Zdroj: Pixabay.com

Závěrečná část snového cyklu nám vysvětlí důležitost denního světla a princip zdcadlení. Jak ho jednoduše vnímat v běžném životě? Kde jsou hranice vyššího Já a jak kultivovat vnitřní světlo? Vidět do nitra druhých je důležité a zároveň je to odměna za vnitřní práci každého z nás. Proč tomu tak je?

Doba čtení 7 min

Cesty k sobě


Ryze osobní a hluboce vnitřní rituály mohou být spojené s vnímáním denního světla a uvědomováním si tvořivé síly životní energie

Světlo, přestože znamená životní sílu, považujeme za samozřejmost. Nepřemýšlíme nad tím, zda si vážíme světla, „obyčejného“ denního světla, které má na náš život nezanedbatelný psychologický vliv. Člověk, bytost utkaná ze světla, není uzpůsoben pro život ve tmě, přesto se obyčejně nezabýváme otázkou, co je to světlo. Nepřemýšlíme nad tím, že oči jsou důležitým portálem pro světlo, které touto cestou vyživuje lidské tělo. A naopak, oči jsou také portálem pro vyzáření našeho vnitřního světla ze sebe ven, stačí vnímat mocnou sílu pohledu očí, která hladí anebo také zraňuje. Pobyt ve tmě po mnoho dní, bez dohledu nebo bez (psychické) pomoci, může vést k oslabení, fyzickému i duševnímu, pokud člověk zůstane v úplné tmě, to znamená bez světla, může ztratit vnitřní sílu a jeho duševní stav se může rychle proměnit.

Nemusíme podstoupit pobyt ve tmě, například v jeskyni, ponořeni hluboko v moři, nebo v polární oblasti, kde den rovná se po nějaký čas noci, abychom pochopili, co to znamená fyzická a duševní slabost, co to znamená ztráta síly fyzického těla, kterou prožívají lidé při (nedobrovolném) dlouhodobějším pobytu ve tmě. Nebo při náhlém oslepnutí, v tomto případě je ztráta životní energie mnohem silnější, neboť ve vědomí zůstává duševní zmatek a smutek z toho, že světlo se již nikdy nevrátí. Stačí zavázat si na několik dní oči a přestat se na svět dívat zrakem a přestat svým zrakem vnímat a přijímat světlo, abychom pochopili, jak je pro nás denní světlo důležité, jak je výživné a život podporující. Uvědomováním si světla, a své životní energie, získáme více osobní životní síly. Nikdo si neumí dost dobře představit, co to znamená vážit si světla při úplném oslepnutí, zde se jedná o nutnost objevení vnitřního světla, světla duše, jehož síla a moudrost umožní takto postiženému jedinci najít ztracenou radost ze života. Vážit si světla, které se daný jedinec vědomě naučí přijímat nejen dechem, ale i povrchem svého těla, a tak získá novou citlivost pro přijímání přirozeného denního světla – slunečního svitu.

  • Zvenku vidíme, co je uvnitř nás, díky svému okolí, díky druhým lidem. Jiné je vidět co je uvnitř nás přímo zevnitř, ze svého nitra. Stejně tak vidět druhé zvnějšku nestačí, je dobré umět alespoň částečně vidět také do nitra druhých, dosáhnout tohoto stupně zasvěcení sám, vlastním uvědoměním za pomoci vnitřního světla není tak časté. Může to souviset se zasvěceními v předcházejících životech, tělesně pozemské vědomí je v tu chvíli, kdy si tyto životní okolnosti osobnost uvědomí, na své mystické cestě jen krůček od dokonalého sebepoznání.

