Povídání s Důvěrou a Strachem

datum 26. 1. 2022
Zdroj: Pixabay.com

Dotaz: "Co tě živí? Proč jsi tady?"

Strach: "Já jsem kontrast. Plním vaše přání a vy pak zažíváte fyzické zkušenosti."

... Na nedávném workshopu jsme měli konstelační vsuvku. V rámci poznání emocí a spolupráce s nimi si účastnice vybraly 3 emoce, které jsme přizvaly do konstelace a emoce nám tak mohly odpovědět na otázky. Jednou ze zvolených emocí byl strach a některé odpovědi (a tedy i otázky) nás dostaly k novým poznáním a nádherně nám to doplnilo mezery v pochopení světa a fungování strachu a jeho role tady, mezi námi. (Kdo by se takového workshopu v budoucnu rád účastnil, sledujte stránku Dovolení s Karolinou, kde nadcházející události i články budou sdíleny.)

(V následujícím úryvku je často použito porovnání s jednotou, a v tomto směru víme, že jednota obsahuje vše, včetně tohoto fyzického světa. V kontextu vysvětlení pozice strachu v našem světě je jednotou myšlený svět mimo ten fyzický (hmotný) - například po smrti, kdy se dostanete do "světla". Do jemnohmotnější dimenze, existence.) Strach se nám zjevil velmi znaven. Utahaný, povadlý a vyčerpaný.

- Dotaz: "Co je s tebou?" Strach nepůsobil děsivě a překvapilo nás, v jaké formě se nám ukázal.

- Strach: "Já jsem tak unavený. Jsem už úplně vyždímaný. Jsem zneužívaný a stavěný do pozic, které mi nejsou přirozené a určené."

- Dotaz: "Co to znamená? Co je pro tebe přirozené?"

- Strach: "Já jsem tu pro vás. Plním vaše přání. Ale v dnešní době mě využívají. Takže mě vnímáte už pokrouceně. Moje přirozenost je ukazovat vám ve fyzickém světě kontrast. Dalo by se říct, že jsem prvotním projevem (ukazatelem) oddělení. Oddělení od jednoty, kde je blaho, důvěra, bezpečí a světlo. V jednotě je jasno. Pro existenci fyzického světa představuji zkušenost oddělení od jednoty. Jakmile se vymezíte z jednoty a chcete zažívat tvrdost fyzična, můžete prožívat zkušenosti tohoto fyzického světa, ochutnávat ho, zakusit jednotu v její barvitosti v dualitě - kontrast. Neznamená to, že taková zkušenost je pak plná strachu. Pro mě je přirozené, abych byl v souladu s důvěrou. Pak je všeho akorát. Jakmile máte v sobě tyto hodnoty v rovnováze, projevuji se čistě jako kontrast, zážitek. Dodávám šťávu a vzrušení tomu, co zažíváte. Dodávám nečekané, překvapivé. Ale v tomto čase mě cpete tam, kam nepatřím. Kde ani vám to nedělá dobře. To ale není kvůli mně To se děje, když je mě moc. Ani mně to není příjemné." Kde ani vám to nedělá dobře. To ale není kvůli mně To se děje, když je mě moc. Ani mně to není příjemné."

- Dotaz: "Co můžeme tedy dělat, aby tě bylo méně? Jak oslabit tvůj vliv na nás?"

- Strach: "Musíte se dívat dovnitř. Do sebe. Musíte se znovu spojit se svojí podstatou. Spojit se se svojí esencí. Protože když jste v kontaktu se svou podstatou, máte víc jasno, a tudíž se méně bojíte. Pak víte, že je vše v pořádku. Vše je tak, jak má být. Zážitky vás lekají jen tak akorát, aby vám proudila krev v žilách a cítili jste se naživu. Získáte tím znovu důvěru ve svět a pocit bezpečí. Dostanete se do rovnováhy. Když není váš strach v rovnováze s důvěrou, pak je projevem té nerovnováhy mnohem hrubější fyzická zkušenost, která pak bolí. Když se mnou pak zůstanete dlouho a zastíním (převážím) vaši jistotu a kontakt s vaší esencí a podstatou, pak se i vaše zkušenost jeví hodně drasticky a zažíváte bolest a utrpení. To je projev disbalance."

