accpt_match_eps.png ms_accpt_match_eps.png