Strážce prahu nám ale ne vždy dovolí projít branou zasvěcení, ani ve stavu hlubokého mystického transu nelze tento portál vždy prolomit. Mystické zasvěcení souvisí se světlem našeho vědomí, s vnitřní bytostí, kterou nazýváme naším vnitřním lvem. Symbolem této bytosti je sfinga, inteligentní, mocná vnitřní bytost, existující ve vnitřním světě člověka. Sfinga, vnitřní bytost, má přímé propojení s elementální energií přírody, s vědomím, moudrostí a magií přírody a vesmíru. Hlubiny našeho nitra jsou nekonečné. Snažíme se pohroužit do svého nitra, ale opakovaně dojdeme k místu, přes které se nemůžeme posunout dál, nebo hlouběji, a tak zůstaneme stát před zavřenou branou do vnitřní rajské zahrady. Uvnitř nás je rozlehlá dvorana uprostřed rajské zahrady, jejíž pánem je náš starý dobrý přítel, věčně mladý a nestárnoucí vnitřní lev. Pokud je někdo narozen ve znamení Lva, nejedná se o pouhou dvoranu, ale o honosný a rozlehlý palác. Lev málokdy opustí své chráněné území uprostřed vnitřní rajské zahrady, přesto působí na naše vědomí v každém okamžiku. Pokud se například rozhodne náš osobní vnitřní lev zaútočit na naše sebejisté já, avšak bez postranních úmyslů, načechrá naše ego nějakou provokací, ego se chce určitou reakcí zachránit, tou reakcí může být útěk, anebo také nečinný postoj bez reakce. Lev může běžet za námi anebo může zůstat stát a říkat si, kdykoliv budu chtít, tak tě doběhnu, prozatím ti dám se shovívavostí sobě vlastní náskok. Náskok, který ti umožní vědomě a sám od sebe odčinit všechny své drobné prohřešky.

Tato vnitřní bytost v podobě lva se nás pokouší zachránit tím, že nás pokouší a sleduje naše následné reakce, nepokoušejme se tedy našeho vnitřního lva zadržet, zmást nebo přemoci. Uznejme sílu svého vnitřního lva a nechejme ho za nás jednat v obtížných situacích. Je naším přítelem a je nám společníkem na cestě zasvěcení, pomáhá nám projít nekonečnou řadou mystických bran po mnoho životů, jako náš věrný přítel nás totiž neopouští ani po smrti. Náš vnitřní lev nás miluje více, než dokážeme milovat sami sebe. Povaha našeho vnitřního lva je ve své podstatě upřímná a čestná, snášenlivá a smířlivá. Vnímá naše touhy, radost i pláč. Chrání naše vnitřní dítě. Kamkoliv jdeme, kráčí vedle nás, cokoliv děláme, stojí při nás, je součástí naší vnitřní i vnější cesty. Vnímá všechny životní zkoušky, které zvládneme i ty, v kterých neobstojíme. Podílí se na příbězích, které máme z těchto důvodu prožít opakovaně, působí na naše vědomí z jiné duchovní úrovně. Vždy se v pravý čas objeví, spatříme-li svého vnitřního lva před sebou v nepříjemné nebo nebezpečné situaci, můžeme jej požádat o pomoc nebo ochranu. Učí nás udělat si pořádek ve svém podvědomí. Učí nás soucitu, na živoucích příkladech nám ukazuje, že soucit je v pořádku, pokud se nestane soucitem propastným. Učí nás rozumět pocitům, které prožíváme jeden vůči druhému. Naučme se naslouchat vytrvalé ozvěně jeho vnitřního hlasu. Pokud náš vnitřní lev zaútočí na druhé, je na nás, abychom tento útok uviděli a odhalili podstatu jeho výhružně vytasených drápů. Seznámíme-li se se svým vnitřním lvem, s nekonečnou trpělivostí osobní vnitřní síly, pod jeho vlivem budeme mít možnost studovat nádherný obraz naší vnitřní bytosti, její vícevrstevnou strukturu, její nadlidské schopnosti, její božský původ.

