Zdroj: Pixabay.com
Úžasná zpráva. Do šumavské přírody se po tři čtvrtě století vrací tesařík javorový. Péče o přírodu a respekt přírodních cyklů se skutečně vyplácí.
Doba čtení 4 min.

Cesty k sobě


Vědci z Národního parku Šumava slaví. Na jeho území se poprvé po tři čtvrtě století opět objevil ohrožený tesařík javorový a spolu s ním roste také populace nejvzácnějšího českého brouka trnoštítce horského. Oběma druhům přitom k návratu pomohla možná překvapivá okolnost – kůrovcová kalamita. “Pro spoustu živočichů je to příležitost,” říká náměstek ředitele národního parku Martin Starý.

Poslední záznam na Železnorudsku v roce 1946 a pak ticho. Celých 74 let považovali entomologové tesaříka javorového za brouka, který z území Šumavy nadobro zmizel. Až do letoška.

Pár tesaříků javorových zachycený při páření.
Trnoštítec horský je naším nejvzácnějším broukem. Na území Česka přežívá už od období čtvrtohor, trvale ale v malém počtu.
Před dvěma lety se na Šumavě po více než sto letech objevil kornatec velký. Vědci tak pokračují v jeho sledování, zdá se ale, že se jeho populace nadějně rozšiřuje.
Šumava je jediným územím Česka, kde stále přežívá tetřev hlušec. Na začátku kůrovcové kalamity panovaly obavy o jeho přežití, jím obývané horské smrčiny se ale s jejími důsledky vypořádávají dobře. Jeho počty tak rostou.

Foto: Lukáš Skořepa

“Díky cílenému průzkumu entomolog Lukáš Skořepa v letošním roce nalezl hned několik lokalit s četnými pobytovými stopami tohoto brouka a v letních měsících pozoroval jeho rojení, což ukazuje na přítomnost silnější populace,” říká Vladimír Dvořák ze Správy Národního parku Šumava, který se monitoringem bezobratlých na území národního parku a CHKO zabývá. Dodává, že nejde o žádný náhodný nález – tesaříka začíná na Šumavě hojně přibývat.

Vědci také poprvé vypozorovali trnoštítce horského, vůbec nejvzácnějšího českého brouka a jednoho z nejohroženějších v Evropě. O jeho přítomnosti v národním parku se vědělo, nebylo ale známo, jak je na tom jeho populace. Nyní správci ví, že se brouk rozšiřuje. “Je to velmi významný objev,” řekl Aktuálně.cz Dvořák.

Zdá se, že oba brouci na Šumavě trvale přežívali, ale schovávali se ve stromech a jejich populace byly natolik malé, že i přes pečlivý monitoring unikly pozornosti vědců. “Ti brouci na Šumavě musí být dlouhodobě, několik století, možná tisíciletí. Ale když nemají podmínky, tak přežívají v malinkých populacích, které jsou na hranici detekovatelnosti,” popisuje Dvořák.

“Když ale podmínky mají, jako je to v současnosti na Šumavě, populace má příležitost se rozvíjet. A díky tomu jsme ji odhalili,” vysvětluje.

Pomohl škůdce a zabiják našich lesů

Co konkrétně se na Šumavě změnilo, že mají vzácní brouci i další druhy lepší podmínky pro svůj rozvoj? Odpověď je jednoduchá a možná překvapivá – kůrovcová kalamita. “Může to znít paradoxně, ale mrtvé a tlející dřevo je z hlediska biodiverzity naprosto klíčovým stanovištěm. Více než 30 procent lesních druhů je vázaných na tlející dřevo nebo poškozené dřevo,” říká náměstek ředitele národního parku Martin Starý.

A právě mezi tyto druhy oba brouci patří. Vývoj trnoštítce je na mrtvém dřevě zcela závislý. “Do dřeva naklade vajíčka. Larvička si tam pak vykusuje chodbičky, zakuklí se a vyletí ten brouk. Podstatné je, že trnoštítec potřebuje mrtvého dřeva velké množství,” vysvětluje Dvořák. Právě v tomto mu současná Šumava poskytuje ideální prostředí a podle Dvořáka je jeho zdejší populace nejnadějnější v Evropě. Mimo Česko se v menším počtu vyskytuje také v Alpách nebo Pyrenejích.