- Dotaz: "Takže jestli ty nám plníš přání, je to tak, že když my si všimneme, že se k nám blížíš, můžeme ti říct STOP? A ty se zastavíš?"

- Strach: "Vlastně ano. Ale vaše přání musí být upřímné. Protože pokud mě chcete zastavit proto, že se mě bojíte, už jsem vlastně dávno tam."

- Dotaz: "Proč tě používáme při výchově dětí? Proč děti zastrašujeme?"

- Strach: "Obvykle mě použijete ve chvíli, kdy si nevíte rady. To platí nejen u dětí. Vyvolání strachu v někom jiném je pro vás určitá forma získání kontroly nad situací. Je to manipulace. Jakmile zasejete v někom strach a on se bojí, ztratí kontakt s vnitřní jasností vycházející z kontaktu se svojí podstatou. Ztratí pocit bezpečí. Vyvolá to v nich pocit ohrožení, vylezou ze svého vnitřního vědění a bezpečí. A jakmile někdo není v kontaktu se svojí podstatou a tím pádem nedokáže cítit, co je v pořádku a co ne, podléhá pak iluzi, kterou mu vy tím strachem vytvoříte. Vytvoříte mu tak nový dojem o světě a můžete v něm budovat iluzi takovou, jaká se vám hodí. Když je někdo ve strachu, můžete ho ovládat. A on se pak podle toho chová. Dostáváte ho tam, kam chcete. Aby se choval, jak chcete...

Víte, já neexistuju mimo tento hmotný fyzický svět. Je o tom mnoho svědectví od lidí, kteří prožili klinickou smrt nebo byli v kómatu. Jakmile se dostane jejich vědomí mimo fyzický svět, všichni tuto zkušenost popisují jednotně v tom ohledu, že náhle necítili strach. Náhle pro ně neexistovala pochybnost, obava, pocit ohrožení. Vlastně vyšli z duality, kde já ve hmotě existuji jako polarita k důvěře. Jsem její protipól. A jsem tu potřeba. Není pak divu, že funguju hlavně ve chvíli, kdy jste v nebezpečí. Já vás upozorním na ohrožení, které by vás mohlo stát život. Já se tím vlastně i chráním, protože bych vás tím ztratil. Po smrti odejdete někam, kde já nejsem. A já tu chci s vámi žít a zažívat hmotu. Ukazovat vám ji. Díky mně zažíváte rozdíl toho, co by se dalo nazvat nudnou jistotou. Ve fyzickém světě chcete kontrast. Proto jste tady. Jen se vám to vymklo z ruky. A teď skrze tu bolest hledáte cestu zpátky do rovnováhy."

V další konstelaci byla přizvána k rozhovoru Důvěra.

- Dotaz: "Kde jsi? Jak tě můžeme mít víc?"

- Důvěra: "Já jsem všude. Jsem všude tam, kde nemáte strach. Jsem všude tam, kde se nebojíte mě přizvat. Ale vás to nenapadne. Vy máte pořád pocit, že si mě musíte zasloužit, nebo se ke mně dopracovat. Vy se bojíte, že o mě přijdete. A tím pádem mě k sobě nepustíte. Ani to se mnou nezkusíte. A tak se ve vašich očích vzdaluju. Přitom já bych vás nepustila! Vy mě akorát nahrazujete strachem. Ale já jsem tu plně k dispozici a čekám, až mě konečně přizvete, protože já vás moc ráda podržím vždy a všude. Jen vás málokdy napadne si o mě říct."

- Dotaz: "Takže ty jsi nám k dispozici pořád? Proč tě nevidíme, nevnímáme?"

- Důvěra: "Protože máte strach. Máte strach, že když věci pustíte, abyste mě zavolali, tak tam nebudu. Přitom já tu jsem pořád a tohle jediné vás ode mě dělí. Jen to risknout. Jakmile to risknete a pustíte, jakmile tím zmizí strach, tak jsem tam automaticky hned já. Se strachem držíme stejná místa. Nemůže to být jinak. Kde není strach, tam jsem já. A naopak."

