Skupina poslanců z vládního i opozičního tábora dnes společně ohlásila předložení pozměňovacího návrhu k novele zákona na ochranu zvířat, který by vedl k úplnému zákazu klecových chovů slepic od roku 2027. Reagují tak na dlouhodobou kritiku klecových chovů ze strany ochránců i odborníků na welfare zvířat, veřejné mínění i celoevropský trend, díky kterému již i u nás probíhá rozsáhlá přestavba chovů nosnic na bezklecové systémy.

Předkládaný návrh počítá s účinností zákazu od roku 2027, aby měli čeští producenti vajec dostatek času chovy adekvátně přestavět. Poslanci vzali v úvahu délku nezbytných správních řízení, ekonomické možnosti chovatelů i vývoj na straně trhu, jehož velká část přestane klecová vejce odebírat do roku 2025. V neposlední řadě byla zohledněna i patnáctiletá životnost dnešních obohacených klecí, které byly instalovány před rokem 2012.

Člověk ani nemusí být odborník, aby pochopil, že zavírat slepice na celý život do přeplněných klecí není v pořádku. Každý, kdo kdy pozoroval slepice na dvorku, přece musí vědět, že plocha papíru A4 a drátěná podlaha jim nemůže k důstojnému životu stačit. Česká republika už je zemí dost vyspělou na to, aby si mohla dovolit následovat země na západ od nás a tento krutý způsob chovu postavit mimo zákon,“ řekl poslanec Jan Schiller (ANO), který návrh předkládá ve výboru pro životní prostředí.

Klecové chovy slepic jsou praxí, která se nám a našim voličům nelíbí. Zákon dnes na jednu stranu uznává, že zvíře není věc a pociťuje bolest a utrpení, na druhou stranu ale v praxi dovoluje se ke zvířatům chovat jako k výrobním jednotkám. To chceme změnit. Je férové dodat, že zlepšení podmínek pro život bude něco stát. Jde ale o částky, které si chovatelé v horizontu několika let budou moci dovolit, a my se určitě zasadíme i o to, aby jim na přestavbu byla s využitím evropských fondů poskytnuta přiměřená finanční podpora,“ řekl poslanec Jan Pošvář (Piráti), který návrh předkládá v garančním zemědělském výboru.

K pozměňovacímu návrhu se hlásí i poslanci dalších stran a obou klíčových výborů, které novelu nyní projednávají. Jde např. o Janu Krutákovou (STAN), Romana Sklenáka (ČSSD), Moniku Jarošovou (SPD) či Vlastimila Válka (TOP 09).

V České republice aktuálně žijí v klecích 4 miliony slepic. V jedné kleci se jich tísní zhruba dvacet, každá má pro sebe prostor přibližně velikosti papíru A4. Slepicím zde není umožněno naplnit etologické potřeby pohybu, hrabání, popelení, hřadování či létání. Záběry z klecových chovů v loňském roce opakovaně pobouřily veřejnost, na což zareagovaly fakticky všechny obchodní řetězce závazkem, že nejpozději do roku 2025 vyřadí klecová vejce ze své nabídky. Podobný závazek přijaly i mnohé firmy, které vejce zpracovávají. Mnozí producenti vajec tak již nyní své chovy přestavují, aby se přizpůsobili poptávce trhu.

Pro úplný zákaz klecových chovů slepic se v loňském průzkumu agentury Median vyslovilo 73 % Čechů. Zákaz byl již uzákoněn např. v sousedním Německu (od roku 2025) a Rakousku (od roku 2020). Ústup od klecových chovů je trendem v celé Evropě – v mnoha dalších zemích už jsou tyto chovy ve výrazné menšině a očekává se, že v horizontu několika let se díky závazkům obchodních společností trh ještě výrazně promění ve prospěch vajec z alternativních systémů.

