Snímky galaxií z JWST

datum 31. 7. 2022
Zdroj: Pixabay.com

S tím, jak jsou postupně uvolňovány další snímky z vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST), můžeme se setkat i s jejich zpracovanými verzemi. V dnešním článku se podíváme na trojici galaxií očima kamery MIRI, která snímá střední vlnové délky infračerveného pásma. Uvidíme tedy především rozložení prachu v galaxiích, ale také aktivní jádro s černou dírou, která silně pohlcuje hmotu v okolí. Takovou aktivní galaxií je NGC 7496 na úvodním snímku.

NGC 7496 je spirální galaxie s příčkou, nacházející se v souhvězdí Jeřába (latinsky Grus), které leží prakticky celé pod naším obzorem a u nás bychom z něj patrně mohli spatřit jen hvězdu gamma, která vystupuje nevysoko nad obzor po souhvězdím Jižní ryby. Souhvězdí pojmenovali mořeplavci z Nizozemska a v atlasech jej nalézáme zhruba od 17. století. Galaxie má jasnost 11,4 mag a je tedy poměrně snadno viditelná amatérským dalekohledem, pokud se vyskytnete jižněji. Uvnitř skrývá supermasivní černou díru, na kterou padá velké množství hmoty. Projevuje se to intenzivním zářením, které je dobře patrné jako jasný bod na snímku JWST. 

Galaxie NGC 7496 z HST Autor: NASA/ESA/STScI
Galaxie NGC 7496 z HST
Autor: NASA/ESA/STScI

Kamera MIRI (Mid-Infrared Instrument) je přístroj citlivý na vlnové délky 5 až 28 mikrometrů (infračervené záření začíná zhruba na 1 mikronu). S jeho pomocí jsou poměrně dobře průhledná prachová mračna. Přístroj funguje i jako spektrometr a obsahuje i koronograf pro pozorování exoplanet.

Na tomto kompozitním snímku je do dat z HST vložen snímek z JWST. Prachová mračna, obvykle tmavá ve viditelném záření zde doslova svítí. Autor: NASA/ESA/CSA/STScI/Judy Schmidt
Na tomto kompozitním snímku je do dat z HST vložen snímek z JWST. Prachová mračna, obvykle tmavá ve viditelném záření zde doslova svítí.
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI/Judy Schmidt

Na dalším snímku je vidět galaxie IC 5332. Jde o klasickou spirální galaxii v souhvězdí Sochaře. Tato galaxie s jasností 10,5 mag má deklinaci −36° a je tak alespoň teoreticky viditelná i z našeho území (ovšem při výšce 4° nad obzorem v optimálním případě jde opět o objekt vhodný spíše pro pozorování v jižních zeměpisných šířkách). Zpracování bylo použito stejné, jako u předchozí NGC 7496, takže je možno srovnat rozložení prachových mračen a také si lze všimnout, že nemá aktivní galaktické jádro.

Galaxie IC 5332 v souhvězdí Sochaře kamerou MIRI dalekohledu Jamese Webba. Použité filtry: červená barva: MIRI F2100W, oranžová: MIRI F1130W, azurová: MIRI F770W, extra jasový kanál v šedé: MIRI F1000W. Autor: NASA/ESA/CSA/Judy Schmidt
Galaxie IC 5332 v souhvězdí Sochaře kamerou MIRI dalekohledu Jamese Webba. Použité filtry: červená barva: MIRI F2100W, oranžová: MIRI F1130W, azurová: MIRI F770W, extra jasový kanál v šedé: MIRI F1000W.
Autor: NASA/ESA/CSA/Judy Schmidt

Také tuto galaxii snímal v minulosti Hubbleův vesmírný dalekohled. Můžeme tedy přidat srovnávací snímek ve viditelném oboru.

Spirální galaxie v souhvězdí Sochaře IC 5332 na snímku HST Autor: NASA/ESA/STScI
Spirální galaxie v souhvězdí Sochaře IC 5332 na snímku HST
Autor: NASA/ESA/STScI

Snímky, které jsme si ukazovali, prezentovala na svém Flickru Judy Schmidová. Zabývá se amatérským skládáním snímků z kosmických misí a stará se jako jedna ze tří o fórum Astronomického snímku dne (APOD). Podívala se i na galaxii Messier 74, též NGC 628, jejíž snímky již proběhly internetem před týdnem. Můžeme se tak podívat, jak tato galaxie vypadá ve stejném zpracování.

Galaxie M74 v podání přístroje MIRI dalekohledu Jamese Webba. Použité filtry: červená barva: MIRI F2100W, oranžová: MIRI F1130W, azurová: MIRI F770W, extra jasový kanál v šedé: MIRI F1000W. Autor: NASA/ESA/CSA/Judy Schmidt
Galaxie M74 v podání přístroje MIRI dalekohledu Jamese Webba. Použité filtry: červená barva: MIRI F2100W, oranžová: MIRI F1130W, azurová: MIRI F770W, extra jasový kanál v šedé: MIRI F1000W.
Autor: NASA/ESA/CSA/Judy Schmidt

Spirální galaxie M74 je viditelná dobře i od nás. Nachází se v souhvězdí Ryb. Její jasnost je také vyšší, 9,4 mag. Spirální ramena však mají nižší plošnou jasnost a mohou být tedy oříškem při vizuálním pozorování. Objevena byla už v roce 1780 francouzským astronomem Piérrem Méchainem. Ten objevil i řadu dalších galaxií Messiérova katalogu. M74 leží asi 30 mil. světelných roků od nás.

A jen tak mimochodem, Michal Václavík z České kosmické kanceláře zmínil, že na prvním snímku JWST vědci našli ve dvou oblastech na 88 objektů s rudým posuvem od 11 do 20. To znamená, že světlo z těchto galaxií k nám vyrazilo 420 až 180 milionů let po velkém třesku. A nebo naopak to znamená, že se díváme 13,38 až 13,62 miliardy let do minulosti.

Na prvním snímku JWST nám byl odhalen velmi malý kus oblohy, kde se skrývá nepřeberné množství vzdálených galaxií. A gravitace kupy těch bližších nám zobrazuje zesílené obrazy mnohem vzdálenějších galaxií za ní. Hvězd, které vznikly krátce po velkém třesku. Autor: NASA/ESA
Na prvním snímku JWST nám byl odhalen velmi malý kus oblohy, kde se skrývá nepřeberné množství vzdálených galaxií. A gravitace kupy těch bližších nám zobrazuje zesílené obrazy mnohem vzdálenějších galaxií za ní. Hvězd, které vznikly krátce po velkém třesku.
Autor: NASA/ESA

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] První snímky s komentářem na Youtube
[2] První vědecké snímky JWST na astro.cz
[3] Souhrnný článek o JWST před uveřejněním prvních snímků

Zdroj článku: astro.cz

sdílet: 
holubice
Podpořte nás

Děkujeme

Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat.

Pro platby zdarma v ČR a Eurozóně:
2502009848/2010 s uvedením slova
„Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro platby v ČR:
107-7380440287/0100 s uvedením
„Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí:
IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287 
BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX
Název účtu: CESTY K SOBĚ
Praha 4, 149 00
Česká republika

111
111 Kč
222
333 Kč
333
555 Kč
444
777 Kč
999
999 Kč
libovolna
libovolná částka
Cesty k sobě
FB ico