Zdroj: Pixabay.com

Strach ze smrti. Čím je podmíněn? Kde se vzal? Odpovědi na podobné otázky nalezne asi každý sám v sobě.

Doba čtení 0,5 min.

Cesty k sobě


Strach ze smrti je prý pod každým naším strachem. Dokud nepřijmeme strach, nemůžeme se naladit na vysněný život. Bojíme se tak vehementně smrti, že jsme zapomněli žít život, a místo toho prožíváme strach žít podle sebe. Ale co je vlastně strach ze smrti? Z čeho pramení tento pocit? A lze strach bezpodmínečně přijmout?

Zkusme teď opustit všechny naučené vzorce a programy, které jsme kdy slyšeli o smrti a zkusme se každý z nás sám zamyslet nad tím, co pro nás znamená smrt. Co si myslíme, že je ve skutečnosti smrt? Pusťme se všech těch programů bolestivé smrti, smrti jako něčeho hrozného, smrti jako ukončení života navždy, zkusme v sobě nalézt svůj vlastní pocit ze smrti. Co pro nás znamená smrt?

Zdroj: mahulen-tereza-kisir.webnode.cz

Proč se bojíme smrti a přitom ani plně nežijeme?

Možná se bojíme, že nestihneme žít? Možná se bojíme, že nezažijeme pocit naplněného života? Možná se bojíme, že se naše sny nestanou skutečností? Možná se bojíme, že nestihneme něco, co jsme si naplánovali? Čeho se doopravdy bojíme?

Abychom se přestali bát smrti, musíme nejdříve opustit naučené programy a staré vzorce a zvolit si život podle svého srdce. A to chce odvahu, žít plně podle sebe. No, ale nebylo by lepší mít odvahu žít konečně podle sebe, než se dál bát smrti a vlastně žít jen ve strachu? Co se podle nás stane, když začneme žít život beze strachu?

Stále stejná písnička. Já bych rád/a žil/a podle sebe, ale…. No, tak v současné době už to naše ALE stejně neplatí. Mysleli jsme si, že se nemůžeme zastavit a můžeme. Mysleli jsme si, že děti musí chodit pravidelně do školy – nemusí. Mysleli jsme si, že máme jistotu stálé práce – nemáme, mysleli jsme si, že máme jistotu stálého příjmu peněz – nemáme, mysleli jsme si, že můžeme mít náš život pod kontrolou a řídit ho – nemůžeme..Bože, my jsme si toho mysleli…

No a když už teď víme, že nic nevíme dopředu a nic neovlivníme z pozice starého myšlení, tak co kdybychom změnili myšlení a přestali se bát žít opravdový život. Ale ne z pohledu ega a starých vzorců a programů, ale z pohledu důvěry v proces a naše vyšší Vědomí. Prostě to všechno odevzdali a ponechali si “jen” důvěru v proces.

Co je to vyšší Vědomí a jsem věčná bytost?

Vyšší Vědomí jsme my, my sami ve “vyšší formě”. Je to naše vyšší vedení, které nás vede každou vteřinou našeho života. Je to inteligentní a dokonalá energie Vědomí (Zdroje, Stvořitele, Boha, vesmíru, života,..), na kterou když se naladíme, začneme žít život podle našeho srdce a intuice.

Řídit se naším srdcem, naší intuicí, znamená jediné, nechat se vést naším vyšším vedením (Vědomím, Bohem, Zdrojem, životem…). Prostě nechat věci ať se stanou sami. 

Nyní se máme zastavit, být ve svém středu, v klidu a nechat Vědomí, ať pracuje za nás.  Pokud se rozhodneme dát důvěru svému vnitřnímu vedení, svému Vědomí nejen, že se nám uleví, ale náš život se naladí na jinou frekvenci fungování. A najednou začneme vnímat i to, že nejsme jen toto tělo a tato mysl, ale že je tu něco mimo naše chápání, co ví lépe než my, jak žít život. A když žít život, myslím tím, opravdu žít, prožívat, zažívat, cítit život.

