Požáry Amazonie letos nabraly na intenzitě a několik týdnů poutaly širokou pozornost a vyvolávaly pobouření. Mnozí kritizovali brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, že upřednostňuje ekonomické zájmy před ekologickými a vypalování pralesa podporuje. Světoznámý tropický biolog a ekolog Vojtěch Novotný v rozhovoru s INFO.CZ představu o nenasytných developerech ničících prales kvůli zisku v mnoha ohledech vyvrací. Přičíny podle něj leží jinde.

Před dvěma roky jsme spolu mluvili o požárech pralesů v Indonésii, které často zakládají místní obyvatelé kvůli výsadbě palmy olejné. V uplynulých měsících mnohé pobouřily požáry v Amazonii. Jsou příčiny podobné?

V Amazonii jde trochu o něco jiného. Na rozdíl od Indonésie se stovkami přístavů a obchodních center je Amazonie na naprosté většině plochy divočinou bez lidí i jakékoliv infrastruktury. Abyste někde vypálili prales a začali na půdě, mimochodem velmi chudé, pěstovat nějakou zemědělskou plodinu, musíte vaši produkci také nějak dopravovat zákazníkům, zajistit logistiku. To jde mnohem lépe v ostrovní Indonésii než v srdci amazonského deštného pralesa, kde nic není. Tam by se jednalo o ekonomický nesmysl.

Fotogalerie ZDE

Dobře. Tak proč se tedy amazonské pralesy vypalují nebo kácí?

Jednak je to pochopitelně kvůli krátkodobému zisku z prodeje dřeva, především je to ale důsledek dlouhodobé brazilské paranoie z toho, že jim tu Amazonii někdo vezme. A ten někdo jsou buď sousední země, nebo „američtí imperialisté“. A to je opravdu mnohogenerační obava, která se projevuje představou, že když Brazilci nebudou prales takzvaně kultivovat a hospodářsky v něm působit, tak o něj přijdou. A současný brazilský prezident Bolsonaro tuhle představu jen oživuje.

Přiznám se, že tuhle myšlenkovou konstrukci úplně nechápu. Proč by měl nějaký stát přijít o území jen kvůli tomu, že ho ponechává přírodě?

Je to podobné jako s kolonizací Sibiře v dobách Sovětského svazu. Když odhlédneme od těžby surovin, vezměte si kolik Rusové za socialismu postavili na Sibiři měst a různých podniků, které se dnes vylidňují a jsou z nich města a továrny duchů. Ukazuje se totiž, že pokud nejsou výrazně dotované, v tržím prostředí je jejich existence z ekonomického hlediska nesmyslná. Šlo spíš o určitý druh kolonizace území. A brazilská vláda se stejným způsobem snaží kolonizovat Amazonii. Dotuje aktivity, které by na tomto území byly jinak zcela ekonomicky nesmyslné. Dokázal to třeba slavný ekologický experiment nedaleko města Manaus.

V čem spočíval?

Vědci se domluvili s farmáři, že při kácení pralesa a jeho přeměně na pastviny ponechají různě velké ostrůvky pralesa, aby mohli zkoumat pokles počtu druhů v lesních fragmentech různé velikosti.

A jak to dopadlo?

Jakmile vláda přestala chov dobytka dotovat, zemědělci pozemky opustili a ty začaly zase zarůstat pralesem, takže se experiment začal kazit. Představa o tom, že v Brazílii stačí k ekonomickému zisku vykácet prales, je tedy zcela lichá.

Podobně to dopadlo například s transamazonskou dálnicí, která byla budována s velkou pompou, ale vlastně z ekonomického pohledu nic zásadního nepřinesla. Dalším příkladem může být třeba zmíněná amazonská metropole Manaus, která na přelomu 19. a 20. století prošla nevídaným rozkvětem díky tomu, že její okolí bylo zdrojem kaučuku pro celý svět. Dnes ale vláda město uměle udržuje při životě mimo jiné tím, že se v něm montují motocykly ze součástek dovezených po Amazonce na vzdálenost několika tisíc kilometrů. A pak po řece putují na stejnou vzdálenost smontované nazpátek.

Ta představa, že když Amazonii ponechají ladem, někdo jim ji vezme, je v Brazilcích hluboce zakořeněná. A nový prezident ji jen posílil.

Proč to Bolsonaro dělá?