Kontakt

Jan Schiller (ANO), výbor pro životní prostředí, 774 384 444, schillerj@psp.cz
Jan Pošvář (Piráti), zemědělský výbor, 773 111 185, jan.posvar@pirati.cz
Marek Voršilka, OBRAZ – Obránci zvířat, z. s., 776 053 932, marek.vorsilka@obrancizvirat.cz

 


Pozměňovací návrh

k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 514/

  1. V části první čl. I se za dosavadní bod 3 vkládá nový bod, který zní: „
    4. V § 3 se na konci textu písmene aa) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno ab), které zní:
    „ab) nosnicí samice druhu kur domácí (Gallus gallus), která dosáhla snáškové zralosti a je chována pro produkci vajec nezamýšlených k vylíhnutí.“

    Následující body se přečíslují.
  2. V části první čl. I se za dosavadní bod 22 vkládá nový bod, který zní: „

24. § 12c odst. 2 se zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.“

Následující body se přečíslují.

  1. V části první čl. I se v dosavadním bodu 23 text „§ 12c odst. 2 a “ zrušuje.

  2. V části první čl. I se za dosavadní bod 24 vkládá nový bod, který zní: „

27. Za § 12g se vkládá nový § 12h, který včetně poznámky pod čarou č. 34) zní:

§ 12h

Zakazuje se klecový chov nosnic, včetně chovu v obohacených klecových systémech34).

____________________

34) Čl. 6 směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic.“

Následující body se přečíslují.

  1. V části první čl. I se za dosavadní bod 101 vkládají nové body, které zní: „

105. V § 27 odst. 3 písm. h) se text „§ 12c odst. 3“ nahrazuje textem „§ 12c odst. 2”.

106. V § 27 odst. 3 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:

i) v rozporu s § 12h chová nosnice v klecovém chovu,“.

Dosavadní písmena i) až l) se označují jako písmena j) až m).

Následující body se přečíslují.

  1. V části první čl. I se za dosavadní bod 106 vkládá nový bod, který zní: „

112. V § 27 odst. 12 písm. b) se text „podle odstavce 3 písm. g) až i)” nahrazuje textem “podle odstavce 3 písm. g) až j)”.“

Následující body se přečíslují.

  1. V části první čl. I se za dosavadní bod 113 vkládají nové body, které zní: „

120. V § 27a odst. 4 písm. h) se text „§ 12c odst. 3“ nahrazuje textem „§ 12c odst. 2”.

121. V § 27a odst. 4 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:

i) v rozporu s § 12h chová nosnice v klecovém chovu,“.

Dosavadní písmena i) až l) se označují jako písmena j) až m).

Následující body se přečíslují.

  1. V části první čl. I se za dosavadní bod 128 vkládá nový bod, který zní: „

137. V § 27a se v odst. 20 písm. b) text „podle odstavce 4 písm. g) až i)” nahrazuje textem “podle odstavce 4 písm. g) až j)”.“

Následující body se přečíslují.

  1. V části první čl. I se v dosavadním bodu 147 za text „„§ 7a odst. 9““ vkládá text: „, text „§ 12c odst. 3“ se nahrazuje textem „§ 12c odst. 2””.

  2. V části třetí čl. VI se na konci textu písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

d) bodů 27, 106, 112, 121 a 137, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027.“

Odůvodnění

  1. Obecně k důvodům navrhované úpravy

Předkládaný pozměňovací návrh navrhuje v České republice zcela zakázat klecové chovy nosnic. Reaguje tak na závažné výhrady, které jsou proti tomuto typu chovu dlouhodobě vznášeny ze strany odborníků na welfare zvířat, na celoevropský trend, který se přenesl i do České republiky a v jehož důsledku již fakticky celý tuzemský sektor maloobchodu počítá s přechodem na vejce z alternativních chovů, i na veřejné mínění1, které klecový chov nosnic většinově odmítá.