Uvědomíme si, že jsme věčné bytosti, že jsme věčná energie, která je součástí celku a tahle hra zvaná život na planetě Zemi je tu proto, abychom zažili, kdo doopravdy jsme. Zažívali sami sebe.

My jsme vědomé lidské bytosti, které sem přišli milovat, tvořit, žít a to, co jsme doposud dělali, bylo z pozice naučených vzorců a přijatých programů, kterými jsme byli načas odkloněni od našeho skutečného Já. Od naší skutečné frekvence.

Nyní se nalaďujeme na tu skutečnou frekvenci, opouštíme závoj strachu ze smrti a jdeme plně do života, který jsme si v hloubi duše vysnili. Jdeme domů, do svého pravého skutečného bytí z pozice vědomé lidské bytosti beze strachu a programů.  

Čeho se vlastně ještě bojíme?

Když půjdeme postupně za každý strach, který pociťujeme, vždy skončíme u strachu ze smrti. Ať už je to strach o peníze – přejdeme ke strachu z nedostatku – a jsme u strachu ze smrti hladem. Ať už je to strach, že zůstanu sám – přejdeme ke strachu z osamění – ke strachu ze smrti osamotě. Ať už je to strach z nenaplněného života – strach o druhé – strach z bolesti. Jsou to jen emoce, vzorce, programy, které nedojdou nikdy naplnění. Jsou jen v naší mysli.

Strach ve skutečnosti neexistuje, protože není proč se bát. Je to jen pocit, který přijde a zase odejde, není věčný. Jen nás ovládá na chvíli emoce strachu. Ve skutečnosti jsme bytosti, které sem přišli žít, tak čeho se bojíme? Skutečného života? A i když se nám to nemusí na první pohled zdát, skončíme vždy u strachu ze smrti a jeho programů.

Uvědomme si, že když jednou zemřeme, tak v tu chvíli nám to přeci bude jedno. Tak proč se bojíme něčeho, co nám ve chvíli uskutečnění bude jedno. Když jsme mrtvý, tak nám je to jedno, pokud si nemyslíme, že jsme věčné bytosti, které jen změní formu. A pokud nezemřeme, jen se změní naše fyzická forma, ale naše podstata zůstane, tak už není přeci vůbec proč se bát.

Začněme se ladit na naši skutečnou podstatu, která je nádherná a věčná. Smrt neexistuje, existuje jen změna formy.

Máme ještě strach ze smrti?

Pak ho přijměme, není to nic víc, než jen emoce programu, který už není náš. Prociťme si ten strach a přijměme ho, že jsme ho měli, ale už není náš. Vytvořme si svůj vlastní pohled na to, co je vlastně smrt a jestli je nutné se jí bát. Strach ze smrti není součástí lidské bytosti, kterou jsme se nyní stali, strach ze smrti je starý program, který nyní rozpouštíme a to ve všech jeho podobách.

A pokud jste dočetli až sem, tak váš strach ze smrti bude již brzy minulostí, jestli není již minulostí tady a teď.

Autorka: Mahulen Kisir

Zdroj: www.mahulen-tereza-kisir.webnode.cz


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat a velmi nás mrzí, že se mnoho vašich chtěných plateb neuskutečnilo vzhledem k potížím funkčnosti platební brány. GoPay muselo přijmout nové podmínky bank, kdy spolkům neumožní on-line platby kartou. Prosíme o znovu zaslání/zasílání vašich příspěvků, prozatím přes klasický bankovní převod:

Pro platby v ČR: 107-7380440287/0100 s uvedením slova „Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí: IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287, BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX

Snažíme se pro vás najít jiné zjednodušující služby pro vaše platby. Děkujeme za pochopení i za podporu.

S láskou Cesty k sobě