Zdroj: Pixabay.com

Vážení a milí čtenáři,

ráda bych prostřednictvím seriálu článků s vámi sdílela svou zkušenost. Skrze vnímání pocitů a pohybů jsem porozuměla jazyku, kterým s námi naše tělo hovoří. Mnoho let skládám tuhle skládanku informací. Dnes cítím, že je mezi námi možná mnoho lidí, kteří skrze jazyk svého těla, snáze pochopí své osobní problémy i to, co se děje kolem nás. Sdílím s vámi svou zkušenost, protože věřím, že je to cesta k lepšímu pochopení toho, co nás navzájem spojuje a co nám společně pomůže najít správná řešení.

Naučila jsem se soustředit na své pocity do té míry, že je dokážu cítit tam, kde se koncentrují. Je to někdy bod, jindy větší plocha. Je to místo v těle, které je v momentě prožívání daného pocitu nejcitlivější. Je schopné nejrychleji reagovat. Pocit má zpravidla tendenci ovládnout celé tělo a rychle se šíří. Proto není snadné najít toto místo. Místo kde se doslova otiskne v hmotě našeho těla, zpravidla jsou to svalová vlákna.  Je třeba si tuhle dovednost cítit pocit v těle osvojit a potom dle potřeby s ní pracovat. Pokud tuhle techniku znáte, nestáváte se obětí svých pocitů, ale dokážete s nimi dle potřeby vědomě pracovat.

Vysvětlila bych to jednoduše takto:

příjemné pocity uvolňují svalová vlákna a v nich potom bez omezení proudí život ke všem buňkám. Tělo je přirozeně spokojené a jeho reakce jsou správné. Nedochází k žádnému plýtvání energií a tak jí zůstává spousta k vlastní obnově a regeneraci.

nepříjemné pocity naopak probouzejí obranné rekce. Nechceme přirozeně trpět a tak se snažíme šíření těchto pocitů co nejrychleji zastavit. Ochranu tvoříme pomocí toho, co máme k dispozici jako první, jsou to svalová vlákna. Ta se stáhnou do „klubíčka“. Vytvoří jakousi „pěstičku“ určenou k vlastní sebeobraně.

Když se snažím vysvětlit bolestivé pocity svým pacientům, používám všem známé jméno Arnolda Schwarzeneggera. Hovořím s nimi o tom, že ona zablokovaná a často bolavá místa v těle způsobují tito malí „Schwarzeneggeři“.  Jenže takový svalovec svou sílu investuje hlavně tam, kde chrání nebo útočí. Napětí v tomto místě se koncentruje. Jenže současně blokuje přirozený tok životní síly do dalších oblastí, které potom strádají. „Nabušená“ svalová bříška potom utiskují vnitřní systémy. Někdy jsou to potrubí, kudy tečou tělní tekutiny, jindy přitlačí nepatřičným tlakem nervová vlákna, mohou dokonce utlačovat i celé orgány. Ty potom trpí nedostatkem živin, zadržují se v nich odpadní látky a regenerace je silně potlačena. Na tom jak dlouho tento „útisk“ trvá, potom závisí míra oslabení nebo dokonce poškození daného systému, místa nebo orgánu. Masírováním se zpravidla ještě víc prokrví a rovnováha se nedostaví.

Pochopitelně nemůžeme být neustále v relaxovaném stavu, protože život se projevuje pohybem, tím neustálým napínáním a povolování svalových vláken. Co je ale rozhodující pro správné fungování těla, je neustále uvádění odchylek zpět do rovnováhy. Narušení rovnováhy uvnitř našeho tělesného systému není ohrožující, pokud se z něj dokážeme vrátit zpět, do rovnováhy.

Teď se to zdá jednoduché, ale není tomu tak vždy. V samotném nastavení našeho těla existuje něco jako + a -, slunce a měsíc, dominance pro určitý výkon a handicap pro tentýž výkon. Upřesním to asi takto: pravá a levá ruka, odrazová noha apod.

Do rovnováhy je nutné se uvádět vědomě, protože to už často není naší přirozeností.  Když dlouho píšete, vaše ruka tuhne nebo dokonce bolí. Potom je potřeba nad tím zapřemýšlet a hledat pohyb, kterým se přetížení zruší, tuhé svaly se povolí. Jsme-li k sobě citlivý, děláme to přirozeně tak často, jak je potřeba. Pokud ale pouze myslíme na výsledek své práce, můžeme tento pocit zcela potlačit.

