Pohádka o mořském vlku

datum 16. 8. 2020
Zdroj: Pixabay.com

Víte, co v životě chcete? Ne co byste možná chtěli, ale co chcete? Vlastní směřování je v životě moc důležité, pak vás nikdo nebude šoupat jako šachovou figurku. Své o tom vědí i děti a ještě víc tygři. Nevěříte? Tak dávejte pozor, co tygr vypráví Paulině.

Doba čtení 2 min.

Cesty k sobě


Byla jednou jedna holčička, která se jmenovala Paulína. Bydlela na zámku a měla obrovskou fantazii. Každé ráno běhala ze schodů, které byly obloženy kožešinami a hrála si na lovce. Lovila a lovila, až jednou ulovila tygra. Tygr však k Paulíně promluvil lidskou řečí: „Splním Ti každé Tvé přání, když mě pustíš.“ Paulína povzdechla: „Já ale žádné přání nemám“. Tygr se podivil: „Každý přeci musí mít nějaké přání“! Ale já ne, já všechno mám a už nevím, co bych si tak ještě mohla přát,“ pravila Paulina.“ Tak si začni trochu vymýšlet,“ radil tygr. „Když si začneš vymýšlet, začne Ti pracovat fantazie a pak už to jde jako po drátku“.

Zdroj: Ludmila Doležalová

„To já jsem si jednou začal vymýšlet pohádku pro mé děti tygřata a tak jsem se do toho vložil, že jsem se najednou stal vlkem a žil jsem život vlka. A byl jsem mořským vlkem, žil jsem na pláži v Laosu a kouřil jsem velká cigára. Byl jsem hubený, protože jsem neměl moc co jíst na té pláži, ale byl jsem šťastný, protože jsem byl svobodný. Nosil jsem velké kecky, plandavé kalhoty, oválené sako a nakřivo posazený klobouk. Kolem mě se povalovaly  zlaté dukáty, zahrabané v písku. A já jsem věděl, že kdybych i jen trochu hrabal, tak bych byl bohatý, krásně nakrmený a čisťounce oblečený, blahobytný vlk. Já jsem však nechtěl vyměnit svoji svobodu za hrabání a hledání peněz a tak jsem tam nakonec na té pláži v Laosu umřel hladem, obklopený bohatstvím.

Lidé, když mě potom pohřbívali, povídali si: „Podívejte se na vlka, byl sice hubený a měl pořád hlad, ale byl pyšný jako páv a zachoval si hrdost po celý život. Věděl totiž co chce!“

Paulína poslouchala tygra a pak pravila: „Taky chci být v životě šťastná, spokojená a dělat jenom to, co mám ráda. A já mám ráda zvířata. Nechci je  ale už lovit, chci si s nimi hrát. Buď tedy můj tygr pro štěstí a vždycky, když Tě v duchu zavolám, tak si přijdeš se mnou hrát, ano? Za to Tě pustím na svobodu.“

Tygr se usmál, mávnul kouzelným proutkem a pravil: „Stane se!“.

Od té doby, když bylo Paulíně smutno, jenom si pomyslela na tygra, tygr se objevil a hrál si s Paulínou až do setmění. Paulína si vymýšlela ty nejbláznivější hry, tygr skotačil a pomáhal Paulíně. Spolu tak vytvořili báječný pár.

Dávali si navzájem lásku, pochopení a uznání a byli tak oba šťastni. Oba dávali a oba přijímali.

Zdroj: Ludmila Doležalová

Poučení z toho plyne, že každý má dělat jenom to co ho baví, aby byl v životě šťastný. Paulína byla krásná a spokojená, pomáhala v životě lidem a zvířatům a věděla, že musí vědět co chce a pak, že to vždycky dostane!

Autorka: Ludmila Doležalová

sdílet: 
holubice
Podpořte nás

Děkujeme

Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat.

Pro platby zdarma v ČR a Eurozóně:
2502009848/2010 s uvedením slova
„Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro platby v ČR:
107-7380440287/0100 s uvedením
„Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí:
IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287 
BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX
Název účtu: CESTY K SOBĚ
Praha 4, 149 00
Česká republika

111
111 Kč
222
333 Kč
333
555 Kč
444
777 Kč
999
999 Kč
libovolna
libovolná částka
Cesty k sobě
FB ico