On sám pochází z vojenských kruhů, kde je tenhle druh brazilské paranoie obzvlášť patrný. A podle mě ta změna brazilské politiky směrem k silnějšímu nacionalismu a patriotismu vede řadu farmářů k tomu, že začali rozšiřovat svoje pozemky na úkor amazonského pralesa. Očekávají totiž, že teď je politicky příznivé klima k tomu, aby se znovu ve velkém začaly vyplácet dotace na zemědělskou a jinou kolonizaci Amazonie. A z neziskového byznysu, který se bez dotací nemůže vyplatit, by se stal byznys ziskový.

Co s tím? Jak lze za takových okolností zabránit devastaci Amazonie?

Ona je to opravdu složitá otázka. Ten mezinárodní politický tlak (např. výroky francouzského prezidenta a následný spor o peníze od G7 – pozn. redakce) nepřímo potvrzuje tu původní logiku brazilských obav o suverenitu Amazonie a v očích Brazilců dává Bolsonarovi za pravdu. Jakoby někdo obyvatelům Brazílie říkal: vám ta Amazonie úplně nepatří, je vlastně nás všech, vy nejste úplně suverénní stát. Nemůžete si doma dělat, co chcete. Čím více se mezinárodní společenství rozčiluje nad ničením amazonských pralesů, tím silnější mohou mít paradoxně Brazilci pocit, že je jejich svrchovanost v ohrožení. Je to začarovaný kruh.

Dobře a jak je to tedy s tou suverenitou doopravdy?

Myslím si, že Brazilci právo na stoprocentní kontrolu svého pralesa nemají. De iure samozřejmě ano, ale přesto tlak mezinárodního společenství na zachování deštných pralesů považuji za oprávněný a smysluplný. Biodiverzita představuje podobně jako památky určité dědictví, za něž mají země alespoň morální odpovědnost světu. Stejně tak není možné obhajovat národní suverenitou třeba vyvraždění šimpanzů v Africe a další vážná ohrožení přírody. Jsou věci, které se v civilizovaných zemích prostě nedělají a je to třeba dát najevo.

Emise z požárů v Brazílii v průběhu let

Ano, ale prezident Bolsonaro vzkázal například Německu, aby si – když mu jde tolik o lesy – zalesnilo vlastní území. Nemá svým způsobem pravdu, že se Evropa chová pokrytecky?

Ze strany Bolsonara je to trochu demagogie. Brazílie má prostě tu „smůlu“, že v Amazonii mají 16 000 druhů stromů a ohromnou druhovou rozmanitost dalších rostlin a živočichů, jež by pokácením lesů zanikla. Vykácením lesů v Evropě – a vzpomeňme si, že v 17. století byla Evropa zalesněna jen z 10 % – se světová biodiverzita nijak významně nepoškodí. V tomto případě, co je dovoleno Evropanovi, není dovoleno Brazilci. Je to nespravedlivé, ale někde si prostě se zápalkami hrát můžete, jinde ne.

Bolsonaro chtěl upozornit na to, že když se kácelo v Evropě, nikdo do toho Evropanům nemluvil, zatímco dnes si Evropané uzurpují právo být z hlediska ochrany biodiverzity četníkem pro celý svět…

Ano, svět se mění a s tím se vyvíjejí i očekávání, jak se budou lidi chovat. Tím četníkem není jen Evropa, ale obecně celý civilizovaný svět, ostatně včetně části Brazilců. Dříve nám nevadily ani jiné věci, třeba otrokářství, časy se ale prostě mění. A Bolsonaro se zjevně narodil o pár století pozdě.

O amazonských pralesích se někdy mezi laiky mluví jako o plících planety. Je to tak?

Amazonský prales má nepochybně velký lokální význam pro klima kontinentu v tom, že díky opakované recyklaci srážek vegetací, kdy je spadlá voda opětovně transpirována rostlinami do ovzduší, prší ve vnitrozemí jižní Ameriky víc, než kdyby tam žádný prales nebyl. Jde tedy o udržení srážkového režimu nad kontinentem. Tvrzení o plících planety je však poněkud přehnané. Kyslík vytvořený fotosyntézou se zase spotřebuje při rozkladu vzniklé rostlinné biomasy.

A jak je to s významem deštného pralesa pro ukládání uhlíku?

Uhlík se ukládá do biomasy při jejím růstu, jakmile ale biomasa tleje nebo hoří, zase uniká do atmosféry. Jediný způsob, jakým je možné téměř donekonečna ukládat uhlík do země, je tvorba rašeliny nebo bezkyslíkaté prostředí mokřadů. Tak ostatně vzniklo uhlí. Rašelinu ale naprostá většina tropických lesů netvoří, půda je v nich velmi chudá a většina uhlíku je uložena v živé biomase stromů. Vykácením pralesa by se uvolnila, ale když už prales někde je, tak pro další akumulaci CO2 nemá prakticky žádný další význam.