Jenže přetížení nemusí vznikat vždy viditelným pohybem. Svaly se stahují také, když je nám třeba zima, nebo se bojíme, bojujeme s nepříjemným pocitem. I zde vzniká nerovnováha, kterou je potřeba uvést zpět. Jenže za strachem není nic vidět. Když popíšu 10 listů papíru, je jasné proč mne ruka bolí. Když ale čelím dlouhou dobu strachu, neuvědomuji si často, že právě tento strach ve mně vytváří svalové „Arnoldy Schwarzeneggery“, se všemi dopady, o nichž jsem už psala.Takto se rodí naše nemoci. Omezení, která způsobí dlouhodobá nerovnováha uvnitř našeho těla. Jsou to ony bloky, které brání životu v jeho přirozeném plynutí.

Když dlouho trénujeme některý sval, tělo do něj víc investuje živin a tak se přirozeně zvětší. Pokud jej pravidelně nepovolujeme, stává se silnější ale také kratší. Ztrácí svou pružnost a tuhne. Zkrácení potom způsobí svou změnou délky pohyb v místě, které to umožňuje.  Bývá to kloub, který se tímto způsobem na čas vychýlí z rovnováhy.

Tělo musí reagovat jako celek a tak se nikdy neohne jen v jednom místě. Je to jeho přirozená, ale nevědomá reakce, která vzniká působením gravitační síly v gravitačním poli země. Tělo se sice jako celek uvede do rovnováhy, ale ta se týká pouze celku, nikoli jeho jemnějších funkcí. Pokud vychýlení trvá dlouho, sval i kloub ztratí pružnost a není přirozeně možné navrácení zpět. Tělo sice funguje ale s chybou. Odchylka v kloubech naruší jemné procesy uvnitř těla. Některá „potrubí“, orgány nebo systémy mají na své přirozené cestě správného fungování překážku.

Uvedení do rovnováhy je možné pouze vědomě. Je výhodné uvědomit si nerovnováhu dřív, než nás poškodí. Zpravidla zaregistrujeme nějaký signál v podobě nepříjemných pocitů. Pokud jim budeme věnovat pozornost, umíme toho mnoho napravit. Uvedení zpět se zpravidla děje velmi šetrným cvičením. Cílem tohoto cvičení není žádné posílení ale uvolnění přetížených svalových vláken. Pracujeme většinou tak, že uvolňujeme napětí staženého svalu polohou, výdrží v této poloze a dýcháním.  Současně učíme jemným a trpělivým pohybem svalová vlákna pod nebo nad zablokovaným místem opět fungovat. Než se naučíme nerovnováhu cítit a obnovovat, je důležité si o ní něco povědět, něco si připomenout. Vše o čem budu psát, víte, jen jste na to zapomněli.

Na úvod toho máte ale už opravdu dost na přemýšlení. Pokud jsem někoho inspirovala, ráda vás povedu dál k porozumění tomu, co se v nás děje a jak do toho můžeme vědomě vstoupit. Tento opravdu unikátní přístup nemá nikdo jiný než Já. Nikdo zvenčí není schopen komunikovat a cítit moje tělo.

Ještě se na závěr rozhlédneme kolem sebe, protože to, co se děje v nás, se děje i kolem nás. Země, kterou vnímáme hlavně jako přírodu, funguje stejně jako my lidé. Proto si právě na ní můžeme leccos ukázat, pro lepší porozumění této otázce. Týká se to rovnováhy a nerovnováhy a jejich důsledků, zdraví a nemoci. Pokud se s ní propojíme skrze srdce, skrze své pocity, nebudeme jí ubližovat. Pokud ale o ní jen přemýšlíme s cílem, co nám může dát, ublížíme jí stejně, jako jsme často ublížili sobě. Proto sdílíme stejné problémy. Mysl zvítězila nad našimi přirozenými pocity a cílem mého povídání, je nastolit opět rovnováhu. No a začít musíme právě u toho nejslabšího. Naučit se opět cítit tělo i přírodu. A mysl je nyní ten „Arnold Schwarzenegger“, který potřebuje vypnout a na čas efektivně relaxovat.

 

S láskou Zuzana Beranová


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat a velmi nás mrzí, že se mnoho vašich chtěných plateb neuskutečnilo vzhledem k potížím funkčnosti platební brány. GoPay muselo přijmout nové podmínky bank, kdy spolkům neumožní on-line platby kartou. Prosíme o znovu zaslání/zasílání vašich příspěvků, prozatím přes klasický bankovní převod:

Pro platby v ČR: 107-7380440287/0100 s uvedením slova „Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí: IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287, BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX

Snažíme se pro vás najít jiné zjednodušující služby pro vaše platby. Děkujeme za pochopení i za podporu.

S láskou Cesty k sobě