Zdroj: Pixabay.com
Jste v práci, která vás nebaví nebo dokonce frustruje. Nebo třeba se to dá vydržet, zatím, avšak cítíte, jakoby tam pro vás dojížděl vlak. Cítíte, že ten vlak se kdysi rozjel, ale od té doby jede na setrvačnost a není nic, co by ho pohánělo, aby udržel rychlost nebo dokonce zrychloval. Děláte tu činnost více méně rutinně, tak jak jste se to někdy naučili nebo třeba se i vzděláváte, avšak jaksi jen v té nejvíce nezbytné míře. Zkrátka v té činnosti nemáte svoji vnitřní touhu, zvídavost to pro sebe pochopit hlouběji, více tu činnost propojit atd. V tomto případě jste nejspíš tam, kde být nemáte. Přesněji tam, kde nevyužíváte plněji svůj potenciál. A dříve či později budete sunuti do změny v této oblasti života. Ano, generace našich rodičů a jiných předků to byli schopni takto dělat do konce svých životů a bez větší újmy. Avšak tato doba je naprosto unikátní. Tlačí všechny k větší opravdovosti, k větší celistvosti (přijetí všech svých stinných částí).

Dotaz mnohých by zněl: „Znamená tlak v práci, pocit vyhoření, odpor k ní, že mám odejít nebo ne? S podobným dotazem přišla i jedna žena na individuálku, která chtěla vědět, zda má zůstat v práci, která ji vyčerpává, štve ji tam nadřízený a všechny ty postupy atd.

Daná žena si prostřednictvím symbolickým situací v rámci vizualizace poskytla v hlubokých pocitech uvnitř ní následující informace.

Je velký rozdíl, když odněkud odejdeme s tím, že nám tam není příjemně s tím, že půjdeme jinam, kde nám bude líp a že tou změnou toho místa to vyřešíme, a když odejdeme od něčeho, co nám není příjemné, avšak s vědomím, že to, že cítím vůči něčemu tam odpor, je něco ve mně, tam mám práci a to, co mi vadí, si připustím, že je moje a ohlídnu se po svém životě, kde já to v nějaké podobě dělám a zkouším nedělat.

V tom prvním zmíněném případě jen měníme vnější podmínky, aniž by došlo k vnitřní změně a tak se dříve či později potkáme s něčím, co nám opět aktivuje ty podobné pocity, jelikož jsme to nepochopili nebo ne plně (nevyzvedli jsme si tam info o sobě). Takže se často v našem životě nic moc nezmění, nebo zanedlouho zjistíme, že jsme opět tam, kde jsme byli, byť navenek budeme třeba i v jiných podmínkách.

V tom druhém případě jsme sice taky odešli z toho, co nám nevyhovuje, avšak uvnitř nás je to úplně jinak než v tom předchozím případě – odešli jsme s vědomím, že to, co nás tam rozrušuje, jsme my, už jsme si to připustili (prožili a tedy přijali daný svůj prvek, další svoji část) a vedle toho zkoušíme to nedělat tam, kde to samé (byť v jiné podobě) konáme jiným. V tomto druhém případě jsme nejenže odešli, ale došlo ke změně uvnitř nás a tato vnitřní změna způsobí, že už se nám podobná situace nevrátí, nebo ne v takové míře. A pokud vrátí, už nás nebude rozrušovat.

Může v tomto případě totiž nastat i situace, že když si takto např. v práci, kde nás to rozrušuje, uvědomíme, že to, co nás rozrušuje, je naše, že najednou nás tam nic rozrušovat nebude anebo to tam bude mnohem příjemnější a my se rozhodneme v ní setrvat nebo ještě po nějaký čas setrvat. Může nastat i situace, že když si takto např. v práci, kde nás to rozrušuje, uvědomíme, že to, co nás rozrušuje, je naše, že po tom prožitku toho (přijetí svého stinného prvku) si v té práci dokážeme vymezit hranice, postavit se za sebe (avšak v neutralitě = ve své síle) a najednou je po problému. A my zjistíme, že se do té práce těšíme, že nás vlastně baví a to, co nás tam vysávalo, byla nepřijatá část nás samých.

Stěžejní je změna našeho postoje, našeho vnitřního nastavení, ta pak mění ty vnější podmínky trvale konstruktivně – ať už z něčeho odejdeme nebo ne.

K tomuto uvědomění došla jedna žena během individuálky. Současně ji tím došlo, že tak jako vždy to jádro pudla není v těch vnějších podmínkách a okolnostech, ale uvnitř ní. A následně se pak během sezení zaměřila na pojmenování daných destruktivních nastavení, které stojí v pozadí jejího rozrušení a začala je přepisovat.

S láskou Peťa

Zdroj: www.jinypristup.cz


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat a velmi nás mrzí, že se mnoho vašich chtěných plateb neuskutečnilo vzhledem k potížím funkčnosti platební brány. GoPay muselo přijmout nové podmínky bank, kdy spolkům neumožní on-line platby kartou. Prosíme o znovu zaslání/zasílání vašich příspěvků, prozatím přes klasický bankovní převod:

Pro platby v ČR: 107-7380440287/0100 s uvedením slova „Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí: IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287, BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX

Snažíme se pro vás najít jiné zjednodušující služby pro vaše platby. Děkujeme za pochopení i za podporu.

S láskou Cesty k sobě