V čem je tedy hlavní přínos amazonských pralesů pro dnešní život člověka na zeměkouli?

V jejich druhové rozmanitosti. Jak už jsem říkal, odhaduje se, že v Amazonii může růst až 16 000 druhů stromů. To jsou ale jen kvantitativní odhady, žádný seznam ještě nikdo nevytvořil. Řada rostlin nalezených v pralese v minulosti měla, popřípadě má i dnes celosvětový význam pro hospodářství nebo medicínu. Jedním z mnoha příkladů může být chinovník, z něhož se získává jeden z nejúčinnějších prostředků na léčbu malárie. Takových chemických látek, ať už objevených či neobjevených, se v tom pralese nachází obrovské množství. Já bych ale význam pralesa neredukoval jen na praktické možnosti pokroku v medicíně či jiné využití. Nakonec je pravda, že v současnosti netknutý prales nevydělává Brazílii prakticky nic.

Jaké jsou tedy další zdroje bohatství amazonského pralesa pro celý svět?

Rostou a žijí v něm druhy, které jsou unikátním produktem dlouhé a neopakovatelné evoluce. Je to taková knihovna genů, kterým momentálně ještě vůbec nerozumíme, ale když je zlikvidujeme, už je nikdy nebudeme moci znovu vytvořit a studovat. A tím pádem ani zjistit jejich možné využití v budoucnu. Teď se využívají různé bakteriální systémy na editování DNA, což je příklad použití biodiverzity, jaké si před 100 lety neuměl absolutně nikdo představit, protože se o struktuře DNA nic nevědělo. Stejně tak my si dnes vůbec nedovedeme představit, k čemu může být využitelná ta evolvovaná DNA, produkt milionů let evoluce v amazonském pralese, která se nedá napodobit v žádné laboratoři.

Jaké části Amazonie se dnes nejvíce odlesňují?

Nejvíc se odlesňuje od jihu, kde prales přechází v savanu. A tak se logicky rozšiřuje zemědělská půda směrem na sever. Přímo kolem Amazonky se neodlesňuje, nic se tam neděje, a to zkrátka z toho důvodu, že to tam dost dobře nejde. Velká část Amazonie je pravidelně zaplavovaná vodou, půda je navíc velmi chudá. Aby mohl celou oblast někdo ekonomicky využít, musel by Amazonku obrovskými náklady zregulovat.

Čili katastrofické představy o tom, že Amazonie jednou padne za oběť developerům a zemědělské lobby je podle vás lichá?

Na přeměně srdce Amazonie nikdo snadno nezbohatne. To ale neznamená, že současné odlesňování od jihu nepředstavuje žádný problém. Je jedno, jestli se Amazonie odlesňuje ze středu nebo na okrajích, vždy se jedná o ztrátu biodiverzity.

Když shrnu všechny vaše odpovědi, jinými slovy říkáte, že pokud by se podařilo mezinárodnímu společenství vyvrátit brazilskou obavu ze ztráty Amazonie, samotný ekonomický tlak by prales neohrožoval?

Ano, je to do jisté míry tak, i když i ekonomické kalkulace se s časem mohou měnit. Obecně se dá říci, že odlesňování dnes není cestou ke zbohatnutí státu. Zdroje bohatství jsou jinde. Neexistuje žádná souvislost mezi hrubým domácím produktem na hlavu a zalesněním země. Jednou z nejzalesněnějších zemí na světě je třeba bohaté a vyspělé Japonsko. Japonci v zásadě zcela ovládli nížiny, kde jsou buď rýžoviště nebo města, jakmile ale člověk vyjde do kopců, narazí na lesy. A nikdo přitom nemá potřebu je vypalovat nebo ničit.

Zdroj: www.info.cz


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Líbí se vám, co děláme?
Rádi byste podpořili provoz internetové televize Cesty k sobě?

200,-

Platba

300,-

Platba

500,-

Platba

1000,-

Platba

Za veškeré příspěvky předem děkujeme!

Zasláním daru dochází k uzavření darovací smlouvy dledarovacích podmínek.
Prohlášení o ochraně osobních údajů darujícího. Platba probíhá prostřednictvím služby

géčko.png verified_by_visa-full-colour.png Mastercard_SecureCode [Převedený].png visa-full-colour-rgb.png visa_electron_2015.png mc_accpt_match_eps.png me_accpt_match_eps.png ms_accpt_match_eps.png