- Dotaz: "Počkej. Jaký máš vztah se strachem?"

- Důvěra: "Strach je můj opak. Už vám říkal, že je to můj protipól v dualitě, ve hmotě. Když máte odvahu podívat se dovnitř (čehokoliv) na to, jak věci skutečně jsou, tak pro vás v tu chvíli strach neexistuje. A já jeho místo okamžitě zaujímám. To nelze jinak. Takto tento svět funguje. Nejde to jinak."

- Dotaz: "Takže by se dalo říct, že jsi ve stínu strachu?"

- Důvěra: "Ano! Naprosto!"

- Dotaz: "Takže moment! Chceš nám říct, že vlastně stojíte u sebe a my, když se rozhodneme mít důvěru a podívat se skrze tebe, strach je pak ve tvém stínu?"

- Důvěra: "Ano! Zcela tak! Teď je ve světě více strachu, takže já stojím v jeho stínu. Ale když se rozhodnete podívat z druhé strany, stojím tam já a zastíním strach. Přes strach mě nevidíte. A skrze mě zas nevidíte strach. Akorát je strach pro vás už v tolika oblastech, že mě málokdy udržíte nebo uzříte. Málokdy skrze strach prohlédnete až na mě. Ale já jsem tu pořád k dispozici. Jen mě chytněte za ruku, já vás nepustím. Vše je o vašem rozhodnutí! Vy se rozhodujete, z jaké strany to pojmete. Můžete si nás představit jako 2 sklíčka na brýlích. Každé sklíčko na jedné straně brýlí, každé pro jedno oko. A těmi brýlemi hledíte na svět. Když si nasadíte strach, dejme tomu, že vám svět pak ztmavne, zešedne. Když si nasadíte důvěru, dejme tomu, že se svět rozsvítí, jako by byla růžová nebo zářivá barva toho sklíčka důvěry. Takže pokud nás máte nasazené oba, máte dokonalou rovnováhu rozvahy. Máte bohaté životní zkušenosti a zážitky, dostatek vzrušení, šťávu, fascinace a zaujetí, a zároveň díky důvěře jste ukotvení. Máte povědomí o tom, že je vše v pořádku a jste v bezpečí."

Komunikace s emocemi pro nás byla velmi obohacující. Získané poznatky v nás vytvářely pocit důvěry, protože odpovědi najednou dávaly smysl všemu, co zažíváme a s čím se potýkáme. Tak jsme věděli, že mluvíme opravdu s nimi. Zároveň jsme cítili, že díky jejich odpovědím a vyzařování v nás docházelo k uvolnění na mnoha úrovních. Výsledky rozhovoru v nás nevyvolaly další zmatek, ba naopak zacelily mnoho mezer, na které se nám nedařilo smysluplně přijít a objasnit.

Tento článek poskytuje jen úryvky těch rozhovoru a já srdečně zvu na nadcházející workshopy (které postupně uveřejním na tomto webu) nebo na osobní konzultaci, ve které se můžeme podívat na jakékoliv téma, jakoukoliv oblast vašeho života, rozhýbat stagnace, uvolnit emoce, dodat porozumění v partnerském, pracovním i rodinném životě. Konzultace lze pojmout i formou krizové intervence. Stačí napsat email nebo mě kontaktujte na webu. Kdo by si nejdříve rád dále početl, zvu k článku Jak být v kontaktu s emocemi a stát se svobodným tvůrcem.

Zdroj: www.neosviceni.cz

sdílet: 
holubice
Podpořte nás

Děkujeme

Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat.

Pro platby zdarma v ČR a Eurozóně:
2502009848/2010 s uvedením slova
„Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro platby v ČR:
107-7380440287/0100 s uvedením
„Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí:
IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287 
BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX
Název účtu: CESTY K SOBĚ
Praha 4, 149 00
Česká republika

111
111 Kč
222
333 Kč
333
555 Kč
444
777 Kč
999
999 Kč
libovolna
libovolná částka
Cesty k sobě
FB ico