Zdroj: Pixabay.com

Nikdy bychom se neměli nechat omezovat druhými lidmi a vždy si jít za svým snem. Co se stane, když se v životě budete příliš přizpůsobovat? Můžete být velmi nešťastní, ale nejen vy. Také Ti, kterým váš talent může něco přinést. Přečtěte si příběh o bačovi Ludinovi a pochopíte.

Doba čtení 2 min.

Cesty k sobě


Na Slovensku, v jedné malé dědině pod Tatrami, žil jeden starý bača. Jmenoval se Ludin a hrál překrásně na flétnu. Hrával každé ráno ovečkám, když je hnal na pastvu a každou noc, když je hnal domů. Hrával tak přenádherně, že se ovečky zastavovaly, aby mohly poslouchat. Ptáci se slétali k Ludinovi, zobáčky dokořán údivem. A co teprve, když Ludin začal zpívat ! Měl nádherný bas a když měl radost, rozkročil se zeširoka, nafoukl se jako páv a začal zpívat tak nádherně, že všichni kolem téměř oněměli údivem.

Ludin by si žil takto velice spokojeně, protože měl rád své ovečky a svoji hudbu, avšak radost ze života mu kazila jeho žena. Satorie ze sousední vesnice, se kterou se na stará kolena bohužel oženil. Satorie se jmenovala Anela a učinila mu život peklem. Neměla ráda Ludina ani květiny, ani zviřata a dokonce Ludina i tloukla. Koštětem i vařečkou. Narostla jí za to velká bradavice na nose, ale co naplat, tloukla Ludina dál. Ten byl z toho celý nešťastný, utíkal z domova se svou flétnou, na kterou pak hrával v lese, a nakonec se z toho všeho dal na pití. Už se ani neuměl usmívat, přestal dokonce i zpívat a jenom tak potichoučku, aby Satorie neslyšela, hrával ptáčkům.

Jednou, když tak zase seděl v lese, smutný a nešťastný, objevila se  před ním krásná paní Štěstěna a pravila:”Ludine, přestaň pít a vyžeň tu Satorii, nebo přijdeš zcela jistě o svůj talent. Dostal jsi tento dar do vínku proto, aby jsi s ním těšil lidi. Máš jim hrát pro radost, protože lidi radost potřebují. Musí relaxovat a radovat se také někdy, nejenom těžce pracovat. A proto jsi ty Ludine, dostal svůj nádherný hlas a perfektní sluch, abys lidem tu radost rozdával.”

Jen to Štěstěna dořekla, zmizela a Ludin si nebyl jistý, zda se mu to všechno náhodou jenom nezdálo. Ale dobře si pamatoval ta slova a věděl, že jsou pravdivá. Věděl, že si musí najít tu správnou cestu životem a věděl, že má-li dál hrát a zpívat, musí být svobodný, jako pták. Pták v kleci také většinou nezpívá a natož, když ho někdo mlátí!

Ludin se rozhodl, že udělá velkou změnu ještě ten den. Přišel domů, Satorii Anele zabalil kufry a poslal ji šupem zpátky do její rodné vísky. Koupil si ještě klarinet a saxofón a hrával střídavě na všechny nástroje tak překrásně, že se lidé začali scházet  každý večer u jeho chaloupky. Ludin dokonce přestal i pít a začal zase nádherně zpívat. Lidé zpívali s ním, radovali se a tančili, takže nakonec Ludin našel tu správnou cestu životem. Rozdával lidem jenom radost, tak jak bylo jeho úkolem.

A jestli mu nedošel dech, hraje a zpívá v té Slovenské dědině pod Tatrami ješte dnes.

Autorka: Ludmila Doležalová


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat a velmi nás mrzí, že se mnoho vašich chtěných plateb neuskutečnilo vzhledem k potížím funkčnosti platební brány. GoPay muselo přijmout nové podmínky bank, kdy spolkům neumožní on-line platby kartou. Prosíme o znovu zaslání/zasílání vašich příspěvků, prozatím přes klasický bankovní převod:

Pro platby v ČR: 107-7380440287/0100 s uvedením slova „Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí: IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287, BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX

Snažíme se pro vás najít jiné zjednodušující služby pro vaše platby. Děkujeme za pochopení i za podporu.

S láskou Cesty k sobě