Odborné námitky proti klecovým chovům nosnic2 jsou založeny především na skutečnosti, že tyto systémy neumožňují slepicím projevit celou škálu přirozeného chování, jako je hrabání, popelení, hřadování ve vysokých místech, pohyb či létání. Slepice jsou velmi aktivní zvířata, která tráví většinu dne pohybem a hledáním potravy, klecový způsob chovu tedy ze své podstaty nemůže vyhovovat jejich etologickým potřebám. Povinné obohacení klecí od roku 2012 není v tomto směru dostatečné – slepice zde mají stále jen velmi omezenou možnost pohybu (na jednu slepici připadá prostor zhruba velikosti papíru A4); malý kus umělé trávy nedokáže uspokojit potřebu hrabání či popelení; hřady navíc nemohou být v kleci umístěné dostatečně vysoko nad zemí tak, aby je slepice pokládaly za bezpečnou ochranu před predátory.

Ačkoli by bylo pravděpodobně možné vznést podobné námitky i proti klecovým chovům jiných druhů hospodářských zvířat, na rozdíl od nich jsou již pro nosnice vyvinuty dostatečně standardizované a rentabilní alternativní chovné systémy, které výše popsaným etologickým potřebám slepic lépe vyhovují. Zároveň nejen v České republice, ale v celé EU již nyní dochází k rozsáhlé transformaci chovů nosnic na bezklecové systémy3 zejména v důsledku dobrovolných závazků odběratelů vajec.

Z těchto důvodů se předkládaný pozměňovací návrh vztahuje pouze na nosnice. V případě jiných druhů zvířat je třeba vést hlubší diskusi o dostupných alternativách, jejich vhodnosti a tržní rentabilitě, kterou nelze dokončit v rámci projednávání aktuální novely zákona na ochranu zvířat. Ačkoli tedy navrhovatelé považují za důležité zabývat se životními podmínkami i jiných druhů hospodářských zvířat, ponechávají tuto problematiku další odborné diskusi a prováděcí normotvorbě ministerstva zemědělství.

Účinnost je navrhována k 1. lednu 2027, čímž je dotčeným podnikatelským subjektům ponechána dostatečně dlouhá doba k přizpůsobení se změně právní úpravy. Navrhovaná délka legisvakanční lhůty reflektuje vývoj na trhu (supermarkety i další velké společnosti se zavázaly přestat klecová vejce odebírat do roku 2025, a chovatelé již tedy z velké části počítají s transformací v tomto termínu), potřebnou dobu k realizaci přestavby (včetně nezbytných správních řízení) i zhruba patnáctiletou životnost stávajících obohacených klecí, které byly instalovány před rokem 2012 v důsledku nové směrnice EU.

Obdobná úprava byla již přijata v několika evropských zemích, včetně sousedního Rakouska a Německa.

  1. Soulad s ústavním pořádkem, právem Evropské unie a mezinárodními smlouvami

Předkládaný pozměňovací návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, právem Evropské unie i mezinárodními smlouvami dle čl. 10 Ústavy.

Navrhovaná úprava představuje přípustné omezení práva na podnikání dle čl. 26 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listiny“), práva vlastnit majetek dle čl. 11 Listiny, respektive práva na pokojné užívání majetku dle čl. 1 Dodatkového protokolu k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluvě“). Podle ustálené judikatury Ústavního soudu mohou být tato práva zákonem omezena, pokud je tímto sledován legitimní cíl a opatření obstojí v tzv. testu proporcionality (respektive méně přísném testu racionality, pokud jde o právo na podnikání dle čl. 26 Listiny).

Legitimním cílem sledovaným navrhovanou úpravou je ochrana zvířat, respektive zajištění vhodných podmínek pro jejich chov. Veřejný zájem na etickém zacházení se zvířaty je dlouhodobě zakotven jak ve stávající vnitrostátní úpravě, tak v předpisech Evropské unie i mezinárodních úmluvách. Kromě samotného zákona na ochranu zvířat proti týrání je možno odkázat i na občanský zákoník, který ve svém ustanovení § 494 deklaruje princip, podle kterého „živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor“. Jestliže zákonodárce takto hodnotu živých zvířat zakotvil, je zde zřejmý veřejný zájem na jejich zvýšené ochraně. I Ústavní soud ve své rozhodovací praxi výslovně označil zlepšení chování ke zvířatům za veřejný zájem (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 5/01).

