Koupadla/Letní slunovrat 21.6. v 5:33

Podobné názvy mají i v jiných jazycích: rusky kupalo, bělorusky kupalle, slovensky vajano, křesťané mají svatojánskou noc.

Kupadelné svátky jsou oslavou letního slunovratu. Jak napovídá sám název, jejich tématem je voda a očista vodou. Hromadné koupání probíhalo vždy před obřadem. Lidé právě skončili senoseč a čekalo se na žně, nastává tedy čas na odpočinek. Toto období má velmi silný sexuální prvek. Střídají se partneři, aby se uvolnil řád věcí. Letní slunovrat je protipólem toho zimního – prvek chaosu, pravidla se schválně nedodržují, aby si lidé od nich odpočinuli.

Základními atributy tohoto svátku je obřadní koupání, pálení ohňů a skákání přes ohně, vše doprovázeno nevázaným veselím vyplývajícím z upřímné radosti z rozpuku života. Cílem obřadních činností je nejen zabezpečit zdárný průběh léta, a tím zajistit úrodu, ale též načerpat životní sílu, která v tuto dobu v přírodě dostupuje svého maximálního vrcholu. Od koupadel se opět prodlužuje noc, a proto je tento den příhodnou a zároveň také poslední možností, kdy načerpat sílu slunce.

Letní slunovrat je oslavou slunce a vrcholného období jeho vlády, je nejdelší den v roce a také Dažboh, bůh slunce, je na vrcholu své moci. Lidé tedy oslavovali božstva spojená s ohněm a sluncem ( Dažboh, Ogni, Svarožič), ale také bohyni plodivé síly Mokoš. Dalším hlavním bohem tohoto času je vedle Dažboha také Perun, jehož síla stále narůstá.

Některé prameny zmiňují i tzv. Rusalie, slavnosti Rusalek, což jsou bytosti podobné vílám, jinak také duše dětí zemřelých bez křtu, popřípadě mladých neprovdaných žen, které spáchaly sebevraždu. Rusalné svátky se svým charakterem velmi podobaly slavnostem dušiček/den Náv.

Smyslem svátku bylo zajištění zdárné úrody, a to skrze vláhu přivolanou koupelemi, teplo přivolané ohni a plodnost přivolanou skrze sexuální nevázanost. V kupadelných písních se objevuje motiv sňatku bratra a sestry – ohně a vody, dvou hlavních živlů tohoto svátku. Jeho symbolickým vyjádřením je modrožlutý květ černýše hajního.

Důležitým prvkem je i svatojánské čarování, týkající se především sběru bylin a milostné magie. Sbírá se devatero bylin, při sběru je nutné nemluvit. Tyto květiny sbíraly svobodné dívky, v noci si je daly pod polštář a měl se jim zdát sen, kdy uvidí svého budoucího manžela. Některá jiná svatojánská milostná kouzla slouží i přímo k přinucení mladíka, aby se do dívky zamiloval. Na svatého Jana se též hledá zlaté kapradí.

Mladí lidé také pletli věnce a zdobili se jimi. Věnce, často doplněné svícemi, byly také dívkami posílány po vodě, přičemž z jejich pohybu věštily své štěstí ve vztazích. Mladí muži se někdy snažili věnce zachytit, aby na sebe upoutali pozornost dívky. Ohně mladíci a dívky přeskakovali nazí, v některých ruských oblastech až do 19. století, a stejně jako koupele to mělo zajistit rituální čistotu a zdraví.

Po letním slunovratu se přestávaly sbírat léčivé byliny, neboť se věřilo, že příroda od tohoto momentu začíná úmírat a byliny ztrácí svou magickou moc.

O této noci, stejně tak jako o noci filipojakubské (pálení čarodějnic, noc ohňů), ožívají hlavně čarodějnice a povětrní bozi.

Koupel v tento den byla považována za obzvláště očistnou a blahodárnou pro zdraví na celý rok. Na druhou stranu se také věřilo, že vody a jejich duchové (vodníci, rusalky), žádají svou oběť, proto se koupání v přírodě mělo odložit až po tomto dni. Je možné, že s tímto zvykem souvisí i lidová pranostika “Po Božím těle do vody směle”.

Magie tohoto dne ovšem nekončí jen u ohně a u vody. Také v podzemí se dějí zázraky. Otvírají se hory, kde se dají najíti poklady. Kdo v tento den do podzemí vstoupí, stráví zde celý jeden rok pozemský, i když jemu se to jeví jako jeden jediný den.

Významnou bylinou tototo svátku je samozřejmě třezalka tečkovaná, tzv. bylina svatého Jana, která má velmi široké medicinské a magické užití. Oblíbené byly i netřesky pro věštbu zdraví a života na příští rok. Dále kopřivy sbírané v tento den byly považovány za obzvláště mocné, uskladňovaly se se solí a po celý rok se pak přidávaly dobytku, zejména ovcím, do píce.

Zdroj: http://www.slovanskykruh.cz/