Žijeme v moderní době se všemi vymoženostmi civilizace, přesto nebo právě proto se mnozí z nás obrací k přírodě, čerpají z ní energii, sílu, zdraví. Přáním mnoha lidí je sbírat si čerstvé divoké zeleniny, chodit na léčivé byliny rostoucí na lukách, polích, u potoků a na okraji lesů. Chutnají jinak a mají zde mnohem větší sílu než ty, které koupíme v obchodě.K tomu ovšem potřebujeme mít o nich kvalitní znalosti, rozumět jim. Takové vědomosti nám s láskou podávají Jarmila Průchová a Jaroslav Průcha ve své knize. Léčivé byliny úplně jinak – bezpečněji než dosud.

Neslavnější herbář.

Slavný Mathioliho herbář léčivých bylin vznikal kolem roku 1560. Od té doby uplynulo několik století a mnohé se změnilo v přírodě i v nás, mnoho procesů funguje jinak.My lidé jsme se přírodě vzdálili, příroda nám to vrací, mnohé bylinky, které dříve naše neduhy uzdravovaly je dnes pouze léčí. Samozřejmě máme stálice, které uzdravují, ale i těm je dobré lépe porozumět. Pojďme si tedy říci, které to jsou.

Stálice, které uzdravují:

1.Patří mezi ně především ty, které mají zhuštěné typy energií a proto jsou stále schopny nejen léčit, ale i uzdravovat.Dub, modřín, smrk, jasan, javor, jedle, jilm, kaštan, náš národní strom lípa, jeřáb, ořech, oves, pšenice špalda, rýže, pohanka, lněné semínko.

2. Co je zhutňováno a zpevňováno, potřebuje i svůj protipól – zdravé uvolnění. Tady Mathioli uvádí zelí, mrkev, cibuli, petržel, pastinák, tuřín, květák, kapustu, pór.Tyto léčivky na všechny choroby přijímají lidé v celém mírném klimatickém pásmu již několik set let.

3. Každý živý organismus potřebuje něco jako malý bič. Prevenci proti zpomalování energií, proti zatuhnutí těla i mysli. Pan Mathioli nám připomíná listy zelené hořčice, občas kmín, pampelišku se vším všudy, návod k co nejčastějšímu používání kořene kopřivy, občas v malém množství česnek, někdy libeček, vřes, lebedu, vodní řasy, světlík lékařský, yzop, pelyněk.

4. A protože každý si občas potřebuje na něčem smlsnout nabízí nám pro tyto příležitosti pan Mathioli jablka a jahody.Oblíbenci pana Mathioliho pro Vaše zdraví:Jahodník obecný, divoce rostoucí, ne pěstovaný.Obsahuje hlavně třísloviny, silice, kyselinu  jablečnou a salicylovou, vitamin C, značné množství minerálních látek a cukry. Je posilujícím prostředkem pro rekonvalescenty.

Sedmikráska chudobka.

Jeden z mála květů, které lze doporučit, protože květy obecně mají extremní energie.Sedmikráska je skromná, vytrvalá a nezdolná a Vy můžete tyto vlastnosti přijímat do sebe,když ji s chutí a radostí budete konzumovat ve svém jídelníčku.

V divokých zeleninách má pan Mathioli favority 2:

Lopuch větší.

Jeho kořeny si berou z hloubky i ty minerální látky, na které ostatní rostliny „nedosáhnou“.Lopuch nejlépe přijímejte ve formě kávy  z opraženého suchého kořene nebo ve formě zeleninového přídavku do polévky. Nebo si pochutnejte na dušeném kořeni lopuchu s mrkví,je to nejcennější pokrm z oblasti zelenin.

Pampeliška – smetanka lékařská.

Obdivuhodná divoká zelenina, kterou rád používal už v 11. století vyhlášený arabský přírodní lékař Avicenna. Smetanku lze doporučit při chorobách jater, ledvin a zažívacího systému.  Pro porozumění, proč ne všechny bylinky patří do 21. století, vysvětleme si pojmy jin a jangu.

V překladu je jin „ve stínu“ a jang „na slunci“. Zobrazují  všechny věci, děje a jevy, které mají podobný charakter energie. Jang je tedy všechno horké, akční, je to energie, jin energie je chladná, pomalá klidná, je to hmota. V ročním období se střídá horké jangové léto s jinovou zimou, ale i chladná jinová noc s jangovým dnem.

I staletí lze charakterizovat převažujícím typem energie.

V době Mathioliho a ve staletích po něm až do 19. můžeme převažovala energie hutná, jangová, v našem století převládají vlivy jinové. Máme kolem sebe spoustu chemie, jin více konzumujeme v lécích i potravinách. Pokud bychom k tomu přidaly ještě extrémně jinové bylinky, mohou způsobit oslabení orgánů.

Na které byliny pozor.

Ve Švýcarsku, v ohradách, kde se pasou kravičky je všechna tráva a všechno „jedlé“ vypaseno až takřka na holou zem. Nedotčeny zůstávají kopřivy, řebříček, třezalka, máta peprná a pryskyřník. Společné mají to, že rostou hodně do výšky a mají silně expanzivní energii, která oslabuje všechny, kdo je „spapají“.

Součástí světového pokroku je na straně jedné technický rozvoj, na straně druhé i sílící hnutí lidstva za návrat k přírodě a úctu k ní, lásku k ní. K tomu potřebujeme přírodě, jejíž krásnou součástí bylinky jsou, rozumět.

Sokrates:

Existuje jen jedno zlo, a to je nevědomost. Existuje jen jedno dobro, a to je vědění.

Při četbě knihy Průchových prožijete dobrodružství objevování nového v říši bylinek, prožijete s nimi detektivní pátrání po tom, proč některé bylinky fungují tak a jiné jinak, dozvíte se mnoho příběhů  a zážitků lidí ze života poučných i radostných. Vždyť záměrem autorů je přispět svými „bylinkovými příběhy“ k vašemu radostnému a spokojenému životu.

Více na http://www.svitani.eu

Zpracovala Nora Chvojková


Líbí se vám, co děláme?
Rádi byste podpořili provoz internetové televize Cesty k sobě?

200,-

Platba

300,-

Platba

500,-

Platba

1000,-

Platba

Za veškeré příspěvky předem děkujeme!

Zasláním daru dochází k uzavření darovací smlouvy dledarovacích podmínek.
Prohlášení o ochraně osobních údajů darujícího. Platba probíhá prostřednictvím služby

géčko.png verified_by_visa-full-colour.png Mastercard_SecureCode [Převedený].png visa-full-colour-rgb.png visa_electron_2015.png mc_accpt_match_eps.png me_accpt_match_eps.png ms_accpt_match_eps.png