V případě testu proporcionality je předmětem zkoumání, zda jde o opatření vhodné, potřebné a proporcionální v užším slova smyslu. Kritérium vhodnosti zkoumá, zda s pomocí přijatého opatření bude sledovaný cíl dosažen. Je nepochybné, že tomu tak bude. Kritérium potřebnosti zkoumá intenzitu použitých prostředků, tj. zda nelze sledovaného cíle dosáhnout jinak, aniž by byla dotčena základní práva a svobody. Lze se domnívat, že je-li cílem zlepšení životních podmínek zvířat, jde o prostředek potřebný. Pokud jde o princip proporcionality v užším slova smyslu, jde o porovnání v kolizi stojících zájmů. Na straně jedné je zde zájem chovatelů na pokračování v této činnosti stejným způsobem, na straně druhé zájem na ohleduplném nakládání s hospodářskými zvířaty. S ohledem na stanovení dlouhé legisvakanční lhůty lze uzavřít, že zájem na ochraně zvířat dostatečně vyvažuje zájem provozovatelů klecových chovů na tomto způsobu chovu nosnic.

Pokud jde o právo Evropské unie, chovu nosnic se týká směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. 7. 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic. Tato směrnice je vybudována na principu minimální transpozice, což znamená, že členské státy mohou stanovit přísnější (tj. z hlediska životních podmínek nosnic příznivější) pravidla pro chov nosnic (čl. 13 odst. 2 směrnice). Právo Evropské unie tedy se stanovením přísnějších podmínek pro chov nosnic – včetně možnosti úplného zákazu klecových systémů – na úrovni členských států výslovně počítá. Této možnosti již některé země, jako Rakousko a Německo, využily a klecové chovy pro nosnice na území svých států zcela zakázaly.

Přijetí navrhované úpravy nebrání ani mezinárodní smlouvy, které byly přijaty dle čl. 10 Ústavy, a to ani ty, které se týkají ochrany mezinárodních investic. Tyto smlouvy obecně chrání mezinárodní investice na území České republiky před neoprávněnými nebo diskriminačními opatřeními, které by překážely jejich správě, udržování, užívání, využití, rozšíření, prodeji nebo likvidaci těchto investic. V případě opatření, které je podloženo zákonem, vztahuje se na všechny klecové chovy nosnic bez výjimky, sleduje legitimní cíl a obstojí v testu proporcionality, se nemůže jednat o opatření neoprávněné ani diskriminační.

Přijetí předkládaného pozměňovacího návrhu tak nebrání žádné ústavněprávní ani mezinárodněprávní překážky.

  1. Předpokládané hospodářské a sociální dopady

V České republice se v současné době chová zhruba 5 milionů nosnic v komerčních chovech, z toho 84 % v klecových systémech. S ohledem na tržní vývoj, zejména pak závazky velkých obchodních společností, se očekává, že se do roku 2025 nejméně 60 % současných klecových chovů transformuje na bezklecové systémy i bez legislativního zásahu. Vzhledem k tomu, že předkládaný návrh počítá s účinností až od roku 2027, lze předpokládat, že se reálně dotkne maximálně 40 % současné klecové produkce, respektive zhruba třetiny celkové produkce vajec v České republice. Transformace této části produkce si u dotčených firem vyžádá investiční náklady v odhadované celkové výši 1,22 až 1,68 miliard Kč.

Analýzou společností působících v oblasti chovu nosnic bylo zjištěno, že tyto společnosti jsou aktuálně v dobré ekonomické kondici, jsou většinou ziskové a transformace směřovaná k roku 2027 významným způsobem neovlivní jejich vnitřní ekonomiky. Výše zdrojů nutných k transformaci řádově nevybočuje z možností firem obstarat si kapitál v této výši, a to ani v případě nutnosti dluhového financování. Závazky těchto společností přijaté v souvislosti s přestavbou na obohacené klece před rokem 2012 budou v roce 2027 již splacené. Obvyklá životnost klecové technologie se navíc odhaduje na 15 let, což znamená, že kolem roku 2027 by i bez přijetí předkládaného návrhu muselo dojít ke značným investicím do obnovy technologického vybavení chovů nosnic.

