Samhain - Dušičky

views 2 443 datum 31. 10. 2019

Noc z 31. října na 1. listopadu je čarovná. Pro Kelty to byl pravděpodobně ten nejdůležitější svátek, protože jím začínal nový rok. Proč právě v tuto dobu? Naši předkové se orientovali v čase výhradně podle přírody a změn, které přinášela jednotlivá roční období – a právě o Samhainu, na půli cesty mezi rovnodenností a slunovratem, bylo načase přizpůsobit se novému řádu. Matka Země se ukládala k zimnímu spánku, byly sklizeny a uloženy poslední plody a později se už nesklízelo nic, co by narušovalo povrch půdy. Skončilo období hojnosti, světla a tepla a přišla doba tmy, zimy a nejistoty.

V tuto noc se ztenčovala hranice mezi světem živých a mrtvých a duše zemřelých se mohly na kratičkou chvíli vrátit na tento svět, aby navštívily své potomky a ohřály se u jejich ohnišť. Lidé proto zažehovali venku i ve svých obydlích posvátné ohně, chystali pro sebe i své předky pohoštění a slavili celou noc. U stolu se prostíralo jedno místo navíc pro případnou návštěvu zesnulých předků a na okna se dávaly vydlabané dýně, tykve a bubáci z cukrové řepy se zapálenými svíčkami, aby duše předků našly cestu. Nejen přátelští duchové však mají v tuto noc přístup mezi živé, a tak bylo také zvykem zdobit si tváře strašidelnými maskami pro zmatení duchů zlých. Chladné období bylo ideální pro rituály, věštění, obětování bohům, vyprávění příběhů. Patronkou svátku byla tajemná bohyně Cailleach, neboli Stařena, která se stala symbolem smrti i znovuzrození, ke kterému dochází následujícího rána – magická samhainová noc končí úsvitem, mrtví se vrací zpět na svoje místo, přichází světlo a začíná další rok.

A jak můžeme svátek našich předků oslavit my?
Není třeba rozdělávat velký oheň uprostřed obývacího pokoje, můžeme však zapálit aspoň několik svíček, vzpomenout si na své blízké a pozvat je ke společné večeři tím, že jim připravíme místo u jednoho stolu. Protože se na podzim všechna síla a energie rostlin stahuje zpátky k jejich kořenům, můžeme do svého jídelníčku zařadit pokrmy z kořenové zeleniny, abychom se tak připravili na nadcházející chladné období. Je také na místě poděkovat přírodě za plody, které jsme během léta a podzimu sklidili. I my se po vzoru rostlin vraťme k sobě, ke své podstatě a věnujme chvilku rozjímání nad tím, co všechno (jaké plody) nám tento rok přinesl.

K takovému rituálu si můžeme uvařit třeba bylinkový čaj. Díky slunečnému počasí v posledních dnech je stále co sbírat, kromě zmíněných kořenů (například pampeliška, kostival, čekanka) je možné sbírat poslední květy (sedmikráska, pampeliška, řebříček, …) a plody (například šípky, hloh, jeřabiny). Pokud tedy ještě nic nemáte a chtěli byste, vyrazte do přírody, čas se krátí.

Zdroj: FB Duchovní prostor

sdílet: 
holubice
Podpořte nás

Děkujeme

Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat.

Pro platby zdarma v ČR a Eurozóně:
2502009848/2010 s uvedením slova
„Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro platby v ČR:
107-7380440287/0100 s uvedením
„Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí:
IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287 
BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX
Název účtu: CESTY K SOBĚ
Praha 4, 149 00
Česká republika

111
111 Kč
222
333 Kč
333
555 Kč
444
777 Kč
999
999 Kč
libovolna
libovolná částka
logo Cesty k sobě 2021