Noc z 31. října na 1. listopadu je čarovná. Pro Kelty to byl pravděpodobně ten nejdůležitější svátek, protože jím začínal nový rok. Proč právě v tuto dobu? Naši předkové se orientovali v čase výhradně podle přírody a změn, které přinášela jednotlivá roční období – a právě o Samhainu, na půli cesty mezi rovnodenností a slunovratem, bylo načase přizpůsobit se novému řádu. Matka Země se ukládala k zimnímu spánku, byly sklizeny a uloženy poslední plody a později se už nesklízelo nic, co by narušovalo povrch půdy. Skončilo období hojnosti, světla a tepla a přišla doba tmy, zimy a nejistoty.

V tuto noc se ztenčovala hranice mezi světem živých a mrtvých a duše zemřelých se mohly na kratičkou chvíli vrátit na tento svět, aby navštívily své potomky a ohřály se u jejich ohnišť. Lidé proto zažehovali venku i ve svých obydlích posvátné ohně, chystali pro sebe i své předky pohoštění a slavili celou noc. U stolu se prostíralo jedno místo navíc pro případnou návštěvu zesnulých předků a na okna se dávaly vydlabané dýně, tykve a bubáci z cukrové řepy se zapálenými svíčkami, aby duše předků našly cestu. Nejen přátelští duchové však mají v tuto noc přístup mezi živé, a tak bylo také zvykem zdobit si tváře strašidelnými maskami pro zmatení duchů zlých. Chladné období bylo ideální pro rituály, věštění, obětování bohům, vyprávění příběhů. Patronkou svátku byla tajemná bohyně Cailleach, neboli Stařena, která se stala symbolem smrti i znovuzrození, ke kterému dochází následujícího rána – magická samhainová noc končí úsvitem, mrtví se vrací zpět na svoje místo, přichází světlo a začíná další rok.

A jak můžeme svátek našich předků oslavit my?
Není třeba rozdělávat velký oheň uprostřed obývacího pokoje, můžeme však zapálit aspoň několik svíček, vzpomenout si na své blízké a pozvat je ke společné večeři tím, že jim připravíme místo u jednoho stolu. Protože se na podzim všechna síla a energie rostlin stahuje zpátky k jejich kořenům, můžeme do svého jídelníčku zařadit pokrmy z kořenové zeleniny, abychom se tak připravili na nadcházející chladné období. Je také na místě poděkovat přírodě za plody, které jsme během léta a podzimu sklidili. I my se po vzoru rostlin vraťme k sobě, ke své podstatě a věnujme chvilku rozjímání nad tím, co všechno (jaké plody) nám tento rok přinesl.

K takovému rituálu si můžeme uvařit třeba bylinkový čaj. Díky slunečnému počasí v posledních dnech je stále co sbírat, kromě zmíněných kořenů (například pampeliška, kostival, čekanka) je možné sbírat poslední květy (sedmikráska, pampeliška, řebříček, …) a plody (například šípky, hloh, jeřabiny). Pokud tedy ještě nic nemáte a chtěli byste, vyrazte do přírody, čas se krátí.

Zdroj: FB Duchovní prostor


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat a velmi nás mrzí, že se mnoho vašich chtěných plateb neuskutečnilo vzhledem k potížím funkčnosti platební brány. GoPay muselo přijmout nové podmínky bank, kdy spolkům neumožní on-line platby kartou. Prosíme o znovu zaslání/zasílání vašich příspěvků, prozatím přes klasický bankovní převod:

Pro platby v ČR: 107-7380440287/0100 s uvedením slova „Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí: IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287, BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX

Snažíme se pro vás najít jiné zjednodušující služby pro vaše platby. Děkujeme za pochopení i za podporu.

S láskou Cesty k sobě