Zároveň je třeba vzít v úvahu, že ústup od klecových chovů a přechod na bezklecové alternativy není izolovaným jevem v České republice. Závazek ukončit odběr klecových vajec nejpozději do roku 2025 již přijaly mnohé nadnárodní společnosti i regionální společnosti po celé Evropě s tím, že počet takových závazků neustále narůstá. Trh vajec se tedy po roce 2025 výrazně promění, poptávka po bezklecových vejcích bude narůstat a naopak odbyt klecových vajec bude čím dál omezenější.

Celkově tak lze shrnout, že předkládaný návrh nebude mít negativní dopad na zdraví a konkurenceschopnost českého drůbežářského sektoru.4

S ohledem na to, že bezklecové chovy poskytují nosnicím více prostoru, bude pro zachování stejného objemu produkce vyžadováno více plochy, a tedy i stavba nových hal. Moderní technologické systémy pro bezklecové chovy – zejména tzv. vícepatrové voliéry – jsou však z pohledu využití plochy efektivní, a proto bude podle odhadů pro transformaci celé produkce vajec v České republice vyžadováno méně než 10 ha nové plochy. Pro výstavbu nových hal obvykle nebude potřeba změna územního plánu, neboť stavby pro zemědělství lze v nezastavěném území umísťovat všude tam, kde to územní plán výslovně nezakazuje. Potřebná doba pro výstavbu nové haly s ohledem na všechna potřebná správní řízení (včetně EIA a IPPC) je odhadována na 3-5 let. Sedmiletá legisvakanční lhůta je tak v tomto ohledu dostatečná.5

Případný dopad na státní rozpočet bude záviset především na tom, zda a v jakém rozsahu se vláda či ministerstvo zemědělství rozhodne chovatele nosnic v přestavbách chovů dotačně podpořit. Ačkoli z ekonomické analýzy vyplývá, že čeští chovatelé nosnic by měli být schopni přestavbu zvládnout i bez dotační podpory, lze předpokládat, že podobně jako před rokem 2012 bude na tyto účely možné čerpat podporu za přispění Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. V případě, že budou mít chovatelé možnost čerpat podporu v podobném rozsahu jako před rokem 2012, lze přímý dopad navrhované úpravy na státní rozpočet ČR odhadnout na cca. 350 milionů Kč (s předpokladem dalších 350 milionů Kč z rozpočtu Evropské unie).6 S ohledem na to, že půjde pravděpodobně o náklad rozložený do několika let před nabytím účinnosti předkládaného návrhu, se jedná o částku, kterou státní rozpočet bude moci unést.

Pokud jde o sociální dopady, nelze předpokládat žádný negativní dopad na pracovní místa. Bezklecové chovy jsou naopak na pracovní sílu mírně náročnější než chovy klecové. Předkládaný návrh nebude mít přímý vliv na cenu vajec v maloobchodě, protože fakticky všechny maloobchodní řetězce se již zavázaly přestat klecová vejce zcela prodávat ještě před účinností navrhované úpravy. Výrobní náklady vejce z halového chovu jsou pouze o cca. 20-40 haléřů vyšší než u vejce z klecového chovu.7 Při přepočtu na průměrnou spotřebu vajec na osobu tak dojde po transformaci k navýšení nákladů pouze o cca. 4 až 8 Kč na měsíc. Předkládaný návrh tak nebude mít žádné významné negativní sociální dopady.

  1. Zvláštní část

K bodům 1 až 3:

Navrhuje se v § 12c vypustit nadbytečný odstavec 2, který shodně s § 7 odst. 1 vyhlášky o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat stanoví, že vyhláškou stanovené minimální standardy pro nosnice se netýkají chovných nosnic a chovů do 350 nosnic. Vzhledem k tomu, že v samotné vyhlášce je toto ustanovení ponecháno, nedochází touto úpravou k žádné bezprostřední změně – výjimka zůstane i v případě přijetí návrhu zachována.