Tesařík javorový není tak vázaný na mrtvé dřevo, útočiště ale nachází v poškozených javorech klenech, současné prostředí tak svědčí také jemu. Na rozdíl od trnoštítce ho lze najít také v Jeseníkách, kde žije ve stromech poškozených lavinami.

Mrtvé dřevo jako úkryt před predátory

Zmínění brouci ovšem nejsou jedinými živočichy, kterým daly bezzásahové zóny vytyčené v průběhu kůrovcové kalamity prostor se rozvíjet. “Počet druhů, které profitují z té bezzásahovosti, je mnohem větší, než kterým to ubližuje,” říká Starý. V posledních letech se tak na Šumavě plošně rozšířil například dříve velmi vzácný datlík tříprstý – středně velký pták z čeledi datlovitých.

Mrtvé dřevo má také velký význam pro houby. Příkladem je outkovečka citronová, která parazituje na houbách rostoucích na tlejících smrcích. “Je to velmi vzácný druh, který byl do velkoplošného rozpadu znám jen z pralesu v Boubíně. Po orkánu Kyril na Šumavě se houba rozšířila, protože se navýšilo množství tlejícího dřeva a zároveň plodnic těch hub, na kterých žije,” upozorňuje Starý.

Nepřímo podle něj pomáhají bezzásahové zóny také dalším ohroženým a vracejícím se druhům. Popadané dřevo například poskytuje lepší úkryt před predátory hnízdům tetřevů hlušců. Vlci, kteří se na Šumavu vrátili před pěti lety, zase v zónách nacházejí prostor pro doupata a zřejmě i potřebný klid pro vyvádění vlčat.

“Často, když se stane nějaká z pohledu člověka katastrofa, tak to z pohledu přírody je spíš příležitost, startovací čára pro spoustu živočichů,” shrnuje situaci Vladimír Dvořák ze Správy Národního parku Šumava.

V současné době platí na Šumavě za ohrožené naopak druhy zvyklé na lidskou aktivitu. Mezi ně patří například tetřívek obecný, který dříve žil na polích okolo šumavských vesnic a usedlostí. Mnohé z nich ale lidé v minulém století opustili a tetřívek je dnes silně ohrožený. Správci se ale snaží místa, kde se vyskytuje, přiblížit jejich dřívějšímu vzezření. “Snažíme se udržet biotop tak, aby byl nadále vhodný i pro toho tetřívka,” říká Martin Starý.

“Příroda si to vyřídí sama”

Správci parku mají obavu, že pokud by se mrtvé dřevo začalo ve velkém těžit, mohlo by to mít za následek definitivní konec některých živočichů na území Šumavy, kteří v malých počtech přežívají skryti v mrtvých stromech. “Vytěžením by se přerušila ta kontinuita a mohli bychom tím zlikvidovat i živočichy, aniž bychom to věděli,” říká náměstek Starý a dodává: “Je důležité, že tady máme národní parky, které jako jediné ponechávají větší množství toho mrtvého dřeva.”

“Příroda si to řídí sama. My potom jenom s údivem sledujeme, že se objeví brouci, o kterých jsme neměli tušení, přežívají v těch malých počtech a je jim dána příležitost,” uzavírá Dvořák.


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat a velmi nás mrzí, že se mnoho vašich chtěných plateb neuskutečnilo vzhledem k potížím funkčnosti platební brány. GoPay muselo přijmout nové podmínky bank, kdy spolkům neumožní on-line platby kartou. Prosíme o znovu zaslání/zasílání vašich příspěvků, prozatím přes klasický bankovní převod:

Pro platby v ČR: 107-7380440287/0100 s uvedením slova „Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí: IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287, BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX

Snažíme se pro vás najít jiné zjednodušující služby pro vaše platby. Děkujeme za pochopení i za podporu.

S láskou Cesty k sobě