Přejeme si být předvídatelní, přejeme si, aby lidé, věci, události, počasí, svět a vesmír byl předvídatelný. Rádi bychom předvídali budoucnost. Touha po vědění je v pořádku. Ale nic nemůže být na sto procent předvídatelné, nic není náhodné ani osudové. Cokoliv se může v určitém časovém horizontu nebo v mžiku změnit, cokoliv, jakýkoliv řád, zavedená pravidelnost nebo jakýkoliv sebelépe vypracovaný životní harmonogram. Nejvyšší zasvěcení znamená být zdráv na těle i na duchu a v plné svěžesti, dokonale poznat sám sebe, a uvědomit si, co nás stále tak vroucně poutá k Zemi. Zasvěcení znamená nechat vše osobní občas zmizet. Vše, čím jsme svázáni s „osobou se jménem“ na nějaký čas opustit a zůstat stranou od zástupu ostatních bytostí. Zasvěcení znamená obdržet „výjezdní povolení“ a manuál pro možnost kdykoliv opustit Zemi a kdykoliv se volně navracet. Zasvěcení znamená „vstupní vízum“ pro vstup do jiné reality, pokud se naladíme na nekonečnou trpělivost osobní vnitřní síly. Neexistuje konečné odmítnutí, ani zákonné omezení, jedině v případě, že se v hloubi své duše sami rozhodneme pro myšlenku, že je to nemožné. Nakonec shledáme, že život se nikdy nesmí stát čekáním na konec v zavedené rutinní pravidelnosti. A že cesta k zasvěcení je cestou k vysvobození. Cestou, která začíná i končí před branou ztraceného ráje světla našeho vědomí, jehož podstatou je jistota, že se na pozemské pláni nakonec materializuje to, co je v nehmotné realitě již připravené, čekající na poslední impulz, čekající na uskutečnění.

Pravé zasvěcení souvisí s poznáním, že vše projevené ve hmotě roste, září a žije v člověku, v jeho nejhlubším nitru, a že ve vesmíru může existovat život v různých podmínkách, včetně bytostí jinak uzpůsobených než pro život na Zemi. Pravé zasvěcení je skryto v odpovědi na otázku: „Co dřímá, po věky věků, v našem nejvyšším Já?“ Nejvyšší Já je zároveň součástí všech živých bytostí, všeho jsoucího. Nejvyšší Já nemá žádných hranic. Celý vesmír je v tobě, ve mně, a současně tvé i mé Já vyplňuje celý vesmír. Vše, co je, vše, co milujeme i nenávidíme, také vše, co jsme ještě nepoznali, vše je skryto v tvém i mém vyšším Já. Je skryto v milujícím, všeříkajícím pohledu, jakým se druhým lidem díváme do očí.

Je úžasné sledovat malé děti, vnímat jejich bezprostřednost a myšlenkové pochody…🙂

Vnučka mi vloni touto dobou, to jí bylo tři a půl roku, něco vyprávěla. Moje reakce na její vyprávění: „Opravdu, a kdo ti to říkal?“
Odpověď s důrazem na slova zněla: „No přece ta žlutá kytička u dědy na zahradě.“

Včera malovala obrázek a najednou z ničeho nic povídá: „Babi, to je divný, jak se ten den rychle otočí. Ale možná to děláme sami.“
„Co děláme sami?“ ptám se.
„No, sami otáčíme ten den“ řekla a dál se věnovala kreslení. A jen tak mimochodem ještě dodala: „Nebo to dělá něco neviditelného, něco, co nevidíme.“

❤️❤️❤️

Zdroj: Psychologiechaosu.cz

Poznámka: Nikdo nemusí, aniž by každý odstavec začínal slovy „domnívám se“, sdělení v tomto textu brát vážně slovo od slova. Přesto se některá mínění, domněnky a názory tohoto snového pojednání mohou stát inspirací pro trpělivé zkoumání tajemného vnitřního prostoru lidské bytosti.

Zdroj: www.psychologiechaosu.cz

Snové pojednání nejen o rozmanitém světě vnitřních bytostí a o setkávání spřízněných duší I

Snové pojednání nejen o rozmanitém světě vnitřních bytostí a o setkávání spřízněných duší II


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat a velmi nás mrzí, že se mnoho vašich chtěných plateb neuskutečnilo vzhledem k potížím funkčnosti platební brány. GoPay muselo přijmout nové podmínky bank, kdy spolkům neumožní on-line platby kartou. Prosíme o znovu zaslání/zasílání vašich příspěvků, prozatím přes klasický bankovní převod:

Pro platby v ČR: 107-7380440287/0100 s uvedením slova „Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí: IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287, BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX

Snažíme se pro vás najít jiné zjednodušující služby pro vaše platby. Děkujeme za pochopení i za podporu.

S láskou Cesty k sobě