Změna se však týká pravomoci ministerstva stanovit vhodné minimální standardy pro tuto kategorii hospodářských zvířat v budoucnu. Nynější zákonné znění lze vykládat tak, že chovné nosnice a chovy do 350 nosnic jsou z působnosti prováděcí normotvorby zcela vyloučeny. Po vypuštění tohoto ustanovení zůstane nade vší pochybnost, že ministerstvo má pravomoc i tento druh chovů vyhláškou o minimálních standardech regulovat, pokud se tak rozhodne.

Jelikož vypuštěný odstavec obsahuje též definici nosnice, je tato definice nově přesunuta do § 3.

K bodu 4:

Navrhuje se úplný zákaz klecového chovu nosnic, včetně tzv. obohacených klecích tak, jak jsou definovány ve Směrnici Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic; tato Směrnice však zároveň umožňuje členským státům přijmout pro ochranu nosnic přísnější požadavky (čl. 13 odst. 2), mezi něž patří i úplný zákaz klecových systémů.

K bodům 5 až 9:

Stanovují se sankce za porušení zákazu. Maximální výše sankce je stanovena stejně jako za porušení minimálních standardů pro chov hospodářských zvířat. Dále zde dochází k technické úpravě odkazujících ustanovení po vypuštění § 12c odst. 2.

K bodu 10:

Účinnost zákazu klecových chovů nosnic a souvisejících ustanovení je stanovena k 1. lednu 2027.

1 73 % pro zákaz klecových chovů slepic – výzkum agentury Median, červenec 2018: http://www.median.eu/cs/wp-content/uploads/2018/08/median_zprava_klecove_chovy_v02.pdf

2 Viz např. Mgr. Miloš Krist, Ph.D., Mgr. Peter Adamík, Ph.D., Doc. Mgr. Vladimír Remeš, Ph.D., Srovnání welfare nosnic chovaných v obohacených klecích a v halách na podestýlce, Katedra zoologie a ornitologická laboratoř, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, 5. 4. 2019

3 Viz např. ČT24: Zákazníci se odvracejí od vajec z klecových chovů. Drůbežáři tak mění prostory pro své slepice, 14. 8. 2019, https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/2895749-zakaznici-se-odvraceji-od-vajec-z-klecovych-chovu-drubezari-tak-meni-prostory-pro

4 Ing. Mgr. Marek Hrdina a kol., Analýza ekonomických dopadů legislativního zákazu využívání klecového chovu slepic na území České republiky, 24. 3. 2019

5 Ing. Jan Habart a kol., Časové a prostorové hledisko přestaveb klecových chovů nosnic na chovy halové, září 2019

6 Ing. Mgr. Marek Hrdina a kol., Analýza ekonomických dopadů legislativního zákazu využívání klecového chovu slepic na území České republiky, 24. 3. 2019

7 Tamtéž; tuto informaci potvrzují i samotní producenti vajec, viz např. vyjádření místopředsedy představenstva Proagro pro ČT24: Zákazníci se odvracejí od vajec z klecových chovů. Drůbežáři tak mění prostory pro své slepice, 14. 8. 2019, https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/2895749-zakaznici-se-odvraceji-od-vajec-z-klecovych-chovu-drubezari-tak-meni-prostory-pro


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Líbí se vám, co děláme?
Rádi byste podpořili provoz internetové televize Cesty k sobě?

200,-

Platba

300,-

Platba

500,-

Platba

1000,-

Platba

Za veškeré příspěvky předem děkujeme!

Zasláním daru dochází k uzavření darovací smlouvy dledarovacích podmínek.
Prohlášení o ochraně osobních údajů darujícího. Platba probíhá prostřednictvím služby

géčko.png verified_by_visa-full-colour.png Mastercard_SecureCode [Převedený].png visa-full-colour-rgb.png visa_electron_2015.png mc_accpt_match_eps.png me_accpt_match_eps.png ms_accpt_match_eps.png